Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2013

29. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 17. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7. Měsíc kolem první čtvrti. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. Startuje silná raketa Atlas V. Cassini pořídí snímek Země od Saturnu. Přelety ISS začaly na ranní obloze. Ráno se k sobě blíží Mars a Jupiter. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 16. července v první čtvrti. Nejlépe je viditelný od soumraku na jihozápadě a postupně nad jihem. V úterý je také nejblíže na obloze k planetě Saturn.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je stále nízko na severozápadě, ale bývá vidět jako výrazná hvězda za soumraku. Na jihozápadě je také planeta Saturn (0,6 mag) vlevo od Spiky v Panně. Nad ránem vrcholí nad jihem planeta Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři (k nalezení pouze dalekohledem) a na jihovýchodě je Uran (5,8 mag) v Rybách (lépe dohledat nejprve triedrem). Uran lze na tmavé obloze dohledat od delty a epsílon v Rybách a směrem k Uranu je ještě jedna hvězda stejné jasnosti jako má planeta samotná, která je asi stupeň na SV od planety. Po zvětšení se však Uran jeví zřetelně jako kotouček a ne hvězda.

Aktivita Slunce je o něco vyšší a zvláště minulý týden byly na přivrácené polokouli velké skvrny viditelné i okem. Dokonce, ačkoli Zemi zasáhla poměrně malá tlaková vlna ve slunečním větru, nastaly relativně jasné polární záře viditelné z Kanady, USA nebo Nového Zélandu. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) by v tomto týdnu ještě mohla být klidně viditelná, ovšem to záleží jen na tom, zda se vyskytnou v dostatečném rozsahu a intenzitě. Stačí jen zkoušet vyhlížet. V případě jasné oblohy nejlépe večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS začaly na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Na pátek 19. července je naplánován start rakety Atlas V s družicí MUOS 2. Jedná se o velkou telekomunikační družici americké armády, proto raketa startuje v konfiguraci 551, což znamená 5 pomocných motorů na tuhé palivo a 5 metrů široký nákladový prostor. V podobné konfiguraci startovaly např. sondy New Horizons k Plutu nebo Juno k Jupiteru. Jedná se o druhý start takové družice po vypuštění MUOS 1 v únoru 2012. Startovací okno začíná ve 14:48 SELČ a končí v 15:32.
     
  • V pátek 19. července pořídí sonda Cassini obíhající Saturn snímek prstenců a planety Země ze vzdálenosti 1 miliardy a více něž 440 miliónů kilometrů. Tady už Země vypadá jen jako malá modrá tečka v temnotě vesmírného prostoru. Přestože na snímku bude Země zabírat jen jeden pixel, tým kolem Cassini věří, že se najde dost lidí, kteří jí v tu chvíli zamávají na pozdrav. Snímání části mozaiky se Zemí začne ve 23:27 SELČ, takže pokud bude hezky, zkuste se na Saturn nízko na jihozápadě podívat.
    Narozdíl od předchozích snímků Země od Saturnu, nyní bude snímek poprvé pořízen kamerou s nejvyšším rozlišením, takže bude vidět Země i Měsíc a také bude snímek pořízen v barvách, jak je vnímá lidské oko.
     
  • Evropská kosmická agentura ESA oznámila nástupce rakety Ariane 5. Stane se jí Ariane 6, která by od nového desetiletí mohla nahradit nejen výkonnou Ariane 5, ale také středně výkonný Sojuz, který také nyní startuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Nosnost se oproti Ariane 5 (10,5 tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární) sníží na 6,5 tuny na GTO. Výhodou nové rakety bude větší variabilita a snad také výrazně nižší cena za jeden start (která by mohla činit 70 miliónů eur za veškeré náklady se startem spojenými, tedy cca 2 miliardy Kč).
     
  • Americká NASA upřesnila zaměření mise robotického vozidla k Marsu v roce 2020. Nový rover, založený na úspěšné misi Curiosity, bude vybaven přístroji zkoumajícími stopy případného života na Marsu v dávné minulosti.
     
  • Američan Cassidy a Ital Parmitano vykonali první ze dvou významných "procházek" mimo stanici. V rámci EVA připravují stanici na budoucí přílet ruského laboratorního modulu.
     
  • Korporace SNC (Sierra Nevada Corporation) testuje chystaný miniraketoplán Dream Chaser. Na testovacím letounu se ověřují prvky aerodynamiky, brzdy, pneumatiky a další systémy.
     

Výročí:

  • 21. července 1973 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.
     

Výhled na příští týden:

  • Blízké setkání Jupiteru a Marsu ráno
  • Progress M-20M k ISS
  • Výročí: Mars 5
  • Výročí: Syncom 2

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Sonda Cassini, Ariane 6, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »