Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2011

32. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc se blíží k úplňku, který nastane v sobotu 13. srpna. Prochází nízko položenými souhvězdími zvířetníku. Bude tedy svým svitem rušit padající meteory z roje Perseid.

Planety viditelné okem: Saturn je za večerního soumraku již obtížně viditelný.
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad jihovýchodem. Za svítání už jej najdeme 50° vysoko nad jihem, což nabízí v minulých letech nebývalou možnost pro spatření mnoha detailů na stále se zvětšujícím kotoučku.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 9. 8. ve 3:52. SELČ, 12. 8. v 1:22 a 14. 8. ve 3:00.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat 13. 8. ve 2:51 začátek přechodu stínu Ió. Tentýž den, 13. 8. večer, začne ve 23:31 přecházet stín Ganyméda a přechod stínu skončí 14. 8. v 1:40.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Blížencích vlevo od hvězdokupy M 35.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Aktivita Slunce byla nejvyšší od posledního minima. Vyskytovaly se tři skupiny velkých skvrn, docházelo k velmi silným erupcím doprovázených výrony hmoty přímo k Zemi. Po nejsilnější erupci z 4. srpna došlo v noci z 5. na 6. srpna k polární záři viditelné i ze střední Evropy. Dozvuky těchto událostí si prohlédněte na Spaceweather.com. Poslední aktivní oblast s velkými skvrnami nyní zapadá. Vyčkejme 14 dní zda a v jaké podobě se nynější skvrny vrátí. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Meteorický roj Perseid má letos maximum 13. srpna, ale raději se dívejte co nejdříve, než začne nad ránem vadit Měsíc. Hezký trailer připravili v Meteorwatch.

Výhodné přelety ISS nastávají ráno. Koncem týdne začnou večerní přelety.
Dostal jsem milé upozornění od Michala Vojtěcha na družici NanoSail-D, že je snad konečně vidět dle předpovědí na serveru Calsky.com. Doporučuji to tedy zkoušet také.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

trasa kterou projelo vozítko Opportunity
trasa kterou projelo vozítko Opportunity
Kosmonautika:

  • 5. srpna proběhl podle plánu start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru.
    Několikrát odkládaný start rakety Ariane 5-ECA s geostacionárními družicemi proběhl 7. srpna. Jednalo se o 59. start rakety Ariane 5 a navíc již čtvrtý letošní.
  • Čína plánuje vyslat 14. srpna na geostacionární dráhu družici PakSat-1R pomocí rakety Dlouhý pochod.
  • Na Marsu byly spatřeny projevy tekoucí vody na snímcích sondy MRO.
    Vozítko Opportunity má mezitím za sebou další milník. V podstatě právě dorazilo k okraji kráteru Endeavour. Výřezy z map, kudy projelo jsou vidět vlevo. Mys York s místem Spirit point jsou nejbližším cílem Opportunity. Snímek pořízený 6. srpna ukazuje mohutné valy obrovského kráteru Endeavour.

Výročí

  • 9. srpna 1976 (35 let) odstartovala Luna 24 k Měsíci, aby z něho přivezla vzorky měsíčních hornin zpět na Zem.
  • 10. srpna 1966 (45 let) odstartoval k Měsíci Lunar Orbiter 1. Tyto americké sondy mimo jiné snímkovaly měsíční povrch a plánovaná místa přistání mise Apollo.
  • 13. srpna 1596 (415 let) oznámil David Fabricius proměnnost hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. Byl to objev druhé proměnné hvězdy a zároveň první z pulsujících. Mira Ceti má velmi dlouhou periodu (~332 dnů) a rozdíl jasností (~2 až 10 mag).

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lunar Orbiter 1, Luna 24, Mira Ceti


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »