Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2012

29. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 18. července 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7.

Měsíc je kolem novu. Večer jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a pak Venuše. Pokračuje období možné viditelnosti NLC. Začaly ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Ke stanici se právě připojila nová tříčlenná posádka.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 19. 7. v novu. Vzhledem k pozici pod ekliptikou nebude v druhé polovině týdne pozorovatelný. V pondělí ještě na ranní obloze vytvoří hezký trojúhelník s Venuší a Jupiterem, ale pak zmizí v záři Slunce.

Planety:

Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Kotouček ve fázi asi 90% úplňku má jen něco málo přes 6".
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica je viditelný od brzkého soumraku na jihozápadě.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka, přiblížil se hvězdě Aldebaran a Hyádám.
Venuše (-4,5 mag) vychází kolem třetí hodiny ráno. Nedaleko je jasná hvězda Aldebaran z Býka.

Slunce bylo nyní hodně aktivní. Aktivní oblast AR1520 vyprodukovala i zajímavou silnou erupci X1. Nyní skvrny v této oblasti pomalu zapadnou. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Aktuální výskyt skvrn si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit v brzkých ranních hodinách. Končí přelety přes Slunce, většinou po sedmé ráno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kometa 96P/Machholz v zorném poli korónografu LASCO C3 / SOHO v červenci 2012.
Kometa 96P/Machholz v zorném poli korónografu LASCO C3 / SOHO v červenci 2012.
Kometa 96P/Machholz prolétá zorným polem korónografu LASCO C3 na družici SOHO. Společně s ní vidíme v pohybu tryskající oblaka plasmy ze sluneční koróny.

Kosmonautika:

  • 15. července úspěšně odstartovala druhá tříčlenná posádka k Mezinárodní stanici ISS. Start rakety Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz TMA-05M proběhl z kosmodromu Bajkonur. Připojení lodi k ISS je v plánu v úterý ráno.
     
  • 9. července odstartovala raketa Proton-M/Briz-M s telekomunikační družicí SES-5 (Astra).
     
  • 21. července má z japonského kosmodromu Tanegashima odstartovat raketa H-2B s automatickou nákladní lodí HTV (Kounotori-3) k ISS.
     

Výročí:

  • 18. července 1997 (15 let) zemřel významný americký geolog a astronom Eugene Shoemaker. Jmenuje se po něm sonda, která přistála na povrchu asteroidu Eros (NEAR). Jeho jméno je známo také díky kometě Shoemaker-Levy 9, kterou společně s manželkou Carolyn a Davidem Levym objevil v roce 1993 a jež spadla posléze na Jupiter. Podílel se na přípravě programu měsíčních sond Ranger, Surveyor a Clementine.
     
  • 19. července 1967 (45 let) odstartovala družice Explorer 35. Obíhala kolem Měsíce, kde studovala plasma, gravitační pole a ionosféru Měsíce. V rámci testu technologií se také zkoumal vliv kosmického prostředí na solární panely.
     
  • 22. července 1972 (40 let) přistála na Venuši sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.
     
  • 22. července 1962 (50 let) startovala (neúspěšně) k Venuši sonda Mariner 1. Byla zničena i s raketou krátce po startu poté, co se raketa vychýlila z kurzu. Měla to být první sonda, která by proletěla kolem jiné planety. Nahradila ji o měsíc později sonda Mariner 2.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní planety a Měsíc
  • Výročí: Landsat 1
  • Výročí: GEOTAIL
  • Výročí: zánik Saljutu 6

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »