Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 25. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 27. července ve 22:20 SELČ. Jeho úplnému zatmění je věnován článek na našem webu. 25. července se přiblíží na obloze k planetě Saturn.

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2,1 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,2 mag) vrcholí nad jihem kolem 23. hodiny letního času. Velmi jasný Mars (−2,8 mag) najdeme nízko na jihovýchodě. Neptun se objevuje po půlnoci na jihovýchodě a spolu s planetou Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 24. července ve 21:03 SELČ začíná zákryt Europy (konec 23:23). 25. července ve 21:50 začíná zákryt Io. 26. července přechází Io – měsíc přechází do 21:17, stín 20:23 až 22:32.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 23. července ve 20:20 SELČ, 25. července ve 22:00 a 27. července ve 23:40.

Aktivita Slunce je nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Opozice Marsu a úplné zatmění Měsíce 27. 7. 2018

Capu di Muru Autor: Oliver Beneš
Capu di Muru
Autor: Oliver Beneš
Tak jsme se dočkali. Noční obloze po půlnoci dominuje poblíž jihu velmi jasná hvězda naoranžovělé barvy. Je to planeta Mars, která se dostává do své velké opozice. Při takové opozici je trochu blíže Zemi, než jindy a je proto i jasnější. Mars však nebude tím hlavním objektem, který nás bude 27. července večer zajímat. Nedaleko bude také Měsíc v úplňku, který postupně vstoupí do zemského stínu. Nastane nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století. V úplném stínu setrvá úplněk hodinu a tři čtvrtě. Petr Horálek se k oběma úkazům vrací na videu a přidává i pěkné info k známému hoaxu, že opravdu Mars nebude velký jako Měsíc :-)
Užijte si oba úkazy a během úplné fáze případně i pěknou oblohu s Mléčnou dráhou. Pravda, takovou, jakou vyfotografoval Oliver Beneš na Korsice (viz obr vlevo) u nás neuvidíme, ale i tak určitě stojí za to se podívat.

Kosmonautika

Tuto neděli ráno odstartovala z Floridy odstartovala raketa Falcon 9, opět už ve finální verzi Block 5 s plánovanou opakovatelnou znovupoužitelností. Na dráhu přechodovou ke geostacionární doručila družici Telstar 19 Vantage. První stupeň přistál na mořské plošině. Jak se ukázalo, družice byla velmi těžká (zřejmě 7080 kg) a tedy nebyla doručena přímo ke geostacionární dráze a bude si tam muset postupně dopomoci sama svými motory.

Tento týden 25. července jsou v plánu dva starty. Z Kourou v jižní Americe je to start Ariane 5 se čtyřmi družicemi navigačního systému Galileo a z Kalifornie má raketa Falcon 9 vynést družice Iridium-NEXT. Pozoruhodné je, pokud to vyjde podle plánu, že by starty mělo dělit asi čtvrt hodiny.

ESA zároveň připravuje novou raketu Ariane 6 i upgrade rakety Vega. Obě rakety budou používat motor na tuhé palivo P120C, jehož test proběhl v minulém týdnu.

Blue Origin provedla další test rakety a lodi New Shepard, tentokrát bylo v plánu oddělení lodi za obtížnějších podmínek letu. Vše se ale povedlo, raketa a loď přistály kousek od sebe, takže letům s turisty už nestojí mnoho v cestě. Letenka prý ude začínat na cenovce přibližně 200 000 dolarů. To je podobná suma, jakou požaduje Virgin za let miniraketoplánem SpaceShipTwo.

Výročí

23. července 1878 (140 let) se nerodil Arnošt Dittrich, čestný člen České astronomické společnosti. Pracoval na observatoři Hurbanovo, věnoval se studiu zemského magnetismu.

25. července 1973 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 5. Letěla k rudé planetě společně se sesterskou Mars 4, ale narozdíl od ní se jí povedlo zažehnout správně motor a usadit se na dráhu kolem Marsu. Pořídila na 108 fotografií povrchu s rozlišením až 100 metrů z výšky 2000 km. Sonda se brzy odmlčela, protože došlo ke ztrátě těsnosti a úniku dusíku z vnitřních prostor sondy.

26. července 1963 (55 let) odstartovala družice Syncom 2. Družice této řady testovaly přenos dat z geosynchronní dráhy. Jednalo se o malá tělesa válcového tvaru se schopností přenášet jeden telefonní hovor. Syncom 2 úspěšně přenášel textové vzkazy a také poprvé přenesl telefonní hovor mezi americkým prezidentem a nigerijským předsedou vlády. Poprvé přes geosynchronní satelit byl také uskutečněn přenos TV signálu, ale v nízké kvalitě a bez zvuku.

28. července 1973 (45 let) odstartovala na palubu orbitální stanice Skylab poslední posádka. Misi označenou jako Skylab 3 absolvovala posádka ve složeníAlan Bean, Owen Garriott a Jack Lousma. Šlo tedy o třetí a zároveň poslední misi na palubu této stanice, která později zanikla neřízeně a spadla do okolí Perthu v Austrálii.

Výhled na příští týden 

  • Letní meteorické roje
  • Výročí: Carme, měsíček Jupiteru
  • Výročí: Maria Mitchellová
  • Výročí: Mars 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Mars 5, Syncom 2, Skylab, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2018

33. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Na obloze připomínáme též kometu 21P a zákryt hvězdy planetkou Gotho. Sonda Parker Solar Probe je úspěšně na cestě ke Slunci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Leo Triplet (M65, M66, NGC3628)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2018 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Pavel Pech   Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

21P/Gicobini- Zinner

Canon 600D, f=200 mm, iso 6400, 6x 33 sec. složeno v Zoneru

Další informace »