Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 26. července 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 30. července v 17:23 SELČ. Měsíc se vzhledem k nízkému sklonu ekliptiky objeví jako srpek někdy v polovině týdne. V pátek 28. 7. se na večerní obloze objeví těsně u sebe Měsíc a Jupiter. Budou od sebe jen něco přes dva stupně.

Planety: Jupiter (–1,9 mag) je třeba pozorovat už od soumraku, kdy je výše nad jihozápadem. Vzhledem k poloze planety lze ke spatření Velké červené skvrny (GRS) využít nejlépe asi pátek 28. 7., kdy prochází středem kotoučku ve 21:50 SELČ. Z úkazů měsíců lze doporučit zákryt Io, který začíná 29. 7. ve 21:05 a 30. 7. končí přechod Io už ve 20:28 a přechod jeho stínu ve 21:37.
Saturn (0,2 mag) je po setmění nad jihem.
Nad ránem je na jihu ve Vodnáři Neptun, před svítáním též na jihovýchodě Uran. Za svítání se nízko nad severovýchodem objevuje Venuše (–4 mag), kterou tento týden doplní ubývající Měsíc.

Aktivita Slunce je opět nízká, aktivní oblast s velkými skvrnami zapadla. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Letní meteorické roje. Konec července už nabízí na obloze řadu meteorů. Ty mohou vyletovat především z Vodnáře, ale začínají létat už i Perseidy. Maximum roje delta Aquarid letos nastává 29. července, ale radiant je hodně nízko a meteory nebývají moc jasné. Jejich rychlost je střední. Maximum alfa Kaprikornid kolem 26. až 27. července může přinést pomalé a občas i hodně jasné meteory vyletující z jižního souhvězdí Kozoroha. Rozsáhlé maximum Perseid umožňuje i spatření těchto známých rychlých meteorů už na konci července. Vzhledem k fázi Měsíce není od věci se po nich podívat už před maximem, které připadá na 13. srpna.

Pozorování č. 55: Maximum meteorického roje Delta Akvaridy (30. 7. 2017)

Delta Akvaridy je průměrný meteorický roj, který produkuje ve svém maximu 10 až 20 meteorů za hodinu. Je tvořen pozůstatky komety 96P/Machholz. Není však také vyloučeno, že na vzniku roje má podíl rozpad komet Marsden a Kracht. Roj je aktivní každoročně v období od 12. července do 23. srpna. Maximum pak pravidelně přichází kolem 28. července.
Delta Akvaridy jako první zaznamenal G. L. Tupman v roce 1870, který na základě spatření 65 meteorů pozorovaných od 27. července do 6. srpna upozornil na nový roj a stanovil polohu jeho radiantu. Ta byla později, na základě většího počtu pozorování provedených v letech 1926 až 1933, upřesněna Ronaldem A. McIntoshem. V roce 2017 bude z večera rušit Měsíc krátce před první čtvrtí, který zapadá půl hodiny před půlnocí SELČ. Většinu slabších záblesků nám ale bohužel zakryje svým jasem i světlá letní obloha. Právě to je také důvod, proč zkušení pozorovatelé doporučují sledovat roj především v čase mezi půlnocí a druhou hodinou SELČ.
Meteory vylétající ze souhvězdí Vodnáře budou pozorovatelné náhodně prakticky po celé obloze. Roj je typický relativně častým výskytem stop za jednotlivými meteory, které mají trvání jednu až dvě sekundy. Radiant nalezneme v blízkosti hvězdy delta Aqr v nejlepším čase pro sledování nad jihojihovýchodním obzorem ve výšce necelých 20°. Vyberte si tmavé pozorovací stanoviště nerušené světelným znečištěním a pokuste se alespoň několik záblesků Delta Akvarid spatřit.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • 28. července je naplánován start kosmické lodi Sojuz MS-05. Na palubě budou Rus Rjazanskij, Američan Bresnik a Ital Nespoli. Všechno jsou to zkušení kosmonauti, kteří už letěli dvakrát (Paolo Nespoli dokonce třikrát). Na ISS by měli být do listopadu 2017.
  • Tým českého cubesatu VZLÚSat nám poskytl aktuální informace o stavu družice a pokud vás zajímají technické detaily, nevynechte článek, který vyšel na Kosmonautix.cz.

Výročí

  • 24. července 1992 (25 let) odstartoval satelit určený k výzkumu zemské magnetosféry GEOTAIL. Na jeho konstrukci se podílely japonská JAXA a americká NASA. V jejím zájmu byl především magnetický ohon naší planety, čemuž byla přizpůsobena oběžná dráha, sahající 8 až 120 zemských poloměrů za planetu. Aktuálně obíhá sonda téměř v rovině ekliptiky (sklon -7°) ve vzdálenosti 9 až 30 poloměrů Země a je stále v činnosti.
  • 27. července 1897 (120 let) se narodil český astronom, profesor Alois Peřina. Je nositelem Nušlovy ceny z roku 1952. Působil nejprve v Ostravě a poté učil a řediteloval na gymnáziu v Brně. Po 2. světové válce se ve Společnosti pro vybudování lidové hvězdárny v zemském hlavním městě Brně zasadil o založení této moravské metropolitní observatoře. Věnoval se také popularizaci astronomie.
  • 29. července 1982 (35 let) zanikla v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice byla vypuštěna v roce 1977 a obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek v Sojuzu 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena tak, aby případné zbytky nezasáhly obydlené oblasti.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a ISS na večerní obloze
  • Výročí: Lunar Orbiter 5
  • Výročí: Ludvík Očenášek
  • Výročí: Phoenix

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Alois Peřina, Vesmírný týden, Saljut 6, GEOTAIL


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »