Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2015

29. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 15. července 2015 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 7. do 19. 7. 2015. Měsíc bude kolem novu. Večer je výše jasná Venuše, níže k obzoru je slabší Jupiter. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Vyskytla se pěkná noční svítící oblaka. New Horizons prolétá kolem Pluta a jeho měsíců.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 16. července. O den později, v pátek 17. 7. nás čeká pěkné seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše na večerní obloze.

Planety:
Venuše (-4,5 mag) je v maximu jasnosti a snadno ji najdeme večer nad západem. Vpravo trochu níže je slabší Jupiter (-1,7 mag).
Saturn (0,3 mag) je třeba pozorovat již za soumraku kolem 22. hodiny.

Aktivita Slunce je nízká. Větší skvrny byly na západní polovině viditelné části slunečního povrchu. Sledujte skvrny dalekohledem s patřičným filtrem nebo na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden se vyskytl pěkný úkaz v noci z 10. na 11. července. Řadu fotografií si můžete prohlížet v naší galerii a posílat můžete i své vlastní.

Kosmonautika

  • Sonda New Horizons konečně 14. července prolétá kolem Pluta. Těšit se můžeme na velmi detailní snímky, zároveň je však třeba připomenout, že data budou ze sondy proudit postupně, takže nečekejme hned v úterý mnoho, dost možná téměř nic. Z posledních snímků je zřejmé, že Pluto a Charon jsou dva velmi zajímavé světy. Prozatím poslední detailní záběr dostupný o víkendu nám nabídl nejdetailnější záběr polokoule, která je odvrácena od měsíce Charona a v dalším průletu již nebude moci být snímána tak detailně. Při pohledu na úžasné útvary je nám to trochu líto, ale čeká nás ještě mnohé zajímavé, vždyť sonda mezitím bude ještě zhruba 100× blíž, než v době snímání této části Pluta. Perfektní video ukazující, jak bude průlet vypadat z pohledu New Horizons si stahujte pod odkazem.

Výročí

  • 14. července 1965 (50 let) pořídila sonda Mariner 4 první snímky Marsu. Sonda odstartovala 28. listopadu 1964 a po bezproblémovém letu pořizovala po dobu dvou dnů detailní snímky na kterých se mimo jiné ukázaly krátery a změřila velmi nízkou hustotu atmosféry. Tím bylo definitivně zřejmé, že na Marsu život, jak si ho někteří představovali, nemůže být.
  • 16. července 1990 (25 let) odstartovala první pákistánská družice Badr-1. Název komunikační družice v jazyce Urdu znamená Úplněk. Družici vynesla čínská raketa a šlo o technologický experiment.
  • 16. července 1965 (50 let) se uskutečnil první start sovětské těžkotonážní rakety Proton. Raketa měla v posledních letech řadu havárií, ale dříve se jednalo o spolehlivý nosič, který mimo jiné vynášel základní moduly kosmické stanice Mir nebo ISS.
  • 17. července 1850 (165 let) byla pořízena první fotografie, přesněji daguerreotypie hvězdy Vega. Provedli ji američané John Draper a William C. Bond na univerzitní Harvard Observatory. První snímek nebyl příliš zdařilý, protože během stosekundové expozice se nepodařilo udržet hvězdu zcela na jednom místě. První pokusy o fotografii nebeského objektu, Měsíce, uskutečnil už Louis Daguerre v roce 1839, ale kvůli nepřesnému chodu montáže dostal jen rozmazaný flek. První úspěšný snímek Měsíce pořídil o rok později již zmíněný John Draper.
  • 17. července 1975 (40 let) proběhlo slavnostní setkání posádek Sojuz-Apollo. Společný let americké a sovětské posádky byl prvním prolomením ledů během studené války. Dnešní spolupráce na ISS ukazuje, že některé politické názory platící na Zemi nemusí v kosmu platit, často čistě z ekonomických i rozumových příčin.
  • 18. července 1980 (35 let) odstartovala první indická družice Rohini 1. Cíl prvních družic byl tvořit užitečný náklad při testech indické rakety SLV-3.
  • 18. července 1965 (50 let) odstartovala sovětská sonda Zond-3. Sonda byla původně určena k letu k planetě Mars, ale nakonec tento exemplář pouze vykonal přelet kolem Měsíce a docela kvalitně vyfotografoval část jeho odvrácené polokoule.

Výhled na příští týden

  • Měsíc na večerní obloze
  • Sojuz TMA-17M s další posádkou k ISS
  • Výročí: Jean-Félix Picard
  • Výročí: objev komety Hale-Bopp
  • Výročí: první start z mysu Canaveral
  • Výročí: Christoph Scheiner

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »