32. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 6. 8. do 12. 8. 2018. Měsíc bude v novu. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Kometa 21P/Giacobini-Zinner je opět o něco hezčí. V sobotu má startovat mise Parker Solar Probe. NASA vybrala posádky chystaných soukromých lodí. Falcon 9 provedl statický zážeh před startem plánovaným na úterý. Dragon přistál v Pacifiku. Před 40 lety startovala mise Pioneer-Venus 2 a také International Sun/Earth Explorer 3, známý studiem komet.
Obloha
Měsíc bude v novu v sobotu 11. srpna v 11:58 SELČ. 6. srpna projde Hyádami a posléze zakryje Aldebaran v Býku. Tento úkaz však není ze střední Evropy pozorovatelný.
Planety:
Venuše (−4,4 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2 mag) je večer už relativně nízko nad jihozápadem, pohybuje se poblíž hvězdy Zuben Elgenubi (alfa Librae). Saturn (0,2 mag) je po setmění nad jihem, najdeme jej poblíž mlhovin Trifidu a Laguny. Jasný Mars (−2,6 mag) je nízko nad jihem kolem půlnoci. V druhé polovině noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.
Úkazy Jupiterových měsíců: 9. srpna ve 20:40 SELČ začíná přechod měsíce Europa. 11. srpna ve 20:18 končí zatmění Europy a ve 20:51 končí přechod stínu Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 6. srpna ve 22:00 SELČ, 9. srpna v 19:30 a 11. srpna ve 21:10.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.
Perseidy
Maximum roje se blíží. Letos je očekáváno v noci z 12. na 13. srpna. Pozorování je však třeba přizpůsobit i aktuálnímu počasí a pokud bude jasno, není úplně důležité, zda jde o noc maxima, nebo několik nocí okolo. Očekává se až několik desítek spatřených meteorů za hodinu, ale poslední maxima byla vyšší než 100.
Připomínáme též možnost spatření meteorů vylétajících zdánlivě z Vodnáře. Několik delta Aquarid by mělo být ke spatření každou hodinu. Jejich rychlost je oproti Perseidám asi o třetinu menší.
Nejpomalejší meteory produkuje roj alfa Capricornid, které pomalu vylétávají z Kozoroha a nebude jich za hodinu k vidění více, než jedna až dvě.
Kometa 21P
S ústupem měsíčního svitu má smysl pozorovat komety. Tou nejjasnější je aktuálně kometa Giacobini-Zinner. Její fotografie z minulého týdne ukazují, že je opět o něco hezčí a také zjasnila. Před úplňkem byla v Kefeovi, nyní ji najdeme v Kasijopeji (nad dvojitým W).
Kosmonautika
Na sobotu 11. srpna plánuje NASA vypuštění průzkumníka sluneční koróny. Sonda Parker Solar Probe má být vypuštěna pomocí rakety Delta IV Heavy. Bude to tedy spektakulární start. Podle plánu má proběhnout v 9:48 SELČ.
Nákladní loď Dragon úspěšně přistála do vln Pacifiku v noci z 3. na 4. srpna s 1832 kg nákladu na palubě. Nyní SpaceX připravuje ke startu raketu Falcon 9. Ta má v úterý 7. srpna v 7:18 SELČ startovat s družicí Merah Putih (Telkom 4).
Aktuální snímky Brna a okruhu, kde se jela Moto GP, pořídil Andrew Feustel z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.
Pro chystané první lety soukromých lodí Starliner a Crew Dragon vybrala NASA první posádky. Nechybí ani zkušení astronauti, ani nováčci.
Výročí
8. srpna 1978 (40 let) odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer-Venus 2. Cílem byl průzkum atmosféry planety. Ten byl uskutečněn jednak vlétnutím sondy samotné do atmosféry 9. prosince 1978 a především pomocí čtyř přistávacích pouzder. Jedno velké pouzdro přistávalo na padáku a pak volným pádem, tři menší volným pádem. Jedno přežilo dopad a vysílalo ještě hodinu z povrchu.
9. srpna 1973 (45 let) odstartovala sovětská sonda Mars 7. Také zde se plánovalo přistání, ovšem pouzdro se oddělilo a to bylo vše. Nezapálil se přistávací motor a tak obě tělesa pouze proletěla kolem Marsu.
12. srpna 1978 (40 let) odstartovala vesmírná sonda ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3). Mnohými je možná známa pod zkratkou ICE (International Cometary Explorer). Jejím původním úkolem bylo studovat interakci magnetického pole Země se slunečním větrem, ovšem poté byla přejmenována a zkoumala kometu Giacobini-Zinner (tu, jež můžeme nyní sledovat na obloze), což se stalo vůbec poprvé v historii výzkumu komet kosmickými sondami (proletěla ohonem komety ve vzdálenosti 7800 km od jádra komety). Ze vzdálenosti 28 miliónů kilometrů o rok později proletěla ohonem Halleyovy komety a poté začala zkoumat heliosféru. V roce 1997 byly sice vypnuty vědecké přístroje sondy, ale v roce 2008 provedená kontrola zjistila funkčnost 12ti z 13ti experimentů na palubě a tak je otázkou, jestli by sonda nemohla prozkoumat ještě nějaké další komety. To už je jen v roli teorie.
Výhled na příští týden
- Měsíc a planety večer
- Výročí: DeLisle Stewart
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
