Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2014

3. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 15. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 1. do 19. 1.

Měsíc je kolem úplňku. Venuše je krátce po dolní konjunkci se Sluncem. Večer je vidět Merkur. Jupiter je vidět již od setmění. Po půlnoci lze pozorovat Mars a ráno Saturn. Slunce potěšilo naše oči velkou skvrnou, aktivita se poté snížila. Raketa Antares s lodí Cygnus konečně odstartovala k ISS. Přelety stanice nyní nastávají ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha

Měsíc bude v úplňku 16. ledna. O den dříve, ve středu, bude na obloze blízko Jupiteru.

 

Planety:
Merkur (−1 mag) se pomalu dostává na večerní oblohu. Podobně jako Venuše (−4,2 mag) je možná nejlépe viditelný na denní obloze pomocí dalekohledu, pokud si odstíníme Slunce.
Jupiter (−2,7 mag) je vidět hned po setmění a nabízí nejlepší podívanou.
Mars (0,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou vidět v druhé polovině noci. Rudá planeta se pomalu blíží hvězdě Spica v Panně. Saturn ve Vahách je ráno na jihovýchodě.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 1. 19:10   15. 1. Io přechod měsíc 19:48–22:03
Io přechod stínu 20:03–22:18
15. 1. 20:50   16. 1. Europa přechod měsíc 4:02–6:43
Europa přechod stínu 4:33–7:16
16. 1. 16:40   16. 1. Io zatmění konec 19:39
17. 1. 22:25   17. 1. Europa zákryt zač. 22:07
Europa zatmění konec (1:24)
18. 1. 18:20   18. 1. Ganymed přechod stínu 16:09–19:21
Ganymed přechod konec 18:02
19. 1. 4:15   19. 1. Europa přechod měsíc 17:09–19:51
Europa přechod stínu 17:51–20:34
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce byla nejvyšší uprostřed týdne. Velká skvrna viditelná pouhým okem však vyprodukovala jedinou silnou erupci a z té po příchodu k Zemi překvapivě silnější polární záře nenastaly. Skvrna pomalu zapadá a tak můžeme s napětím sledovat, co se bude dít v následujícím týdnu. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na ranní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Cygnus se chystá ke svému odloženému startu k Mezinárodní vesmírné stanici. Start byl aktuálně odložen na středu 8. ledna, ale vzhledem k počasí panujícímu na východě USA se nakonec jako pravděpodobnější jeví až 9. leden. V případě středy začíná startovní okno v 19:32 SEČ a ve čtvrtek v 19:10.
     

Výročí:

  • 13. ledna 1934 (80 let) se narodil významný český astronom, čestný člen České astronomické společnosti a nositel ceny Littera astronomica, Ing. Pavel Příhoda. Svůj život věnuje popularizaci astronomie. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy, kde několik desetiletí vedl kurzy astronomie pro veřejnost a zanechal tak za sebou již tisíce vyškolených milovníků astronomie, z nichž se mnozí vydali na vědeckou dráhu a astronomii se věnují profesionálně. Pro veřejnost zde připravil stovky pořadů. Je autorem mapy Marsu, zpřístupnil tak českým uživatelům povrch jiné planety než Země. Od roku 1979 do roku 2011 se jako autor podílel na Hvězdářské ročence. Od roku 1986 byl jejím šéfredaktorem. Je autorem populárních knih a brožur o astronomii pro dospělé i pro děti. Vytvořil řadu knih a příruček praktické astronomie, přehledů astronomie a návodů na pozorování. Je po něm pojmenována planetka č. 40410 objevená Lenkou Šarounovou v roce 1999 na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní Merkur
  • Měsíc s Marsem a Saturnem

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »