33. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 11. srpna v 18:45 SELČ. Nyní je vidět dopoledne a nad ránem. 13. srpna prochází poblíž hvězdokupy Hyády v Býku a 15. srpna nastane na denní obloze konjunkce s Venuší.

Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou večer poblíž jižního obzoru. Po půlnoci už je stále výše taky Mars (−1,4 mag), který je ale nejvýše až nad ránem. Před východem Slunce vychází nad severovýchodní obzor Venuše (−4,4 mag). V souhvězdí Vodnáře se nachází Neptun (7,8 mag) a v Beranu Uran (5,8 mag). Merkur prochází horní konjunkcí se Sluncem.

Pokud nemáte po ruce informace o úkazech měsíců Jupiteru nebo přechodech GRS (Velké červené skvrny), zde jsou tipy na nejzajímavější:

10. srpna ve 22:07 SELČ vylézá Io ze stínu Jupiteru a po půlnoci probíhá přechod Europy (vstup 11. 8. v 0:27). 11. srpna večer pak přechází stín Ganymedu (20:43 až 0:57). 12. 8. ve 23:39 končí zatmění Europy. Přechod Ganymedu připadá na 15. srpna po půlnoci (vstup měsíce v 1:30). 16. srpna před půlnocí začíná přechod Io a po půlnoci i jeho stínu (měsíc od 23:50, stín od 0:37).
GRS přechází středem kotoučku 11. 8. ve 22:15, 13. 8. ve 23:55 a 16. 8. ve 21:25 SELČ.

Aktivita Slunce je nízká, ale pokračuje další týden s výskytem skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) už sice zeslábla a není již viditelná pouhým okem, ale stále jde o velmi jasnou kometu o jasnosti asi 7 mag, což je pro pozorování triedrem opravdu pěkná kometa. Stále bychom ji měli na tmavé obloze vidět s částí jejího prachového ohonu a na fotografiích stále jeví i modrý iontový chvost. Kometa se nachází nedaleko dvou dalších viditelných velkým binarem, nebo dalekohledem. Fotograficky jdou zachytit i 135 mm objektivem. Jedná se o dvojici C/2017 T2 (PanSTARRS) a C/2019 U6 (Lemmon). Komety se nachází na pomezí Vlasů Bereniky, Pastýře a Panny.

Meteorický roj Perseid tento týden vrcholí. Po půlnoci bychom mohli obvykle vidět kolem 7 až 10 meteorů za hodinu a v noci maxima z 11. na 12. srpna asi kolem 30. Perseidy vyletují zdánlivě z jednoho bodu oblohy v horní části souhvězdí Persea, kde se nachází hvězda 4. velikosti Miram (éta Per). Perseida je meteor, jehož stopa musí zdánlivě směřovat do tohoto radiantu a zároveň musí být relativně rychlý (vstupní rychlost je 59 km/s). Pokud meteor poletí jiným směrem nebo pomaleji, nejde o Perseidu. Na obloze se pohybuje velké množství družic, např. 9. vláček Starlink vypuštěný 7. srpna, takže na fotografii budou vytvářet čárky a od meteorů je odlišíme tím, že stopa družice je většinou rovnoměrně silná, useknutá koncem expozice snímku a může být i na sousedních fotografiích. Samozřejmě nejlepší je sledovat fotografované místo očima a meteor, který zahlédneme, a je dost jasný, se asi i zachytí, a tak si stačí zapsat čas, nebo hned snímek prohlédnout a potěšit se. každopádně při focení nastavte vysoké ISO (alespoň 1600 je výhodou) a co nejnižší clonové číslo (alespoň 4 a méně). Více meteorů létá nad ránem, kdy bude ale svým světlem rušit Měsíc po poslední čtvrti. Naopak za tmy kolem půlnoci uvidíme i slabší meteory, ale radiant je nízko a bude jich létat málo. Velmi dobrý přehled o tom, jaké meteory a kdy létají, nám dává unikátní obrázek Petra Horálka, jehož příběh si můžete přečíst v článku z uplynulého týdne.

Kosmonautika

Uplynulý týden byl jednoznačně v režii SpaceX. Stačí jen vzpomenout minulou neděli večer, kdy přistála v Mexickém zálivu kabina lodi Crew Dragon se dvěma astronauty z ISS. Ve středu ale přišel další zlatý hřeb pro fanoušky této firmy, kdy proběhl úspěšný let zkušebního exempláře (vývojová verze SN5) chystané lodi Starship do výšky 150 m. Prototyp úspěšně vzlétl a přistál nedaleko místa startu podobně, jako zhruba před rokem jiný prototyp Starship (Starhopper). V obou případech se o to postaral jeden motor Raptor, ale nyní byl umístěn excentricky a navíc se testovala raketa v plné velikosti s novými materiály a způsobem svařování. Po výbuch SN4 je to opravdu úspěch a těšíme se na další „skoky“. SpaceX si závěrem týdne v sobotu 7. srpna připsala ještě třetí úspěch a to v podobě startu 9. várky družic Starlink, včetně vypuštění dvou družic BlackSky Global 5 a 6. První stupeň poté úspěšně přistál na mořské plošině.

Ve stínu amerických událostí proběhl již padesátý start rakety CZ-2D s družicemi Gaofen-9 04 a Zheda Pixing-3B. Startovala v pátek 6. srpna a úspěšně.

8. srpna měla z ostrova Kodiak odstartovat první raketa Astra Rocket v3.1.

12. srpna očekáváme z novozélandského kosmodromu Mahia start rakety Electron s družicí Capella Whitney. Předchozí neúspěšný start byl vyhodnocen jako náhodné selhání součástky a není proto třeba dělat změny na raketě.

Odložený start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou má proběhnout 14. srpna. Na palubě je trojice družic Galaxy 30, MEV-2 a BSAT-4b. Zajímavostí je, že MEV-2 (Mission Extension Vehicle 2) má opět prodloužit misi jiné družice Intelsat 10-02 tím, že jí doplní palivo.

Výročí

10. srpna 1990 (30 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena americká sonda Magellan, která se proslavila podrobným mapováním povrchu Venuše. Její snímky často najdeme jako jedno ze ztvárnění Venuše v mnoha publikacích a webech týkajících se této planety.

12. srpna 1960 (60 let) byla vypuštěna družice v podobě nafukovacího balónu Echo-1. Ta se pohybovala na oběžné dráze a byla snadno viditelná okem. Použita byla k přenosu signálu odrazem od 180 kg vážícího a 30 metrů velkého balónu. Družice pomohla monitorovat i stav vysoké atmosféry tím, jak o ni brzdila a zanikla překvapivě mnohem později než se čekalo, až 24. 5. 1968.

12. srpna 2005 (15 let) odstartovala k Marsu dosud nejvýkonnější mapovací sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Jeho snímky jsou proslulé vysokým rozlišením a tak nám přináší nejen dechberoucí záběry rozmanité geologie povrchu Marsu, ale i snímky sond a vozítek na jeho povrchu, nebo sond Phoenix a Curiosity, kterak přistávaly na padáku.

16. srpna 1845 (175 let) se narodil Lucemburčan s francouzskými kořeny Gabriel Lippmann. Znám je především jako vynálezce způsobu zachycení barev při fotografii, založeném na interferenci světla. Při vhodném osvětlení výsledné fotografie došlo k zobrazení barev. Pro astronomy je důležitý jako vynálezce coelostatu, tedy přístroje, který umožňuje kompenzovat pohyb Země kolem osy a posílá paprsky stále do jednoho místa ve fixně uloženém dalekohledu.

Výhled na příští týden 

• Měsíc nízko na večerní obloze
• Výročí: Supernova S 1885 v M31
• Výročí: Veněra 7
• Výročí: Suisei
• Výročí: Korabl-Sputnik 2, Bělka a Strelka
• Výročí: Viking 1
• Výročí: Giacomo F. Maraldi
• Výročí: Gemini 5
• Výročí: Green Bank Telescope
• Výročí: Edward Fath

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).