Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2013

3. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 16. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 16. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 14. 1. do 20. 1.

Měsíc se nachází na večerní obloze a přibývá do první čtvrti. V první polovině noci je ideálně viditelný Jupiter, ráno je nejlépe vidět Saturn. Na Slunci jsou velké skvrny. Mezinárodní stanice ISS přelétá v ranních hodinách.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v sobotu 19. ledna v první čtvrti. Jako přibývající srpek jej můžeme pozorovat od pozdního odpoledne, postupně až do půlnoci. V pondělí večer prochází kolem planety Neptun, dělí je 5 stupňů. Ve středu a ve čtvrtek míjí v Rybách Uran, ale dělí je více než 6°.

Planety:
Jupiter (-2,6 mag) je viditelný v první polovině noci, kdy je vysoko v souhvězdí Býka. Časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. Vícenásobný přechod Ió a Ganymédu nastává ze čtvrtka na pátek 17. / 18. ledna.

Přechody GRSÚkazy měsíců
14.1. 17:05 15.1. Europa přechod (23:49)-2:12, stín zač. 1:45
15.1. 22:55 16.1. Europa zákryt zač. 17:57, zatmění konec 22:26
16.1. 18:45 17.1. Io přechod 22:17-(0:27), stín 23:19-(1:30)
Ganymed přechod 23:33-1:40
18.1. 0:30 18.1. Europa přechod stínu končí 17:28
18.1. 20:25 18.1. Io zákryt 19:36, zatmění konec 22:49
20.1. 22:00 19.1. Io přechod 16:44-18:55, stín 17:48-19:59
    20.1. Io zatmění končí 17:18
Časy jsou v SEČ.

Ráno je viditelná planeta Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah, nad jihem je kolem sedmé.
Pokud si chcete prohlédnout planetu Merkur, máte jedinou možnost - pohled na snímky korónografu SOHO. Merkur je nyní úhlově vělmi blízko Slunci. V korónografu vypadá jako jasná hvězda a v důsledku vlastností snímače z něj vychází krátké čárky do stran.

Slunce je poměrně aktivní. Přivrácené polokouli dominují velké sluneční skvrny. I přes zvýšenou aktivitu zatím nedošlo k velkým erupcím, které by byly důvodem pro geomagnetické bouře a jasné polární záře.

Přelety ISS jsou nyní ideálně viditelné v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. Server Heavens-Above vylepšil mapky pro ISS i přelety družic Iridium, vyzkoušejte. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Manažeři NASA přiblížili veřejnosti představu spolupráce se společností Bigelow Aerospace. Jejich představa je taková, že by se k ISS vydal nafukovací modul, který by tam dopravila loď Dragon společnosti SpaceX. Modul by mohl posloužit k ukládání různých vědeckých přístrojů a k ISS by byl připojen po dobu dvou let.
     

Výročí:

  • 14. ledna 2008 (5 let) proletěla sonda MESSENGER poprvé kolem Merkuru. Již při tomto průletu s maximálním přiblížením k povrchu na 200 km se jí podařilo fotografovat místa, která předtím žádná sonda nespatřila. Připomeňme, že předtím byla u Merkuru pouze sonda Mariner 10. MESSENGER nyní obíhá kolem planety a provádí podrobný průzkum.
     
  • 20. ledna 1978 (35 let) odstartovala na svoji první zásobovací misi nákladní loď Progress 1. Loď odvozená ze Sojuzu vezla náklad na stanici Saljut 6 a dokázala také zvýšit její dráhu.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc poblíž Jupiteru
  • Výročí: Apollo 5
  • Výročí: IRAS
  • Výročí: IUE
  • Výročí: první spatření jupiterova měsíčku Pasiphae

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Progress 1, Messenger, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »