Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2021

3. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 20. ledna 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 1. do 24. 1. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars procházející kolem Uranu. Aktivita Slunce je nízká. Proběhl první testovací zážeh centrálního stupně připravované obří rakety SLS. Naopak test Starship SN9 byl odložen pro výměnu motorů. Očekáváme starty rakety Falcon 9, Electron a LauncherOne. Krtek na Marsu skončil svou neúspěšnou misi. Podívejte se na kosmonautickou aplikaci a web pro děti. Před 15 lety startovala sonda New Horizons k planetě Pluto, aby následně prozkoumala už jen trpasličí planetu a jeden malý objekt Kuiperova pásu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 20. ledna ve 22:01 SEČ. Konjunkce Měsíce s Marsem a Uranem nastanou 20. a 21. ledna.

Planety:
Mars (0,2 mag) je vidět večer asi 50 stupňů vysoko nad jižním obzorem. Prochází asi 1,5 stupně severně od mnohem slabší planety Uran (5,8 mag). Ke konjunkci těchto planet dojde 20. ledna, kdy bude nedaleko i Měsíc.

Mars - Uran a Měsíc 20. ledna 2021
Mars - Uran a Měsíc 20. ledna 2021

Kometa Kreutzovy rodiny v koronografu LASCO C3 17. ledna 2021 Autor: NASA/ESA
Kometa Kreutzovy rodiny v koronografu LASCO C3 17. ledna 2021
Autor: NASA/ESA
Aktivita Slunce je nízká. Magnetické pole hvězdy se trochu změnilo v jižní polovině viditelné polokoule. O víkendu se zde uprostřed pod středem Slunce dalo najít malé skvrnky. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Poměrně jasný sungrazer – kometa – je vidět vlevo dolů od zakrytého Slunce v koronografech SOHO LASCO C3 a za nedlouho i LASCO C2. Podle směru pohybu patří do Kreutzovy rodiny komet, které prakticky lízají povrch Slunce a proto i ji nejspíš čeká zánik. Děkujeme za upozornění Vladimíru Koželuhovi a zdravíme do Sázavy.

Kosmonautika

K testu všech čtyř motorů byl konečně připraven centrální stupeň připravované obří rakety SLS. Na Stennisově testovacím středisku byl v sobotu večer našeho času natankován kapalný kyslík a vodík do nádrží centrálního stupně a po 23. hodině došlo konečně k samotnému testu, při němž pracovaly čtyři motory RS-25, původně z raketoplánů. Přes množství testů v minulosti se tentokrát nepovedl celý asi osmiminutový test a zážeh byl předčasně ukončen už po něco málo více, jak jedné minutě. V oblasti motoru číslo 4 byly pozorovány záblesky a počítač motory vypnul. Motor bude zřejmě třeba vyměnit, což celý proces zdrží minimálně o měsíc. Mezitím na Floridě pokračuje stavba postranních urychlovacích bloků a testy podstupuje i samotná loď Orion. Mise Artemis I měla proběhnout někdy ke konci letošního roku. Zatím by se to ještě mohlo stihnout. Uvidíme, jaký bude další vývoj.

Test čtyř motorů RS-25 centrálního stupně SLS 16. ledna 2021 Autor: NASA TV
Test čtyř motorů RS-25 centrálního stupně SLS 16. ledna 2021
Autor: NASA TV

SpaceX provedla 13. ledna tři statické zážehy devátého testovacího exempláře Starship, ale přes jejich úspěšné provedení se technici rozhodli vyměnit dva ze tří motorů Raptor. Dojde tedy nakonec k delšímu odkladu a další testy snad přijdou v únoru.

Nákladní verze Crew Dragonu 14. ledna úspěšně dosedla do vln Mexického zálivu po splnění zásobovací mise CRS-21. Šlo o první let této verze kosmické lodi.

Blue Origin je blízko letům lidí k suborbitálním skokům v kabině New Shepard. Testovací let se povedl a jak samotná kabina, tak i nosná raketa přistály úspěšně.

RocketLab v sobotu odložila start rakety Electron. Zatím neznáme nový termín startu.

ESA Kids aplikace
ESA Kids aplikace
NASA oznámila prodloužení mise sondy Juno u Jupiteru a InSight na Marsu. Zároveň byl ale odepsán přístroj HP3, přezdívaný „krtek“, který se setkal s neúspěchem, když se nedokázal zavrtat hlouběji pod povrch Marsu. Mimochodem, 12. ledna uběhlo již 3000 solů od přistání Curiosity na Marsu (od srpna 2012 se tedy již Mars otočil třítisíckrát).

17. ledna má proběhnout test malé rakety Launcher One, která startuje z podvěsu letounu Boeing-747.

18. ledna je v plánu start rakety Falcon 9 s 60ti družicemi Starlink (16. start).

Pokud se vašim dětem líbí kosmonautika, připomínáme, že existuje zdařilá aplikace ESA Kids. Zajímavé materiály v češtině a soutěže nabízí portál ESERO Česká republika.

Výročí

19. ledna 1851 (170 let) se narodil nizozemský astronom Jacobus Cornelius Kapteyn. Na přelomu 19. a 20. století se podílel s Davidem Gillem na mapování polohy, vlastního pohybu a jasnosti hvězd jižní hvězdné oblohy. V roce 1898 si u jedné hvězdy všiml velkého vlastního pohybu, který byl až do objevu Barnardovy hvězdy v roce 1916 největší známý. Proto byla na jeho počest pojmenována Kapteynova hvězda. Od roku 1906 zahájil Kapteyn výzkum pohybu hvězd v Mléčné dráze. Měřila se jasnost, spektrální typ a rychlost hvězd ve 206 vybraných oblastech na více než 40 observatořích. Podle těchto poznatků byl určen tvar Galaxie jako zploštělý disk o velikosti 40 tisíc světelných roků. Slunce mělo ležet pouze 2000 světelných let od středu. Kapteynův model dobře fungoval mimo rovinu Galaxie, ale v její rovině byl zkreslen vlivem nezapočteného pohlcování světla mezihvězdným prachem. Později byla velikost Galaxie upřesněna na 100 tisíc světelných let a Slunce bylo umístěno 30 tisíc světelných roků od jejího středu.

19. ledna 2006 (15 let) odstartovala pomocí rakety Atlas V úspěšná meziplanetární sonda New Horizons. V roce 2015 splnila základní cíl mise, když prozkoumala Pluto a jeho systém měsíců. 1. ledna 2019 navíc vyfotografovala malý objekt Kuiperova pásu Arrokoth. Toto zajímavé těleso se ukázalo být slepencem kulatého a ploššího tělesa. Jako bonus nyní snímá vybrané trpasličí planety a další tělesa Juiperova pásu a ze snímků bylo také zjištěno, že pozadí oblohy je zde tmavší, než jak jej vidí HST, kterému u Země brání v tmavším pohledu prach rozptýlený ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy.

20. ledna 1986 (35 let) byl Richem Terrilem oznámen objev nových měsíčků Uranu, dnes pojmenovaných Cordelia a Ophelia. Podobně jako ostatní měsíce objevené na snímcích Voyageru 2, jde o několik desítek kilometrů veliké měsíce nepravidelného tvaru.

23. ledna 1986 (35 let) byl objeven další malý Uranův měsíček Bianca. Opět na snímcích sondy Voyager 2 si jej všiml Brad Smith.

24. ledna 1986 (35 let) proletěla sonda Voyager 2 kolem Uranu. Přinesla nám dosud jediné snímky zblízka a spoustu nových poznatků o planetě, jejích prstencích a měsících.

Výhled na příští týden 

  • Jupiter a Saturn v konjunkci se Sluncem
  • výročí: Johannes Hevelius
  • výročí: hávárie raketoplánu Challenger
  • výročí: objev C/1996 B2 (Hyakutake)
  • výročí: Mercury-Redstone 2
  • výročí: Luna 9
  • výročí: Apollo 14

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Uran, Voyager 2, Jacobus Cornelius Kapteyn, Bianca, Ophelia, Cordelia, New horizons, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »