Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2017

31. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 1. srpna 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 31. 7. do 6. 8. 2017. Měsíc byl ve čtvrti a dorůstá k úplňku. Jupiter pomalu mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje jasná Venuše. Aktivita Slunce byla nízká, ale v napětí očekáváme, co zbylo z aktivní oblasti, která vyprodukovala erupce z odvrácené polokoule. Přelety ISS můžeme pozorovat pozdě večer. Na stanici přiletěla druhá trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-05. Chystá se ještě start rakety Vega. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy.

Obloha

Měsíc je po první čtvrti a bude v úplňku až příští pondělí 7. srpna v 20:11 SELČ. Pokud bude v neděli 30. 7. večer hezky, doporučujeme zkusit pozorovat útvar LunarX. Ideální doba k jeho spatření by měla být kolem 23:00 SELČ.

Planety: Jupiter (–1,9 mag) je už i za soumraku nízko na jihozápadě. Saturn (0,3 mag) je po setmění přibližně nad jihem.
Po půlnoci je už na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun a nízko nad východem už se objevuje Uran. Za svítání se nízko nad severovýchodem objevuje Venuše (–4 mag), která je tento týden v Blížencích poblíž M 35.

Aktivita Slunce je nízká, hodnoceno podle přivrácené polokoule, ale my víme, že zajímavé věci se dějí na straně odvrácené, kde aktivní oblast AR2665 vyvolala dvě silné erupce doprovázené výrony hmoty z koróny. Oblaka plasmatu byla dobře vidět na snímcích družice SOHO a v případě silnější erupce přesně uprostřed odvrácené strany se jednalo o krásnou kruhovou CME. Druhá erupce nastala v neděli a tak nezbývá, než doufat, že si oblast nějaké skvrny a erupce ještě uchová do tohoto týdne, kdy se má opět vynořit. Zajímavá bude jistě i v čáře h-alfa. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kromě níže uvedených Delta Akvarid připomínáme také Perseidy, které už začínají létat a poznáme je kromě směru letu zdánlivě z rozhraní Persea a Kasijopeje také podle jejich značné rychlosti. Vzhledem k fázi Měsíce není od věci se po Perseidách podívat už v tomto týdnu v ranních hodinách.

Pozorování č. 55: Maximum meteorického roje Delta Akvaridy (30. 7. 2017)

Delta Akvaridy je průměrný meteorický roj, který produkuje ve svém maximu 10 až 20 meteorů za hodinu. Je tvořen pozůstatky komety 96P/Machholz. Není však také vyloučeno, že na vzniku roje má podíl rozpad komet Marsden a Kracht. Roj je aktivní každoročně v období od 12. července do 23. srpna. Maximum pak pravidelně přichází kolem 28. července.

Radiant delta Akvarid Autor: Sky & Telescope
Radiant delta Akvarid
Autor: Sky & Telescope
Delta Akvaridy jako první zaznamenal G. L. Tupman v roce 1870, který na základě spatření 65 meteorů pozorovaných od 27. července do 6. srpna upozornil na nový roj a stanovil polohu jeho radiantu. Ta byla později, na základě většího počtu pozorování provedených v letech 1926 až 1933 upřesněna Ronaldem A. McIntoshem. V roce 2017 bude z večera rušit Měsíc krátce před první čtvrtí, který zapadá půl hodiny před půlnocí SELČ. Většinu slabších záblesků nám ale bohužel zakryje svým jasem i světlá letní obloha. Právě to je také důvod, proč zkušení pozorovatelé doporučují sledovat roj především v čase mezi půlnocí a druhou hodinou SELČ.

Meteory vylétající ze souhvězdí Vodnáře budou pozorovatelné náhodně prakticky po celé obloze. Roj je typický relativně častým výskytem stop za jednotlivými meteory, které mají trvání jednu až dvě sekundy. Radiant nalezneme v blízkosti hvězdy delta Aqr v nejlepším čase pro sledování nad jihojihovýchodním obzorem ve výšce necelých 20°. Vyberte si tmavé pozorovací stanoviště nerušené světelným znečištěním a pokuste se alespoň několik záblesků Delta Akvarid spatřit.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • 28. července úspěšně odstartovala raketa Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-05. Na palubě byla tříčlenná posádka ve složení Sergej Rjazanskij, Paolo Nespoli a Randolph Bresnik. Poprvé se letělo po rychlé, šestihodinové dráze, a tak již v noci na neděli byla posádka 52. dlouhodobé expedice kompletní a opět je šestičlenná.
  • V minulém týdnu se sice Írán pokusil o start rakety, ten však zřejmě skončil nezdarem.
  • V tomto týdnu by měl proběhnout start rakety Vega s družicí OptSat-3000 a mikrodružicí Venµs. Start by se měl uskutečnit v noci z 1. na 2. srpna z Kourou ve Francouzské Guayaně.

Výročí

  • 1. srpna 1967 (50 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Orbiter 5. Pokračovala v mapování Měsíce v rámci příprav projektu Apollo. Touto misí byl dvouletý program Lunar Orbiter ukončen plným úspěchem. Bylo zmapováno 99 % přivrácené a 95% odvrácené strany Měsíce.
  • 4. srpna 1872 (145 let) se narodil český průkopník raketové techniky Ludvík Očenášek. Roku 1905 navrhl a postavil rotační letecký motor a o pět let později i letoun. Dělal pokusy s plavidly, které byly poháněny raketovými motory, a uvažoval, že by se dal stejný princip použít i na doručování pošty. Zřejmě nejznámější jeho vystoupení proběhlo 2. března 1930, kdy na Bílé hoře u Prahy vypustil osm raket. Ty byly dlouhé kolem půl metru, k jejich pohonu byl použit střelný prach a dosáhly výšky 1,5 až 2 kilometry. Pozdější pokusy koncem 30. let již prováděl v utajení, aby se jím získané vědomosti nedostaly do rukou Němců. Údajně jeho rakety měly dolet až 2,5 kilometru.
  • 4. srpna 2007 (10 let) odstartovala k Marsu úspěšná sonda Phoenix. Po přistání v severních polárních šířkách Marsu zde potvrdila výskyt vodního ledu hned pod povrchem. Prováděla chemické analýzy na zjištění případné vhodnosti prostředí pro existenci života a měřila počasí.

Výhled na příští týden

  • Částečné zatmění Měsíce
  • Výročí: Saljut 5, zánik v atmosféře
  • Výročí: Velký denní bolid 1972
  • Výročí: TOPEX/Poseidon
  • Výročí: Deimos, objev
  • Výročí: Vostok 3 a 4
  • Výročí: Christiaan Huygens

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lunar Orbiter 5, Ludvík Očenášek, Phoenix


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »