Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2012

29. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7.

Měsíc je kolem novu. Večer jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a pak Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Začaly ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ke stanici se právě připojila nová tříčlenná posádka.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 19. 7. v novu. Vzhledem k pozici pod ekliptikou nebude v druhé polovině týdne pozorovatelný. V pondělí ještě na ranní obloze vytvoří hezký trojúhelník s Venuší a Jupiterem, ale pak zmizí v záři Slunce.

Planety:

Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6".
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je viditelný od brzkého soumraku na jihozápadě.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka, přiblížil se hvězdě Aldebaran a Hyádám.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno. Nedaleko je jasná hvězda Aldebaran z Býka.

Slunce bylo nyní hodně aktivní. Aktivní oblast AR1520 vyprodukovala i zajímavou silnou erupci X1. Nyní skvrny v této oblasti pomalu zapadnou. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit v brzkých ranních hodinách. Končí přelety přes Slunce, většinou po sedmé ráno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kometa 96P/Machholz v zorném poli korónografu LASCO C3 / SOHO v červenci 2012.
Kometa 96P/Machholz v zorném poli korónografu LASCO C3 / SOHO v červenci 2012.
Kometa 96P/Machholz prolétá zorným polem korónografu LASCO C3 na družici SOHO. Společně s ní vidíme v pohybu tryskající oblaka plasmy ze sluneční koróny.

Kosmonautika:

  • 15. července úspěšně odstartovala druhá tříčlenná posádka k Mezinárodní stanici ISS. Start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-05M proběhl z kosmodromu Bajkonur. Připojení lodi k ISS je v plánu v úterý ráno.
     
  • 9. července odstartovala raketa Proton-M/Briz-M s telekomunikační družicí SES-5 (Astra).
     
  • 21. července má z japonského kosmodromu Tanegashima odstartovat raketa H-2B s automatickou nákladní lodí HTV (Kounotori-3) k ISS.
     

Výročí:

  • 18. července 1997 (15 let) zemřel významný americký geolog a astronom Eugene Shoemaker. Jmenuje se po něm sonda, která přistála na povrchu asteroidu Eros (NEAR). Jeho jméno je známo také díky kometě Shoemaker-Levy 9, kterou společně s manželkou Carolyn a Davidem Levym objevil v roce 1993 a jež spadla posléze na Jupiter. Podílel se na přípravě programu měsíčních sond Ranger, Surveyor a Clementine.
     
  • 19. července 1967 (45 let) odstartovala družice Explorer 35. Obíhala kolem Měsíce, kde studovala plasma, gravitační pole a ionosféru Měsíce. V rámci testu technologií se také zkoumal vliv kosmického prostředí na solární panely.
     
  • 22. července 1972 (40 let) přistála na Venuši sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.
     
  • 22. července 1962 (50 let) startovala (neúspěšně) k Venuši sonda Mariner 1. Byla zničena i s raketou krátce po startu poté, co se raketa vychýlila z kurzu. Měla to být první sonda, která by proletěla kolem jiné planety. Nahradila ji o měsíc později sonda Mariner 2.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní planety a Měsíc
  • Výročí: Landsat 1
  • Výročí: GEOTAIL
  • Výročí: zánik Saljutu 6

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »