Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2015

29. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 15. července 2015 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 7. do 19. 7. 2015. Měsíc bude kolem novu. Večer je výše jasná Venuše, níže k obzoru je slabší Jupiter. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Vyskytla se pěkná noční svítící oblaka. New Horizons prolétá kolem Pluta a jeho měsíců.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 16. července. O den později, v pátek 17. 7. nás čeká pěkné seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše na večerní obloze.

Planety:
Venuše (-4,5 mag) je v maximu jasnosti a snadno ji najdeme večer nad západem. Vpravo trochu níže je slabší Jupiter (-1,7 mag).
Saturn (0,3 mag) je třeba pozorovat již za soumraku kolem 22. hodiny.

Aktivita Slunce je nízká. Větší skvrny byly na západní polovině viditelné části slunečního povrchu. Sledujte skvrny dalekohledem s patřičným filtrem nebo na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden se vyskytl pěkný úkaz v noci z 10. na 11. července. Řadu fotografií si můžete prohlížet v naší galerii a posílat můžete i své vlastní.

Kosmonautika

  • Sonda New Horizons konečně 14. července prolétá kolem Pluta. Těšit se můžeme na velmi detailní snímky, zároveň je však třeba připomenout, že data budou ze sondy proudit postupně, takže nečekejme hned v úterý mnoho, dost možná téměř nic. Z posledních snímků je zřejmé, že Pluto a Charon jsou dva velmi zajímavé světy. Prozatím poslední detailní záběr dostupný o víkendu nám nabídl nejdetailnější záběr polokoule, která je odvrácena od měsíce Charona a v dalším průletu již nebude moci být snímána tak detailně. Při pohledu na úžasné útvary je nám to trochu líto, ale čeká nás ještě mnohé zajímavé, vždyť sonda mezitím bude ještě zhruba 100× blíž, než v době snímání této části Pluta. Perfektní video ukazující, jak bude průlet vypadat z pohledu New Horizons si stahujte pod odkazem.

Výročí

  • 14. července 1965 (50 let) pořídila sonda Mariner 4 první snímky Marsu. Sonda odstartovala 28. listopadu 1964 a po bezproblémovém letu pořizovala po dobu dvou dnů detailní snímky na kterých se mimo jiné ukázaly krátery a změřila velmi nízkou hustotu atmosféry. Tím bylo definitivně zřejmé, že na Marsu život, jak si ho někteří představovali, nemůže být.
  • 16. července 1990 (25 let) odstartovala první pákistánská družice Badr-1. Název komunikační družice v jazyce Urdu znamená Úplněk. Družici vynesla čínská raketa a šlo o technologický experiment.
  • 16. července 1965 (50 let) se uskutečnil první start sovětské těžkotonážní rakety Proton. Raketa měla v posledních letech řadu havárií, ale dříve se jednalo o spolehlivý nosič, který mimo jiné vynášel základní moduly kosmické stanice Mir nebo ISS.
  • 17. července 1850 (165 let) byla pořízena první fotografie, přesněji daguerreotypie hvězdy Vega. Provedli ji američané John Draper a William C. Bond na univerzitní Harvard Observatory. První snímek nebyl příliš zdařilý, protože během stosekundové expozice se nepodařilo udržet hvězdu zcela na jednom místě. První pokusy o fotografii nebeského objektu, Měsíce, uskutečnil už Louis Daguerre v roce 1839, ale kvůli nepřesnému chodu montáže dostal jen rozmazaný flek. První úspěšný snímek Měsíce pořídil o rok později již zmíněný John Draper.
  • 17. července 1975 (40 let) proběhlo slavnostní setkání posádek Sojuz-Apollo. Společný let americké a sovětské posádky byl prvním prolomením ledů během studené války. Dnešní spolupráce na ISS ukazuje, že některé politické názory platící na Zemi nemusí v kosmu platit, často čistě z ekonomických i rozumových příčin.
  • 18. července 1980 (35 let) odstartovala první indická družice Rohini 1. Cíl prvních družic byl tvořit užitečný náklad při testech indické rakety SLV-3.
  • 18. července 1965 (50 let) odstartovala sovětská sonda Zond-3. Sonda byla původně určena k letu k planetě Mars, ale nakonec tento exemplář pouze vykonal přelet kolem Měsíce a docela kvalitně vyfotografoval část jeho odvrácené polokoule.

Výhled na příští týden

  • Měsíc na večerní obloze
  • Sojuz TMA-17M s další posádkou k ISS
  • Výročí: Jean-Félix Picard
  • Výročí: objev komety Hale-Bopp
  • Výročí: první start z mysu Canaveral
  • Výročí: Christoph Scheiner

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »