Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2015

33. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 12. srpna 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 8. do 16. 8. 2015. Měsíc je kolem novu. Vrcholí aktivita meteorického roje Perseid. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Pokračují výhodné večerní přelety ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 14. srpna. V neděli 16. srpna bude srpek Měsíce jen 2 stupně pod Merkurem na denní obloze. Pokud bude průzračně modrá obloha, mohl by Měsíc pomoci Merkura ve dne vyhledat. Pozor na odstínění Slunce v elongaci 20 stupňů.

Planety:
Venuše (-4 mag) je téměř v dolní konjunkci se Sluncem. Její pozorování na denní obloze je obtížná, nikoli však nemožná disciplína. Důrazně však je třeba dávat pozor, aby do tubusu dalekohledu nedopadly sluneční paprsky. Ideální je odstínit je dlouhou zábranou nasazenou na rosnici. Úhlová vzdálenost Slunce a Venuše je 8 až 10 stupňů.
Saturn (0,4 mag) je vidět pouze večer nízko nad jihozápadem.
Během noci můžeme pozorovat Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Neptun (7,8 mag) je necelé 3 stupně západně od lambdy Aqr (3,7 mag) a není kolem něho do půl stupně žádná podobně jasná hvězda. Uran (5,8 mag) je mezi dvěma podobně jasnými hvězdami zéta Psc (5,1 mag) a 88 Psc (6 mag). Uran je od jejich spojnice mírně vlevo. K vyhledání lze použít i zadní stranu pravidelně vydávané mapky oblohy.

Aktivita Slunce se náhle zvýšila. V minulém týdnu byla na odvrácené straně zaznamenána silná erupce a na přivrácené polokouli se zase náhle začala objevovat a zvětšovat skupina skvrn. Erupční aktivita je zde zatím nízká, ale příští týden může být celkově zajímavý. Sluneční skvrny sledujte pomocí filtru okem i dalekohledem nebo na aktuálním snímku SDO.

Vrcholí meteorický roj Perseid. Pozorujte kdykoli to počasí dovolí alespoň kolem půlnoci nebo déle, protože nejvíce meteorů padá nad ránem. Měsíc nebude rušit a maximum nastane 13. srpna dopoledne. Nejlepší tedy bude pozorovat v noci z 12. na 13. srpna. To bychom měli vidět více než 50 meteorů v hodině. Chce to jen být dál od světel měst a dívat se pouhým okem kamkoli na oblohu, nejlépe z pohodlného lehátka.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika

  • Ve světě kosmonautiky jistě zaujala zpráva, že NASA si po krácení rozpočtu raději koupila další sedačky v Sojuzech. V praxi tak Američané platí asi 80 mil. dolarů za sedačku v ruské kosmické lodi, místo aby tyto peníze investovali do vývoje vlastních lodí, i když u soukromých firem. Může to vypadat divně, ale z čistě pragmatického hlediska je zde jistota letů k mezinárodní vesmírné stanici a soukromníci budou prostě více pod tlakem při dokončení svých plánů. A zřejmě budou muset připlatit ze svého, aby do budoucna americký kongres přesvědčili o změně financování NASA, kde dochází rok od roku k úpadku, ačkoli na zbrojení se v USA bohužel nešetří.
  • V pondělí se na kosmickou stanici podívají údržbáři. Přesněji řečeno dojde k výstupu dvou kosmonautů do vesmírného prostoru a ti provedou ony opravy, odeberou vzorky špíny ze solárních panelů a umyjí okna.
  • Samozřejmě minulý týden zaujal i pohled na odvrácenou tvář Měsíce, kterak putuje přes Zemi v úplňku. Tento netradiční pohled se naskytl nové observatoři DSCOVR (Deep Space Climate Observatory), která je v okolí libračního bodu L1, tedy 1,5 mil. km před Zemí směrem ke Slunci. Odtud může družicová observatoř sledovat nejen Zemi, jak vyplývá z jejího názvu, ale i vesmírné počasí (společně se SOHO a ACE), ale může i pořizovat úžasné snímky, jak jsme se právě přesvědčili.
  • 16. srpna odpoledne našeho času by měla z japonské Tanegashimy startovat raketa H-2B s nákladní lodí Kounotori (HTV-5) k ISS.

Výročí

  • 16. srpna 1845 (170 let) se narodil Lucemburčan s francouzskými kořeny Gabriel Lippmann. Znám je především jako vynálezce způsobu zachycení barev při fotografii, založeném na interferenci světla. Při vhodném osvětlení výsledné fotografie došlo k zobrazení barev. Pro astronomy je důležitý jako vynálezce coelostatu, tedy přístroje, který umožňuje kompenzovat pohyb Země kolem osy a posílá paprsky stále do jednoho místa ve fixně uloženém dalekohledu.

Výhled na příští týden

  • Dorůstající Měsíc na večerní obloze
  • Výročí: Suisei
  • Výročí: Sputnik 5
  • Výročí: Viking 1
  • Výročí: Gemini 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gabriel Lippmann, Vesmírný týden, Coelostat


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »