Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2016

31. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 3. srpna 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2016. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce jsou na západě Venuše, Merkur a Jupiter. Na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. ISS se dočkala nového dokovacího adaptéru a my ji můžeme vidět na večerní obloze. SpaceX provedla významný test již jednou použitého prvního stupně rakety Falcon 9.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 2. srpna ve 22:45 SELČ. Zaímavé přiblížení Měsíce k Merkuru tedy nastane ve čtvrtek 4. srpna. Merkur od něj bude 2° vlevo nahoru a Venuše 7° vpravo. Kousek blíže k Měsíci, než Venuše, bude také Regulus ze Lva. V pátek 5. srpna bude Měsíc 5° od Jupiteru.

Planety:
Venuše (–3,9 mag), Merkur (0 mag) a Jupiter (–1,7 mag) už mizí z dohledu na západě.
Mars (–0,7 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem.
V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a Uran (5,9 mag) v Rybách. Neptun je pouze 40' od hvězdy lambda Aquarii a tak není obtížné jeho nalezení.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny se zatím schovaly na opačné polokouli a tak vyčkáváme, co z nich zbyde a co se objeví v tomto týdnu. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Perseidy mají maximum až 13. srpna, ale jejich aktivita již vzrůstá a vzhledem k Měsíci kolem novu máme velmi příznivé podmínky k jejich sledování a to nejlépe od půlnoci do rána.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala prvního dokovacího adaptéru IDA (International Docking Adapter). Ten umožní připojování kosmických lodí s posádkou, jako je chystaný Dragon a Starliner, ale i jiných (zásobovacích a speciálních).
  • Do vesmíru se vydal sice tajný satelit NROL-61, ale rozhodně se zábavným logem.
  • Pozoruhodná aktivita byla v uplynulých dnech na testovací základně McGregor společnosti SpaceX. Podle všeho zde proběhly nejméně tři zážehy již jednou použitého prvního stupně rakety, který přistál na mořské plošině po náročné misi při vynášení satelitu JCSAT-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární (podstoupil nejvyšší možné tepelné a dynamické namáhání při vstupu zpět do atmosféry). Podle posledních informací proběhly zážehy v délce 2,5 min postupně ve třech dnech po sobě 28. – 30. 7. 2016.

Výročí

  • Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (835 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Cassiopei. Jednalo se o supernovu. SN 1181 je jednou z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá je supernova 1987A, která vybuchla v sousedním Velkém magellanově oblaku a byla viditelná z jižní polokoule v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny – zbytku supernovy z roku 1054.
  • 4. srpna 1901 (115 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti Emil Buchar. Rodný dům Emila Buchara (1901-1979), významného českého astronoma, připomíná pamětní deska na Horní Nové Vsi 68. Objevil první českou planetku (pojmenoval ji po své matce Tynka), pozorování první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957 využil ke zpřesnění zploštění planety Země.
  • 6. srpna 1961 (55 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou - důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.

Výhled na příští týden

  • Maximum Perseid
  • Výročí: RNDr. Vladimír Vanýsek
  • Výročí: Luna 24
  • Výročí: Lunar Orbiter 1
  • Výročí: objev proměny jasu Mira Ceti

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vostok 2, SN 1181, Vesmírný týden, Emil Buchar


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »