34. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.
Obloha
Měsíc bude v novu v pondělí 21. srpna ve 20:30 SELČ. Večer našeho času tedy v USA uvidí úplné zatmění Slunce. Lze očekávat mnoho online přenosů na internetu. Informace k tomuto zatmění najdete na našem portálu na souhrnné stránce. Jako rozcestník zahraničních webů můžete zkusit například server Spaceweather.com. Speciální stránka k zatmění je potom eclipse2017.org.
Během týdne se pak objeví srpek Měsíce na večerní obloze. V pátek večer nás čeká jeho setkání s Jupiterem. Bude nad ním jen 2,5 stupně. Obě tělesa však budou velmi nízko nad obzorem.
Planety: Jupiter (–1,7 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě, ale díky svému jasu je nepřehlédnutelnou „hvězdou“. Saturn (0,4 mag) je po setmění přibližně nad jihem.
Po půlnoci je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun a nad východem Uran na pomezí Ryb a Berana. Nad ránem je dobře vidět „Jiřenka“, planeta Venuše (–4 mag).
Aktivita Slunce je středně vysoká a mohou za to nové skvrny, které jistě krásně doplní snímky slunečního zatmění. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.
Pozorování č. 62: Úplné zatmění Slunce (21. 8. 2017)
V pondělí 21. srpna 2017 dojde k 22. zatmění Slunce ze série saros č. 145. Předchozí, 21. sluneční zatmění této série, bylo pro české pozorovatele velmi významné, odehrálo se 11. srpna 1999 a jeho stín proťal Evropu. I když se tentokrát zatmění Evropy vůbec netýká, pás totality bude procházet územím Spojených států, stane se i tentokrát pro řadu našich zájemců o astronomii zajímavým. Do USA míří řada našich pozorovatelů. Proto si jistě i tento úkaz zaslouží zmínku v našem seznamu stovky nejzajímavějších letošních pozorování.
Autor: Eclipsophile.com
Průběh zatmění, a to jak dráhy totality, tak i oblastí, kam až dosahuje zatmění částečné, je nejlépe patrné z připojeného obrázku. Délka úplné fáze zatmění se bude pohybovat od dvou minut (na západě USA) až po maximální trvání 2 minuty 41,1 sekundy v Kentucky. Maximální velikost zatmění je 1,0306 v jednotkách slunečního průměru. Největší pozornost všech, kdo se na cestu za zatměním chystají, je ovšem upřena na statistickou předpověď počasí v oblastech, kudy bude plný stín Měsíce procházet. V grafické podobě zpracoval předpověď Jay Anderson a nejlépe vychází, jak ukazuje připojený obrázek, pro západní část USA.
Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com
Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.
Kosmonautika
- Na ISS proběhl výstup ruských kosmonautů do volného kosmu. Vyzkoušen byl při tom i nový typ skafandru Orlan a kosmonauti taky vypustili malé družice.
- Ve středu 16. 8. se k ISS připojila nákladní loď Dragon. V noci na 17. srpna odstartovala také raketa Proton s vojenskou družicí Blagovest 11L. V pátek 18. 8. následovala raketa Atlas V s družicí TDRS-M a nakonec se po odkladu vydala do vesmíru i japonská raketa H-IIA v sobotu 19. srpna. Na palubě byla kvazigeostacionární družice Michibiki 3. Tyto družice putují z jihu na sever kolem geostacionární polohy a díky tomu se dostávají do polohy poblíž zenitu pro uživatele v Japonsku. Tím dokáží nahradit signál GPS v husté zástavbě plné mrakodrapů.
- Další start rakety nás čeká i v tomto týdnu a půjde opět o Falcon 9. Start s družicí Formosat-5 je v plánu 24. 8. v 20:50 našeho času. Start proběhne z kosmodromu v Kalifornii na Vandenbergově základně a komentovaný přenos plánuje server Kosmonautix.cz.
- 26. 8. je ještě v plánu start rakety Minotaur-4 z Floridy s malou testovací družicí ORS-5.
Výročí
- 21. srpna 1972 (45 let) odstartovala družice ze série OAO Copernicus. Nesla detektor rentgenového záření a 80cm ultrafialový dalekohled. Jméno získal při výročí 500 let od narození Mikuláše Koperníka.
- 25. srpna 1997 (20 let) odstartovala družice Advanced Composition Explorer, známá jako ACE. Nachází se v okolí libračního bodu L1, který je asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Sonda zde sbírá informace o slunečním plasmatu, erupcích a slouží jako ideální předvoj v případě, kdy očekáváme oblak plasmy ze sluneční erupce.
- 27. srpna 1962 (55 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny teploty stovky stupňů Celsia a drtivý tlak pod oblačnou přikrývkou.
Výhled na příští týden
- Měsíc a Saturn, Venuše a Jesličky
- 100 pozorování: Planetka 3122 Florence v opozici
- Výročí: 1992 QB1, první po Plutu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
