Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2011

32. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc se blíží k úplňku, který nastane v sobotu 13. srpna. Prochází nízko položenými souhvězdími zvířetníku. Bude tedy svým svitem rušit padající meteory z roje Perseid.

Planety viditelné okem: Saturn je za večerního soumraku již obtížně viditelný.
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad jihovýchodem. Za svítání už jej najdeme 50° vysoko nad jihem, což nabízí v minulých letech nebývalou možnost pro spatření mnoha detailů na stále se zvětšujícím kotoučku.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 9. 8. ve 3:52. SELČ, 12. 8. v 1:22 a 14. 8. ve 3:00.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat 13. 8. ve 2:51 začátek přechodu stínu Ió. Tentýž den, 13. 8. večer, začne ve 23:31 přecházet stín Ganyméda a přechod stínu skončí 14. 8. v 1:40.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Blížencích vlevo od hvězdokupy M 35.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Aktivita Slunce byla nejvyšší od posledního minima. Vyskytovaly se tři skupiny velkých skvrn, docházelo k velmi silným erupcím doprovázených výrony hmoty přímo k Zemi. Po nejsilnější erupci z 4. srpna došlo v noci z 5. na 6. srpna k polární záři viditelné i ze střední Evropy. Dozvuky těchto událostí si prohlédněte na Spaceweather.com. Poslední aktivní oblast s velkými skvrnami nyní zapadá. Vyčkejme 14 dní zda a v jaké podobě se nynější skvrny vrátí. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Meteorický roj Perseid má letos maximum 13. srpna, ale raději se dívejte co nejdříve, než začne nad ránem vadit Měsíc. Hezký trailer připravili v Meteorwatch.

Výhodné přelety ISS nastávají ráno. Koncem týdne začnou večerní přelety.
Dostal jsem milé upozornění od Michala Vojtěcha na družici NanoSail-D, že je snad konečně vidět dle předpovědí na serveru Calsky.com. Doporučuji to tedy zkoušet také.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

trasa kterou projelo vozítko Opportunity
trasa kterou projelo vozítko Opportunity
Kosmonautika:

  • 5. srpna proběhl podle plánu start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru.
    Několikrát odkládaný start rakety Ariane 5-ECA s geostacionárními družicemi proběhl 7. srpna. Jednalo se o 59. start rakety Ariane 5 a navíc již čtvrtý letošní.
  • Čína plánuje vyslat 14. srpna na geostacionární dráhu družici PakSat-1R pomocí rakety Dlouhý pochod.
  • Na Marsu byly spatřeny projevy tekoucí vody na snímcích sondy MRO.
    Vozítko Opportunity má mezitím za sebou další milník. V podstatě právě dorazilo k okraji kráteru Endeavour. Výřezy z map, kudy projelo jsou vidět vlevo. Mys York s místem Spirit point jsou nejbližším cílem Opportunity. Snímek pořízený 6. srpna ukazuje mohutné valy obrovského kráteru Endeavour.

Výročí

  • 9. srpna 1976 (35 let) odstartovala Luna 24 k Měsíci, aby z něho přivezla vzorky měsíčních hornin zpět na Zem.
  • 10. srpna 1966 (45 let) odstartoval k Měsíci Lunar Orbiter 1. Tyto americké sondy mimo jiné snímkovaly měsíční povrch a plánovaná místa přistání mise Apollo.
  • 13. srpna 1596 (415 let) oznámil David Fabricius proměnnost hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. Byl to objev druhé proměnné hvězdy a zároveň první z pulsujících. Mira Ceti má velmi dlouhou periodu (~332 dnů) a rozdíl jasností (~2 až 10 mag).

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lunar Orbiter 1, Luna 24, Mira Ceti


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »