Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2014

3. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 15. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 15. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 13. 1. do 19. 1.

Měsíc je kolem úplňku. Venuše je krátce po dolní konjunkci se Sluncem. Večer je vidět Merkur. Jupiter je vidět již od setmění. Po půlnoci lze pozorovat Mars a ráno Saturn. Slunce potěšilo naše oči velkou skvrnou, aktivita se poté snížila. Raketa Antares s lodí Cygnus konečně odstartovala k ISS. Přelety stanice nyní nastávají ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha

Měsíc bude v úplňku 16. ledna. O den dříve, ve středu, bude na obloze blízko Jupiteru.

 

Planety:
Merkur (−1 mag) se pomalu dostává na večerní oblohu. Podobně jako Venuše (−4,2 mag) je možná nejlépe viditelný na denní obloze pomocí dalekohledu, pokud si odstíníme Slunce.
Jupiter (−2,7 mag) je vidět hned po setmění a nabízí nejlepší podívanou.
Mars (0,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou vidět v druhé polovině noci. Rudá planeta se pomalu blíží hvězdě Spica v Panně. Saturn ve Vahách je ráno na jihovýchodě.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
13. 1. 19:10   15. 1. Io přechod měsíc 19:48–22:03
Io přechod stínu 20:03–22:18
15. 1. 20:50   16. 1. Europa přechod měsíc 4:02–6:43
Europa přechod stínu 4:33–7:16
16. 1. 16:40   16. 1. Io zatmění konec 19:39
17. 1. 22:25   17. 1. Europa zákryt zač. 22:07
Europa zatmění konec (1:24)
18. 1. 18:20   18. 1. Ganymed přechod stínu 16:09–19:21
Ganymed přechod konec 18:02
19. 1. 4:15   19. 1. Europa přechod měsíc 17:09–19:51
Europa přechod stínu 17:51–20:34
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce byla nejvyšší uprostřed týdne. Velká skvrna viditelná pouhým okem však vyprodukovala jedinou silnou erupci a z té po příchodu k Zemi překvapivě silnější polární záře nenastaly. Skvrna pomalu zapadá a tak můžeme s napětím sledovat, co se bude dít v následujícím týdnu. Další vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na ranní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Cygnus se chystá ke svému odloženému startu k Mezinárodní vesmírné stanici. Start byl aktuálně odložen na středu 8. ledna, ale vzhledem k počasí panujícímu na východě USA se nakonec jako pravděpodobnější jeví až 9. leden. V případě středy začíná startovní okno v 19:32 SEČ a ve čtvrtek v 19:10.
     

Výročí:

  • 13. ledna 1934 (80 let) se narodil významný český astronom, čestný člen České astronomické společnosti a nositel ceny Littera astronomica, Ing. Pavel Příhoda. Svůj život věnuje popularizaci astronomie. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy, kde několik desetiletí vedl kurzy astronomie pro veřejnost a zanechal tak za sebou již tisíce vyškolených milovníků astronomie, z nichž se mnozí vydali na vědeckou dráhu a astronomii se věnují profesionálně. Pro veřejnost zde připravil stovky pořadů. Je autorem mapy Marsu, zpřístupnil tak českým uživatelům povrch jiné planety než Země. Od roku 1979 do roku 2011 se jako autor podílel na Hvězdářské ročence. Od roku 1986 byl jejím šéfredaktorem. Je autorem populárních knih a brožur o astronomii pro dospělé i pro děti. Vytvořil řadu knih a příruček praktické astronomie, přehledů astronomie a návodů na pozorování. Je po něm pojmenována planetka č. 40410 objevená Lenkou Šarounovou v roce 1999 na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní Merkur
  • Měsíc s Marsem a Saturnem

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »