Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2016

32. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 10. srpna 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po západu Slunce jsou nad západním obzorem Venuše, Merkur a Jupiter, na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Chystá se další start rakety Falcon 9.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 10. srpna ve 20:21 SELČ. Od 11. srpna bude procházet kolem Marsu a Saturnu.

Planety:
Venuše (–3,9 mag), Merkur (kolem 0 mag) a Jupiter (–1,7 mag) už mizí z dohledu na západě.
Mars (–0,6 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem. V týdnu budou tvořit trojúhelník s hvězdou Antares ve Štíru a projde kolem nich Měsíc.
V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a Uran (5,9 mag) v Rybách. Neptun je pouze 45' od hvězdy lambda Aquarii a tak není obtížné jeho nalezení.

Aktivita Slunce je nízká. Ke konci týdne jsme však mohli registrovat dvě oblasti se skvrnami a v neděli i erupci třídy M 1. Jedna oblast se skvrnami bude tedy určitě k vidění i během týdne. Pěkné bylo Slunce i v čáře h-alfa. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Perseidy budou padat nejvíce v nocích kolem 12. srpna. Zkuste je vždy pozorovat nejlépe až od půlnoci do rána. Výhodou je, že v té době je radiant výše a bude tedy padat více meteorů a potom také 12. srpna zapadá Měsíc až krátce po půlnoci a 13. až po jedné hodině ráno. Letos by nás mohly Perseidy překvapit vyšší frekvencí a naznačují to už počty spatřených meteorů v posledních dnech.

Kosmonautika

  • Čína vyslala 4. srpna na oběžnou dráhu telekomunikační družici Tiantong 1, která bude jako první čínská družice sloužit mobilní telekomunikaci.
  • SpaceX se připravuje na další start, který by měl proběhnout 14. srpna, při kterém bude vynesena družice JCSAT-16 . Start by měl být komentován živě česky na portálu Kosmonautix.cz. Přistání prvního stupně by mělo proběhnout na mořskou plošinu OCISLY.

Výročí

  • 8. srpna 1926 (90 let) se narodil RNDr. Vladimír Vanýsek, čestný člen České astronomické společnosti, kterého si jistě mnozí vybaví díky knize Základy astronomie a a astrofyziky.
  • 9. srpna 1976 (40 let) odstartovala Luna 24 k Měsíci, aby z něho přivezla vzorky měsíčních hornin zpět na Zem.
  • 10. srpna 1966 (50 let) odstartoval k Měsíci Lunar Orbiter 1. Tyto americké sondy mimo jiné snímkovaly měsíční povrch a plánovaná místa přistání mise Apollo.
  • 13. srpna 1596 (420 let) oznámil David Fabricius proměnnost hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. Byl to objev druhé proměnné hvězdy a zároveň první z pulsujících. Mira Ceti má velmi dlouhou periodu (~332 dnů) a rozdíl jasností (~2 až 10 mag).

Výhled na příští týden

  • Úplněk a elongace Merkuru
  • Zákryt hvězdy 90 Aqr Měsícem
  • Výročí: František Link
  • Výročí: Pioneer 7
  • Výročí: John Flamsteed
  • Výročí: Fred Hoyle

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mira Ceti, Luna 24, Lunar Orbiter 1, Vladimír Vanýsek


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »