Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 30. července 2025 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti 1. srpna ve 14 h 41 min SELČ. Jeho výška nad obzorem nebude velká. 28. července se můžeme rozloučit s Marsem, protože Měsíc s ním bude v poměrně těsné konjunkci. Budou je dělit necelé dva stupně. A 30. 7. si možná všimneme Měsíce ve společnosti hvězdy Spica v souhvězdí Panny, ale brzy zapadne. V noci z 3. na 4. srpna se přiblíží hvězdě Antares v souhvězdí Štíra.

Planety

Merkur je úhlově v blízkosti Slunce a na přelomu července a srpna prochází dolní konjunkcí se Sluncem.

Venuše (–4 mag) je ráno stále blíže obzoru a přibližuje se úhlově i k Jupiteru. Díky své jasnosti je však snadno viditelná.

Mars (1,6 mag) je slabý a večer už prakticky nepozorovatelný. Zapadá hodinu a půl po Slunci a je tedy velmi nízko v souhvězdí Panny.

Jupiter (–1,9 mag) je v Blížencích a ráno konečně začíná být viditlený i ze střední Evropy. Zatím je jen velmi nízko nad severovýchodním obzorem.

Saturn (0,9 mag) je viditelný už od půlnoci a ráno je poměrně vysoko nad jihovýchodem až jihem.

Uran (5,8 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru.

Neptun (7,9 mag) je hned nad Saturnem, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička.

Konjunkce Měsíce s planetou Venuší a hvězdou Elnath v souhvězdí Býka 22. 7. 2025 Autor: Antonín Hušek
Konjunkce Měsíce s planetou Venuší a hvězdou Elnath v souhvězdí Býka 22. 7. 2025
Autor: Antonín Hušek

Aktivita Slunce je nízká. Přitom oblastí s malými skvrnami je poměrně mnoho, a to i dál od rovníku, kde se s postupem slunečního cyklu budou vyskytovat v menší míře. Jediným vlivem na geomagnetické pole byla erupce filamentu (plazmatu vznášejícího se původně nad povrchem Slunce). Slabší polární záře se potom vidět dají, ale není to nic pro běžného pozorovatele. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

V noci na čtvrtek 24. července v 1:28 SELČ rozzářil oblohu jasný meteor – bolid. Zachytilo jej také několik celooblohových kamer. K pádu muselo dojít někde nad Německem a nemáme zatím informace, že by z tohoto meteoru byl i pád meteoritů. Více informací nabízí profesionálové z Ondřejova. Bolid prolétl nad Polskem a měly by po jeho pádu ležet malé meteority.

Kosmonautika a sondy

Neobvyklá situace stála za úterním odkladem startu rakety Falcon 9 s družicemi TRACERS. Ten se nekonal ne kvůli problémům na rampě nebo raketě, ale kvůli výpadku proudu. Ten nastal v oblasti Santa Barbary v Kalifornii, což narušilo telekomunikaci v centru řízení letového provozu v Los Angeles, které řídí letecký provoz nad Tichým oceánem. FAA proto nařídila odklad startu rakety. A zajímavostí středečního startu zase bylo, že horní stupeň poté vykouzlil na obloze nad střední Evropou zajímavý difúzní světelný sloup.

Sloup po vypouštění spalin horního stupně rakety Falcon 9 23. 7. ve 23:11 SELČ Autor: Martin Gembec
Sloup po vypouštění spalin horního stupně rakety Falcon 9 23. 7. ve 23:11 SELČ
Autor: Martin Gembec

Padákový systém mise ExoMars je otestován a přistání na Marsu je tedy zase o krůček blíže. Snad se bude vozítku Rosalind Franklin v budoucnu dařit, jako jeho předchůdcům z USA a Číny.

Výročí

30. července 1610 (415 let) Galilei poprvé pozoroval prstence Saturnu a zakreslil jej jako kruhové objekty okolo planety. Prstenec byl tehdy poměrně sevřený a v málo zvětšujícím přístroji se tak mohl jevit. Když se více rozevřel vůči Zemi, zakreslil jej Galileo v roce 1616 už tak, jak jej známe dnes.

3. srpna 1995 (30 let) byla vypuštěna družice Magion 4. Startovala společně s družicí Interbol-1 a podobala se předchozím dvěma Magionům. Mise skončila 23. 9. 1997.

Výhled na příští týden 

Sílící aktivita Perseid

Výročí: Neil Armstrong

Výročí: Dennis Tito

Výročí: Albert Jones

Výročí: Magellan navedení kolem Venuše

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Magion 4, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »