30. vesmírný týden 2012
Měsíc kolem čtvrti je viditelný v první polovině noci. Večerní planety jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Brzy nad ránem vychází Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá většinou za svítání. Ke stanici se vydala japonská zásobovací loď.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. července ve 22:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc je ve čtvrtek 26. 7. v první čtvrti. Zapadá ještě před půlnocí a je nízko nad obzorem, takže nebude ideálně viditelný. Poblíž Marsu bude v úterý 24. července a o den později bude poblíž hvězdy Spiky a Saturnu.Planety:
Mars (1 mag) v souhvězdí Panny se pomalu přiblížil k Saturnu. Titěrně malý kotouček ve fázi asi 90% úplňku má necelých 6".
Saturn (0,8 mag) nad hvězdou Spica je viditelný od brzkého soumraku na jihozápadě asi 10° od Marsu.
Jupiter (-2,1 mag) je brzy ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka, přiblížil se hvězdě Aldebaran a Hyádám.
Venuše (-4,4 mag) je nedaleko Hyád a Aldebaranu v souhvězdí Býka.
Slunce je stále hodně aktivní, ačkoli si v posledních dnech dalo trochu pauzu. Výrazná aktivní oblast se pravděpodobně právě vynořuje na východním okraji slunečního kotouče. V neděli zde byly patrné první skvrny. Jak se situace dál vyvíjí sledujte na aktuálním snímku z SDO nebo nejlépe naživo přes bezpečné filtry.
Přelety ISS můžeme spatřit v brzkých ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Most |
| Ústí nad Labem | České Budějovice | Tábor |
| Liberec | Kolín | Jihlava |
| Pardubice | Hradec Králové | Brno |
| Prostějov | Olomouc | Zlín |
| Opava | Ostrava | Frýdek-Místek |
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.
Kometa 96P/Machholz, která proletěla zorným polem korónografů na družici SOHO má patrně bratříčky. Detailní záběry v LASCO C2 odhalily, že se na dráze s kometou a stejnou rychlostí pohybují další dva úlomky.
Kosmonautika:
- V sobotu 21. července odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima raketa H-2B s automatickou nákladní lodí
HTV (Kounotori-3) k ISS. Jakmile dorazí ke stanici,
bude k ní připojena za pomoci robotické paže. Připojení je plánováno na 27. červenec. Astronauti poté vyloží asi 5 tun nákladu. Potom
bude loď naložena nepotřebným vybavením a po odpojení shoří v atmosféře. Ještě předtím, tři dny po připojení ke stanici se od ISS
odpojí nákladní Progress M-15M, aby uvolnil místo novému, který by měl odstartovat 1. srpna.
- 17. července se k Mezinárodní vesmírné stanici připojila kosmická loď
Sojuz
TMA-05M s novou tříčlennou posádkou.
- 18. července absolvovala připravovaná loď Orion
první padákové zkoušky.
Výročí:
- 23. července 1972 (40 let) odstartoval první satelit určený k podrobnému snímkování naší planety,
Landsat-1. Tato družice NASA vycházela z meteorologické družice
řady Nimbus. Snímkovala zemský povrch ve viditelném a infračerveném oboru spektra. Dva magnetofonové záznamníky umožnily prakticky
nepřetržité snímkování povrchu z polární dráhy. Družice pomohla objevit maličký neobydlený ostrůvek v severních oblastech Kanady,
který se na jeho počest jmenuje Landsat Island. Družice
byla funkční do roku 1978. Družice Landsat postupně přinesly mnoho cenných poznatků o změnách na zemském povrchu. Poslední Landsat-7
vypuštěný v roce 1999 je stále v provozu.
- 24. července 1992 (20 let) odstartoval satelit určený k výzkumu zemské magnetosféry
GEOTAIL. Na jeho konstrukci se podílely japonská JAXA
a americká NASA. V jejím zájmu byl především magnetický ohon naší planety, čemuž byla přizpůsobena oběžná dráha, sahající 8 až 120
zemských poloměrů za planetu. Aktuálně obíhá sonda téměř v rovině ekliptiky (sklon -7°) ve vzdálenosti 9 až 30 poloměrů Země a je
stále v činnosti.
- 29. července 1982 (30 let) zanikla v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice
Saljut 6. Stanice byla vypuštěna v roce 1977 a obsahovala dva
spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978
dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek se Sojuzem 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou
životnost a do atmosféry byla navedena tak, aby případné zbytky nezasáhly obydlené oblasti.
Výhled na příští týden:
- Měsíc v úplňku
- Výročí: Lunar Orbiter 5
- Výročí: Phoenix
Mapa oblohy v červenci s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
