Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2012

30. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 25. července 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 25. července 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7.

Měsíc kolem čtvrti je viditelný v první polovině noci. Večerní planety jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Brzy nad ránem vychází Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá většinou za svítání. Ke stanici se vydala japonská zásobovací loď.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve čtvrtek 26. 7. v první čtvrti. Zapadá ještě před půlnocí a je nízko nad obzorem, takže nebude ideálně viditelný. Poblíž Marsu bude v úterý 24. července a o den později bude poblíž hvězdy Spiky a Saturnu.

Planety:

Mars (1 mag) v souhvězdí Panny se pomalu přiblížil k Saturnu. Titěrně malý kotouček ve fázi asi 90% úplňku má necelých 6".
Saturn (0,8 mag) nad hvězdou Spica je viditelný od brzkého soumraku na jihozápadě asi 10° od Marsu.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka, přiblížil se hvězdě Aldebaran a Hyádám.
Venuše (-4,4 mag) je nedaleko Hyád a Aldebaranu v souhvězdí Býka.

Slunce je stále hodně aktivní, ačkoli si v posledních dnech dalo trochu pauzu. Výrazná aktivní oblast se pravděpodobně právě vynořuje na východním okraji slunečního kotouče. V neděli zde byly patrné první skvrny. Jak se situace dál vyvíjí sledujte na aktuálním snímku z SDO nebo nejlépe naživo přes bezpečné filtry.

Přelety ISS můžeme spatřit v brzkých ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kometa 96P/Machholz, která proletěla zorným polem korónografů na družici SOHO má patrně bratříčky. Detailní záběry v LASCO C2 odhalily, že se na dráze s kometou a stejnou rychlostí pohybují další dva úlomky.

Kosmonautika:

  • V sobotu 21. července odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima raketa H-2B s automatickou nákladní lodí HTV (Kounotori-3) k ISS. Jakmile dorazí ke stanici, bude k ní připojena za pomoci robotické paže. Připojení je plánováno na 27. červenec. Astronauti poté vyloží asi 5 tun nákladu. Potom bude loď naložena nepotřebným vybavením a po odpojení shoří v atmosféře. Ještě předtím, tři dny po připojení ke stanici se od ISS odpojí nákladní Progress M-15M, aby uvolnil místo novému, který by měl odstartovat 1. srpna.
     
  • 17. července se k Mezinárodní vesmírné stanici připojila kosmická loď Sojuz TMA-05M s novou tříčlennou posádkou.
     
  • 18. července absolvovala připravovaná loď Orion první padákové zkoušky.
     

Výročí:

  • 23. července 1972 (40 let) odstartoval první satelit určený k podrobnému snímkování naší planety, Landsat-1. Tato družice NASA vycházela z meteorologické družice řady Nimbus. Snímkovala zemský povrch ve viditelném a infračerveném oboru spektra. Dva magnetofonové záznamníky umožnily prakticky nepřetržité snímkování povrchu z polární dráhy. Družice pomohla objevit maličký neobydlený ostrůvek v severních oblastech Kanady, který se na jeho počest jmenuje Landsat Island. Družice byla funkční do roku 1978. Družice Landsat postupně přinesly mnoho cenných poznatků o změnách na zemském povrchu. Poslední Landsat-7 vypuštěný v roce 1999 je stále v provozu.
     
  • 24. července 1992 (20 let) odstartoval satelit určený k výzkumu zemské magnetosféry GEOTAIL. Na jeho konstrukci se podílely japonská JAXA a americká NASA. V jejím zájmu byl především magnetický ohon naší planety, čemuž byla přizpůsobena oběžná dráha, sahající 8 až 120 zemských poloměrů za planetu. Aktuálně obíhá sonda téměř v rovině ekliptiky (sklon -7°) ve vzdálenosti 9 až 30 poloměrů Země a je stále v činnosti.
     
  • 29. července 1982 (30 let) zanikla v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice byla vypuštěna v roce 1977 a obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek se Sojuzem 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena tak, aby případné zbytky nezasáhly obydlené oblasti.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc v úplňku
  • Výročí: Lunar Orbiter 5
  • Výročí: Phoenix

Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »