32. vesmírný týden 2012
Na Marsu přistává Curiosity. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme s Marsem a Saturnem. Druhá polovina noci patří Jupiteru a nad ránem i Venuši. Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) jsou večer i nad ránem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. srpna ve 22:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc je v poslední čtvrti ve čtvrtek 9. srpna. Víkend jej zastihne ráno u Jupiteru. Nejblíže bude v neděli 12. srpna, asi 3° daleko. 
Mars (1,1 mag) v souhvězdí Panny vytváří trojúhelník se Saturnem a Spikou. Vzdálené jsou asi 4°.
Saturn (0,8 mag) nad hvězdou Spica je také nízko na jihozápadě.
Jupiter (-2,2 mag) je v Býku poblíž Aldebaranu. Vychází už po půlnoci a pěkně viditelný je za
svítání více než 30° nad obzorem.
Venuše (-4,3 mag) se přesunula opticky do Blíženců, ale prochází kyjem Oriona.
Aktivita Slunce je pořád zvýšená. Jak co do výskytu skvrn, tak i ojedinělých erupcí. Aktuální výskyt slunečních skvrn si můžete zkontrolovat jako obvykle, na snímku z SDO, ale pokud je jasno, nejlepší je podívat se přímo pomocí ochranných pomůcek a dalekohledu vlastním okem.
Přelety ISS můžeme spatřit za večerního soumraku a na počátku noci, ale také po půlnoci a nad ránem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Most |
| Ústí nad Labem | České Budějovice | Tábor |
| Liberec | Kolín | Jihlava |
| Pardubice | Hradec Králové | Brno |
| Prostějov | Olomouc | Zlín |
| Opava | Ostrava | Frýdek-Místek |
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.
Kosmonautika:
- Rover Curiosity má přistát na povrchu Marsu v kráteru Gale. Přistání je v plánu v 7:31 našeho času,
respektive v tomto okamžiku dorazí z Marsu k Zemi signál, jak přistání dopadlo.
O vědeckém vybavení vozítka vyšel na astro.cz seriál ve
spolupráci s kosmonautix.cz.
Přistávací manévr je v detailech rozebrán v
samostatném článku. Chystáme také on-line přenos, sledujte
ráno astro.cz.
Videostreamy si vyberte zde.
- V pondělí 6. srpna by měla z Bajkonuru odstartovat raketa Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M.
Vynese družice Telkom-3
a Ekspress-MD-2.
- Nákladní loď Progress M-16M se připojila k ISS 2. srpna po neobvykle krátkých necelých 6 hodinách od startu.
O úmyslně krátkém letu jsme vydali samostatný článek.
Výročí:
- 8. srpna 1977 (35 let) zanikla řízeně v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice
Saljut 5. Byl to poslední ze tří vojenských Almazů.
Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit.
Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým
ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Odkaz konstrukce Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako
základní modul ruského segmentu (Zarja).
- 10. srpna 1992 (20 let) odstartovala za pomoci rakety Ariane 42P družice
TOPEX/Poseidon. Jednalo se o francouzsko-americký
společný projekt na měření hladiny oceánů s přesností 5 cm. Jejím nástupcem je družice Jason-1, která obíhá na stejné
dráze a je dvakrát přesější.
- 10. srpna 1972 (40 let) proletěl zemskou atmosférou meteoroid, který ale nedopadl na zemský povrch Je znám jako
"Velký denní bolid roku 1972".
Protože se podařilo jej zachytit videokamerou, stal se velmi známým. Podobných úkazů je během roku několik, ale ne
vždy je lidmi zaznamenán. Pokud se tak stane, jedná se o pád velmi jasného meteoru, tedy zmíněného bolidu.
Známé video v nižší kvalitě je k dipozici
na Youtube.com, méně známé je
druhé video tamtéž.
- 11. srpna 1962 (50 let) odstartovala sovětská loď
Vostok 3 s kosmonautem Andrijanem Nikolajevem.
O den později jej následoval Vostok 4
s kosmonautem Pavlem Popovičem. Kosmonauti měli vizuální a také rádiový kontakt mezi sebou, což bylo vůbec poprvé.
Řídící středisko si zasemohlo vyzkoušet řízení dvou lodí najednou.
- 11. srpna 1877 (135 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars
Deimos. Objev byl oznámen
18. srpna. Objev přišel dříve, než u většího měsíce Phobos, protože Deimos je dál od planety. Pokud jej chcete
zkusit pozorovat amatérsky, pokuste se v první řadě zastínit kotouček Marsu vhodnou clonkou. Objev byl učiněn tehdy
největším čočkovým dalekohledem na světě - 66 cm teleskopem v US Naval Observatory.
Výhled na příští týden:
- dozvuky Perseid
- ranní Merkur
- největší elongace Venuše
- Výročí: objev polární čepičky Marsu
- Výročí: objev Phobose
- Výročí: Voyager 2 odstartoval
Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna
Hvězdná mapa online.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
