Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2018

33. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 15. srpna 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Na obloze připomínáme též kometu 21P a zákryt hvězdy planetkou Gotho. Sonda Parker Solar Probe je úspěšně na cestě ke Slunci.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 18. srpna v 9:49 SELČ. V pondělí večer najdeme srpek Měsíce asi 13 stupňů napravo od Venuše a v úterý bude jen 5 stupňů nad ní. Nejblíže Jupiteru, také asi na pět stupňů, bude v pátek 17. srpna.

Planety:
Venuše (−4,4 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2 mag) je večer už relativně nízko nad jihozápadem, pohybuje se poblíž hvězdy Zuben Elgenubi (alfa Librae). Saturn (0,3 mag) je po setmění nad jihem poblíž Čajové konvice ve Střelci. Mars (−2,6 mag) je nízko nad jihem před půlnocí. V druhé polovině noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.
Úkazy Jupiterových měsíců: doporučit snad ještě můžeme sobotní úkazy 18. srpna, do nichž se zapojí tři měsíčky. Přechod měsíce Io proběhne od 19:21 do 21:31 SELČ. Konec zákrytu Europy proběhne ve 20:25. Stín Io začne přecházet ve 20:36 a hned ve 20:37 začíná zatmění Europy. Ve 21:03 začne zatmění Ganymedu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 16. srpna ve 20:20 SELČ a 18. srpna ve 22:00 SELČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Zákryt hvězdy 11,3 mag planetkou Gotho
V noci ze 17. na 18. srpna přejde planetka č. 1049 Gotho hvězdu o jasnosti 11,3 mag. Stín prochází od severu k jihu a měl by mít šířku 64 km. Samotná planetka má průměr kolem 50 km a byla objevena v Heidelbergu Karlem Reinmuthem v roce 1925. Naše území by stín měl procházet kolem 00h 30 m UT, tedy v půl třetí ráno našeho letního středoevropského času. Jedná se o předpověď upřesněnou S. Prestonem (IOTA), takže dráha stínu podléhá relativně malé nejistotě. Štěstí na vysokou pravděpodobnost zachycení pozitivního měření časů zákrytu tentokrát mají pozorovatelé v oblasti od jižní Moravy po severovýchodní Čechy. Teoretická dráha stínu je znázorněna na připojeném obrázku.

Předpověď zákrytu hvězdy planetkou Gotho Autor: Hvězdárna Rokycany
Předpověď zákrytu hvězdy planetkou Gotho
Autor: Hvězdárna Rokycany

Kometa 21P
Kometa 21P/Giacobini-Zinner se nyní nachází v Kasijopeji a pohybuje se nad Perseem do Žirafy. Její vyhledání není na tmavé obloze obtížné a ukáže už i krátký ohon.

Kosmonautika

15. srpna očekáváme na ISS výstup dvou ruských kosmonautů Olega Artěmjeva a Sergeje Prokopjeva do volného prostoru.

Sonda Parker Solar Probe se vydala na cestu až v neděli po jednodenním odkladu. Raketa Delta IV Heavy pracovala bezchybně a byla to pěkná podívaná.

SpaceX si připsala další úspěšný start a přistání prvního stupně Falconu 9. Nákladem byla indonézská družice Merah Putih (též známá jako Telkom 4). Jednalo se už o druhé použití stejného prvního stupně verze Block 5, takže někdy na podzim by tento stupeň mohl letět potřetí, což by měl být další historický milník. Doposud letěl každý první stupeň maximálně dvakrát.

Výhled na příští týden 

  • Merkur a zvířetníkové světlo
  • Výročí: ztráta spojení s Mars Observer
  • Výročí: Karel Čacký
  • Výročí: Spitzerův dalekohled
  • Výročí: Václav Jaroš
  • Výročí: Sigmund Jähn

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »