Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2016

3. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 20. ledna 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 1. do 24. 1. 2016. Měsíc mění fázi ze čtvrti k úplňku. Pozdní večer a druhá polovina noci patří Jupiteru. Kometa Catalina je nad Velkým vozem. Aktivita Slunce je nízká. Rusové vybrali název nástupce Sojuzu. SpaceX opět chystá vynést družici a možná i přistane s prvním stupněm.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na neděli 24. ledna v 2:46.

Planety:

Jupiter (–2,2 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Venuše (–4 mag) si prohodila pozici se Saturnem (0,5 mag). Nyní se tedy zlepšuje ranní viditelnost planety s prstenci a naopak jasná jitřenka klesá k obzoru na jihovýchodě.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
18. 1. 4:05; 23:55   18. 1. Io přechod stínu zač. 5:56
20. 1. 5:45   20. 1. Europa zatmění zač. 0:58
Europa zákryt konec 5:41
Io přechod stínu zač. 6:42
21. 1. 1:35   21. 1. Io zatmění zač. 3:51
Io zákryt konec 7:05
Europa přechod měsíce konec 23:58
22. 1. 7:20   22. 1. Io přechod stínu 1:10 – 3:26
Io přechod měsíce 2:08 – 4:22
23. 1. 3:10; 23:05   23. 1. Io zákryt konec 1:32
Ganymed zatmění 3:06 – 6:31
Ganymed zákryt zač. 7:04
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Dvě oblasti se skvrnami se bez povšimnutí přesunuly přes sluneční kotouč a změna se nějak nechystá. Nejen, že nepřálo počasí přímému pozorování, ale Slunce v oblasti skvrn ani nebylo nijak zvlášť aktivní. Další skvrny jsou navíc v nedohlednu. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) nám vzhledem k blížícímu se úplňku nabízí poslední noci, kdy ji můžeme pořádně vidět. V neděli ráno byla nejblíže ke galaxii M 101 nad ojem Velkého vozu. Až do 21. ledna nebude rušit Měsíc a kometa se přesune na hranice s Drakem.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) ve 3. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa C/2013 US10 (Catalina) ve 3. týdnu 2016. Data: Guide 9

Kosmonautika

  • Družice Jason-3 se chystá ke startu. Vynesena bude již tuto neděli 17. ledna. Pokud půjde vše podle plánu, raketa Falcon 9 (poslední exemplář verze 1.1) odstartuje v 19:42 SEČ. Její první stupeň se poté pokusí přistát na mořské plošině. Přímý přenos se opět chystá komentovat živě kanál Kosmonautixu.
  • Podle komise, která vybírala jméno nové kosmické lodě, nástupce Sojuzu, by se měla loď PTK-NP jmenovat Federace.
  • První stupeň Falconu 9, který úspěšně přistál 21. prosince prodělal test natankování palivem a statický zážeh na startovní rampě. Podle SpaceX vše proběhlo bez problému, pouze jeden z vnějších motorů Merlin vykazoval drobné nestability a nyní se zjišťuje, zda v něm nebyly drobné nečistoty.
  • A zase ta voda… Americké skafandry se potýkají s výskytem vody, tu v helmě, tu u nohou. Poslední vycházka z kosmické stanice musela být opět trochu zkrácena.
  • DAWN posílá detaily povrchu Ceres. V týdnu jsme si mohli prohlížet snímky z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km.

Výročí

  • 19. ledna 2006 (10 let) odstartovala pomocí rakety Atlas V úspěšná meziplanetární sonda New Horizons. Právě v loňském roce se stala slavnou, když podrobně nasnímala systém Pluta. Snímky a další data budou ze sondy proudit minimálně do letošního podzimu a na Nový rok 2019 by měla zkoumat jedno z ledových těles Kuiperova pásu. To bude další bonus.
  • 19. ledna 1851 (165 let) se narodil nizozemský astronom Jacobus Cornelius Kapteyn. Na přelomu 19. a 20. století se podílel s Davidem Gillem na mapování polohy, vlastního pohybu a jasnosti hvězd jižní hvězdné oblohy. V roce 1898 si u jedné hvězdy všiml velkého vlastního pohybu, který byl až do objevu Barnardovy hvězdy v roce 1916 největší známý, proto byla na jeho počest pojmenována Kapteynova hvězda. Od roku 1906 zahájil Kapteyn výzkum pohybu hvězd v Mléčné dráze. Měřila se jasnost, spektrální typ a rychlost hvězd ve 206 vybraných oblastech na více než 40 observatořích. Podle těchto poznatků byl stanoven tvar Galaxie na sploštělý disk o velikosti 40 tisíc světelných roků, kde Slunce mělo ležet pouze 2000 světelných let od středu. Kapteynův model dobře fungoval mimo rovinu Galaxie, ale v její rovině byl zkreslen vlivem nezapočteného pohlcování světla mezihvězdným prachem. Později byla velikost Galaxie upřesněna na 100 tisíc světelných let a Slunce bylo umístěno 30 tisíc světelných roků od jejího středu.
  • 20. ledna 1986 (30 let) byl oznámen objev tří nových měsíčků Uranu, dnes pojmenované Cordelia, Ophelia a Bianca. Podobně jako ostatní měsíce objevené na snímcích Voyageru 2, jde o několik desítek kilometrů veliké měsíce nepravidelného tvaru.

Výhled na příští týden

  • Měsíc spěje k úplňku
  • Výročí: havárie Challengeru
  • Výročí: Johan Hevelius
  • Výročí: Mercury-Redstone 2
  • Výročí: Luna 9
  • Výročí: Apollo 14

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, New horizons, Kapteyn


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »