Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2011

32. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc se blíží k úplňku, který nastane v sobotu 13. srpna. Prochází nízko položenými souhvězdími zvířetníku. Bude tedy svým svitem rušit padající meteory z roje Perseid.

Planety viditelné okem: Saturn je za večerního soumraku již obtížně viditelný.
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad jihovýchodem. Za svítání už jej najdeme 50° vysoko nad jihem, což nabízí v minulých letech nebývalou možnost pro spatření mnoha detailů na stále se zvětšujícím kotoučku.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 9. 8. ve 3:52. SELČ, 12. 8. v 1:22 a 14. 8. ve 3:00.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat 13. 8. ve 2:51 začátek přechodu stínu Ió. Tentýž den, 13. 8. večer, začne ve 23:31 přecházet stín Ganyméda a přechod stínu skončí 14. 8. v 1:40.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Blížencích vlevo od hvězdokupy M 35.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Aktivita Slunce byla nejvyšší od posledního minima. Vyskytovaly se tři skupiny velkých skvrn, docházelo k velmi silným erupcím doprovázených výrony hmoty přímo k Zemi. Po nejsilnější erupci z 4. srpna došlo v noci z 5. na 6. srpna k polární záři viditelné i ze střední Evropy. Dozvuky těchto událostí si prohlédněte na Spaceweather.com. Poslední aktivní oblast s velkými skvrnami nyní zapadá. Vyčkejme 14 dní zda a v jaké podobě se nynější skvrny vrátí. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Meteorický roj Perseid má letos maximum 13. srpna, ale raději se dívejte co nejdříve, než začne nad ránem vadit Měsíc. Hezký trailer připravili v Meteorwatch.

Výhodné přelety ISS nastávají ráno. Koncem týdne začnou večerní přelety.
Dostal jsem milé upozornění od Michala Vojtěcha na družici NanoSail-D, že je snad konečně vidět dle předpovědí na serveru Calsky.com. Doporučuji to tedy zkoušet také.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

trasa kterou projelo vozítko Opportunity
trasa kterou projelo vozítko Opportunity
Kosmonautika:

  • 5. srpna proběhl podle plánu start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru.
    Několikrát odkládaný start rakety Ariane 5-ECA s geostacionárními družicemi proběhl 7. srpna. Jednalo se o 59. start rakety Ariane 5 a navíc již čtvrtý letošní.
  • Čína plánuje vyslat 14. srpna na geostacionární dráhu družici PakSat-1R pomocí rakety Dlouhý pochod.
  • Na Marsu byly spatřeny projevy tekoucí vody na snímcích sondy MRO.
    Vozítko Opportunity má mezitím za sebou další milník. V podstatě právě dorazilo k okraji kráteru Endeavour. Výřezy z map, kudy projelo jsou vidět vlevo. Mys York s místem Spirit point jsou nejbližším cílem Opportunity. Snímek pořízený 6. srpna ukazuje mohutné valy obrovského kráteru Endeavour.

Výročí

  • 9. srpna 1976 (35 let) odstartovala Luna 24 k Měsíci, aby z něho přivezla vzorky měsíčních hornin zpět na Zem.
  • 10. srpna 1966 (45 let) odstartoval k Měsíci Lunar Orbiter 1. Tyto americké sondy mimo jiné snímkovaly měsíční povrch a plánovaná místa přistání mise Apollo.
  • 13. srpna 1596 (415 let) oznámil David Fabricius proměnnost hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. Byl to objev druhé proměnné hvězdy a zároveň první z pulsujících. Mira Ceti má velmi dlouhou periodu (~332 dnů) a rozdíl jasností (~2 až 10 mag).

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lunar Orbiter 1, Luna 24, Mira Ceti


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »