Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2012

29. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7.

Měsíc je kolem novu. Večer jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a pak Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Začaly ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ke stanici se právě připojila nová tříčlenná posádka.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 19. 7. v novu. Vzhledem k pozici pod ekliptikou nebude v druhé polovině týdne pozorovatelný. V pondělí ještě na ranní obloze vytvoří hezký trojúhelník s Venuší a Jupiterem, ale pak zmizí v záři Slunce.

Planety:

Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6".
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je viditelný od brzkého soumraku na jihozápadě.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka, přiblížil se hvězdě Aldebaran a Hyádám.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno. Nedaleko je jasná hvězda Aldebaran z Býka.

Slunce bylo nyní hodně aktivní. Aktivní oblast AR1520 vyprodukovala i zajímavou silnou erupci X1. Nyní skvrny v této oblasti pomalu zapadnou. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit v brzkých ranních hodinách. Končí přelety přes Slunce, většinou po sedmé ráno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kometa 96P/Machholz v zorném poli korónografu LASCO C3 / SOHO v červenci 2012.
Kometa 96P/Machholz v zorném poli korónografu LASCO C3 / SOHO v červenci 2012.
Kometa 96P/Machholz prolétá zorným polem korónografu LASCO C3 na družici SOHO. Společně s ní vidíme v pohybu tryskající oblaka plasmy ze sluneční koróny.

Kosmonautika:

  • 15. července úspěšně odstartovala druhá tříčlenná posádka k Mezinárodní stanici ISS. Start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-05M proběhl z kosmodromu Bajkonur. Připojení lodi k ISS je v plánu v úterý ráno.
     
  • 9. července odstartovala raketa Proton-M/Briz-M s telekomunikační družicí SES-5 (Astra).
     
  • 21. července má z japonského kosmodromu Tanegashima odstartovat raketa H-2B s automatickou nákladní lodí HTV (Kounotori-3) k ISS.
     

Výročí:

  • 18. července 1997 (15 let) zemřel významný americký geolog a astronom Eugene Shoemaker. Jmenuje se po něm sonda, která přistála na povrchu asteroidu Eros (NEAR). Jeho jméno je známo také díky kometě Shoemaker-Levy 9, kterou společně s manželkou Carolyn a Davidem Levym objevil v roce 1993 a jež spadla posléze na Jupiter. Podílel se na přípravě programu měsíčních sond Ranger, Surveyor a Clementine.
     
  • 19. července 1967 (45 let) odstartovala družice Explorer 35. Obíhala kolem Měsíce, kde studovala plasma, gravitační pole a ionosféru Měsíce. V rámci testu technologií se také zkoumal vliv kosmického prostředí na solární panely.
     
  • 22. července 1972 (40 let) přistála na Venuši sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.
     
  • 22. července 1962 (50 let) startovala (neúspěšně) k Venuši sonda Mariner 1. Byla zničena i s raketou krátce po startu poté, co se raketa vychýlila z kurzu. Měla to být první sonda, která by proletěla kolem jiné planety. Nahradila ji o měsíc později sonda Mariner 2.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní planety a Měsíc
  • Výročí: Landsat 1
  • Výročí: GEOTAIL
  • Výročí: zánik Saljutu 6

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »