Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

Kresba průletu New Horizons kolem objektu 2014 MU69
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

NASA koncem srpna potvrdila, že sonda New Horizons, která proletěla kolem Pluta 14. července 2015, se vydá k tělesu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Tento malý objekt (cca do 50 km) obíhá kolem Slunce v pásu ledových těles za dráhou Neptunu asi 1,5 miliardy kilometrů za Plutem.

Hledání potenciálních těles v cestě sondy bylo doslova hledáním jehly v kupce sena a pomohl až Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak je patrné z označení vybraného objektu, byl objeven v roce 2014, M označuje druhou polovinu června a U69 pak, že jde o 1745. těleso objevené v této polovině měsíce.

NASA sice zvolila tento cíl už nyní, ačkoli ještě nemá schváleno prodloužení mise New Horizons, ale změna dráhy letu sondy se musí udělat včas. Navíc všichni věříme, že schválení nadstavbové mise až do roku průletu (2019), nebude nic stát v cestě. Tato slova zaznívají i z NASA, přestože je zde konkurence mnoha jiných meziplanetárních misí. Očekává se však, že další provoz New Horizons už nebude tak drahý, jako základní mise při letu k Plutu.

Alan Stern, šéf mise New Horizons Autor: NASA HQ Photostream / Flickr
Alan Stern, šéf mise New Horizons
Autor: NASA HQ Photostream / Flickr
Letos na podzim čeká sondu celkem čtveřice korekcí dráhy, které ji navedou k „potenciálnímu cíli 1“ jak ho dříve nazývali v týmu New Horizons, tedy k 2014 MU69. Časově to vychází na konec října a začátek listopadu. Pokud vše půjde podle plánu, přílet k tomuto objektu by vyšel krásně na Nový rok 1. 1. 2019. Samozřejmě jakékoli odklady těchto manévrů by znamenaly větší spotřebu paliva a případná další rizika.

Alan Stern, šéf mise New Horizons, se domnívá, že volba objektu 2014 MU69 je skvělou příležitostí prozkoumat objekt Kuiperova pásu. Objekt, který zde i vznikl. Navíc dosažení tohoto tělesa bude znamenat jen poloviční spotřebu paliva, což znamená lepší manévrování při průletu kolem něj, delší výzkum okolního vesmírného prostoru a rezervy pro další nepředvídané okolnosti.

Sonda byla pochopitelně vyrobena už s ohledem na to, že provede nejen průlet kolem Pluta, ale také, že bude mít dost paliva pro další let. Má i dostatečně výkonný vysílač, aby mohla komunikovat i další skoro dvě miliardy kilometrů za Plutem. Zdroj energie bude schopen dodávat elektřinu a teplo ještě dobrých dvacet let. A co víc, přístroje jsou navrženy, aby zvládly pracovat v ještě mrazivějším a temnějším prostředí, než jaké panuje u objektu 2014 MU69.

Trajektorie letu New Horizons do Kuiperova pásu Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker
Trajektorie letu New Horizons do Kuiperova pásu
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

Na jedné straně můžeme být nyní trochu zklamáni, že další objekt, který má sonda navštívit, je opravdu malý svět oproti Plutu. Na druhé straně to dává šanci pozorovat větší rozdílnost v Kuiperově pásu. Zatímco Pluto je na poměry zde dosud objevených těles zřejmě to největší, v případě nového cíle jde spíše jen o skálu. Snad částici, z které se postupně rodily další trpasličí planety za Neptunem. Vzhledem k velkým vzdálenostem od Slunce můžeme pozorováním tělesa 2014 MU69 získat informace o tělesu nedotčeném teplem od Slunce, tělesu, které zde je zřejmě už od doby vzniku Sluneční soustavy.

A tak zatímco my nyní netrpělivě vyhlížíme další data a snímky New Horizons, ta má sama se sebou už jiné plány. Každopádně nyní krom dráhových korekcí bude dál posílat balíčky dat a jak bylo ohlášeno, dočkáme se již po 6. září dalších snímků. A pokud neproklouznou na internet dříve, potom snad můžeme doufat, že NASA alespoň zachová systém pátečních tiskových konferencí a my uvidíme nové zajímavé snímky na tiskovce 11. září.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astrobiology Magazine

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NASA, New horizons, Kuiperův pás, 2014 MU69


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »