Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2011

3. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 3. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 3. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 17. 1. do 23. 1. 2011.
Měsíc je ve středu v úplňku, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno.
Ve čtvrtek 20. ledna mají odstartovat tři rakety.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: úplněk nastává v noci ze středy na čtvrtek 19./20. ledna. Protože o dva dny později je Měsíc v přízemí, bude to relativně jasný úplněk (průměr 33', jasnost -12,7 mag).

Planety viditelné okem: Večer je viditelný Jupiter (-2,2 mag) v souhvězdí Ryb na jihozápadě. Pondělní večer nabídne přechod Ganyméda přes Jupiterův kotouček, ale začíná až ve 20:41 SEČ. Ve středu 19. ledna bude přecházet měsíček Ió (17:19 - 19:34) a jeho stín (18:31 - 20:44). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 18. 1. (19:04 SEČ), dále 20. 1. (20:43) a 23. 1. (18:14).
Saturn (0,7 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Na jeho severní polokouli se rozvinula bouře, nyní viditelná jako světlejší pruh se zjasněními. Předpovědi časů průchodu meridiánem jsou uváděny na Astrofóru, tamtéž v sekci snímky jsou pokusy zachytit bouři i za našeho počasí a horšího seeingu.
Venuše (-4,3 mag) září ráno nad jihovýchodem ve Štíru.
Na internetu, v koronografu SOHO, se nám zdánlivě zleva doprava bude sunout výraznější hvězdička, Mars (1,1 mag) před konjunkcí. Vzhledem k tomu, že v březnu u něj nastává přísluní, bude o něco jasnější, oproti jiným průchodům za Sluncem (vzdálenost od nás 2,3 AU).

Kosmonautika:

  • Z kosmodromu Tanegashima v Japonsku má 20. ledna v 6:30 SEČ odstartovat raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-2 (KOUNOTORI 2). Přílet k Mezinárodní stanici ISS je plánován na 27. ledna. Přímý přenos poběží na webu japonské agentury JAXA.
  • 20. ledna má z Bajkonuru odstartovat raketa Zenit 3F s geostacionární meteorologickou družicí Elektro-L.
  • 20. ledna má startovat z kosmodromu Vandenberg nejvýkonnější americká raketa (pro lety bez posádky) Delta 4-Heavy se špionážní družicí NROL-49.
  • 11. ledna prolétla Cassini kolem Saturnova měsíce Rhea. Zajímavé záběry diskutuje na svém blogu Emily Lakdawalla.

Výročí:

  • 19. ledna 1851 (160 let) se narodil holandský fyzik a astronom Jacobus Cornelius Kapteyn. Na přelomu 19. a 20. století se podílel s Davidem Gillem na mapování polohy, vlastního pohybu a jasnosti hvězd jižní hvězdné oblohy. V roce 1898 si u jedné hvězdy všiml velkého vlastního pohybu, který byl až do objevu Barnardovy hvězdy v roce 1916 největší známý, proto byla na jeho počest pojmenována Kapteynova hvězda. Od roku 1906 zahájil Kapteyn výzkum pohybu hvězd v Mléčné dráze. Měřila se jasnost, spektrální typ a rychlost hvězd ve 206 vybraných oblastech na více než 40 observatořích. Podle těchto poznatků byl stanoven tvar Galaxie na sploštělý disk o velikosti 40 tisíc světelných roků, kde Slunce mělo ležet pouze 2000 světelných let od středu. Kapteynův model dobře fungoval mimo rovinu Galaxie, ale v její rovině byl zkreslen vlivem nezapočteného pohlcování světla mezihvězdným prachem. Později byla velikost Galaxie upřesněna na 100 tisíc světelných let a Slunce bylo umístěno 30 tisíc světelných roků od jejího středu.
  • 19. ledna 2006 (5 let) odstartovala mise New Horizons k planetě Pluto. Mezitím byl Pluto designován na trpasličí planetu. Ambiciózní mise má za úkol nejen vyfotografovat tento vzdálený svět, ale v plánu je i možná návštěva dalších ledových světů za dráhou Neptunu. Sonda je za polovinou své cesty k Plutu.
  • 20. a 23. ledna 1986 (25 let) byly objeveny další měsíčky Uranu, tentokrát se na objevech podíleli Rich Terille - měsíčky Cordelia, Ophelia a Brad Smith - měsíček Bianca.

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Kapteyn, New horizons, Cordelia, Ophelia, Bianca


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »