Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2022

30. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 27. července 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 7. do 31. 7. 2022. Měsíc bude v novu, nastává konjunkce s Venuší. Planety jsou vidět nejlépe ráno. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce se trochu snížila. Na ISS proběhl výstup do volného kosmu. Čína vypustila k její stanici laboratorní modul Wentian. SpaceX provedla rekordní počet startů během jednoho roku. Před 125 lety se narodil český astronom Alois Peřina, který se zasadil o stavbu Brněnské hvězdárny.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 28. července v 19:54 SELČ. V úterý 26. 7. bude jeho srpek vpravo nahoru od Venuše a ve středu ráno, 27. 7. jej najdeme vlevo od Venuše.

Saturn Autor: Stanislav Maléř
Saturn
Autor: Stanislav Maléř
Planety
Saturn (0,4 mag) je o půlnoci již 15°nad jihovýchodem a nejvýše nad jihem (výška asi 25°) je po půl třetí ráno. Jupiter (−2,6 mag) je o půlnoci ve výšce 7° nad východem a nejvýše nad jižní obzor stoupá až po páté hodině ráno při východu Slunce (výška asi 42°). Mars (0,3 mag) je za svítání asi 35° nad jihovýchodem. Venuše (−3,8 mag) je v půl páté ve výšce 10° nad VSV.
Na Jupiteru můžeme Velkou červenou skvrnu (GRS) pozorovat nejlépe v pátek 29. 7. ve 3:20 SELČ a 31. 7. ve 4:55.

Aktivita Slunce se opět trochu snížila. Na povrchu jsou méně aktivní oblasti s mnoha malými skvrnkami. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) prochází v tomto týdnu spodní částí obrysu těla Hadonoše. K nalezení pomůže jasná hvězda zéta Ophiuchii (2,5 mag). Vyznačena je i na přehledové fotografii, když jsme hledali hvězdokupu M10 (vyznačeny jsou delta, epsílon a zéta nad Štírem – alfa Scorpii je Antares). V dalekohledu uvidíme mlhavý obláček s nápadným zjasněním, které je kolem jádra a není přesně uprostřed hlavy komety. Fotograficky jde zachytit také ohon(y). Mapku k vyhledání nabízí czsky.cz.

Kosmonautika

Na ISS proběhlo výstup do volného kosmu, při kterém Rus Oleg Artěmjev a Italka Samantha Cristoforetti mj. pracovali na dalším zprovozňování evropské robotické paže. Mezinárodní vesmírnou stanici můžeme ještě i v tomto týdnu pozorovat také navečerní obloze jako jasnou hvězdu letící oblohou. Předpovědi přeletů nabízí např. Heavens-Above.com.

137179.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

Čínská raketa CZ-5B vynesla laboratorní modul Wentian. Po připojení k čínské stanici Tiangong bude tvořit zálohu modulu Tianhe, rozšíří vědecké kapacity stanice a umožní její trvalou obyvatelnost, podobně, jako je už více než 20 let obydlena ISS.

Popis laboratorního modulu čínské stanice Tiangong s názvem Wentian. (Schéma není zcela aktuální k stavu, v jakém je modul v červenci 2022, ale pro názornost jej přidáváme, jak bylo dříve publikováno). Autor: CNSA/Martin Gembec
Popis laboratorního modulu čínské stanice Tiangong s názvem Wentian. (Schéma není zcela aktuální k stavu, v jakém je modul v červenci 2022, ale pro názornost jej přidáváme, jak bylo dříve publikováno).
Autor: CNSA/Martin Gembec

SpaceX provádí v Texasu opakované testy turbočerpadel Starship S24. V budoucnu očekávejme i statický zážeh. Raketa SuperHeavy, booster B7, byla odvezena zpět do výrobní haly a musí z ní být postupně sejmuty a zkontrolovány motory, protože při testu průtoku paliva zde došlo pod raketou k výbuchu, který možná některé poškodil.

Mezitím dochází k pravidelným startům družic Starlink. Start mise 3-2 proběhl z kalifornského Vandenbergu 22. 7. a družice byly úspěšně umístěny na retrográdní polární dráhu. Šlo už od 32. start SpaceX v tomto roce, čímž bylo překonáno 31 startů za rok 2021. Další start proběhl 24. 7. v 15:38 SELČ. Vyneseny byly družice letící standardně od západu k východu.

Výročí

27. července 1897 (125 let) se narodil český astronom, profesor Alois Peřina. Je nositelem Nušlovy ceny z roku 1952. Působil nejprve v Ostravě a poté učil a řediteloval na gymnáziu v Brně. Po 2. světové válce se ve Společnosti pro vybudování lidové hvězdárny v zemském hlavním městě Brně zasadil o založení této moravské metropolitní observatoře. Věnoval se také popularizaci astronomie.

28. července 1867 (155 let) se narodil americký astronom Charles Perrine. V době působení na Lickově observatoři objevil několik komet, mezi nimi i 18D/Perrin-Mrkos. Tato kometa je považována za ztracenou. Pozorována byla pouze v letech 1896, 1955 a 1968. V letech 1904-1905 objevil měsíčky Jupiteru Himalia a Elara (fotograficky přes 36palcový Crossley Reflector). Před ním objevil v roce 1892 Barnard Amaltheu a pak už byly známy jen čtyři Galileovy měsíce. Proto byly jeho objevy označeny Jupiter VI a VII. V roce 1909 se vzdal pozice na Lickově observatoři a stal se ředitelem observatoře v argentinské Cordobě. Pokračoval v cestách za zatměními Slunce započatými na Lickově observatoři a pokusil se i dokázat Einsteinovu teorii relativity o ohybu světla poblíž Slunce, na což upozornil Einstein v r. 1911, jenže neměl štěstí na počasí při zatměních v letech 1912 a 1914, a tak se to podařilo až Eddingtonovi v r. 1919.

29. července 1982 (40 let) zanikla v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice byla vypuštěna v roce 1977 a obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek v Sojuzu 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena tak, aby případné zbytky nezasáhly obydlené oblasti.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc na večerní obloze
  • výročí: Lunar Orbiter 5
  • výročí: Ludvík Očenášek
  • výročí: Phoenix
  • výročí: Brian G. Marsden
  • výročí: Sylvain Arend
  • výročí: MSL – Curiosity

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Charles Perrine, Saljut 6, Alois Peřina, Vesmírný týden


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »