Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 23. srpna 2017 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 21. srpna ve 20:30 SELČ. Večer našeho času tedy v USA uvidí úplné zatmění Slunce. Lze očekávat mnoho online přenosů na internetu. Informace k tomuto zatmění najdete na našem portálu na souhrnné stránce. Jako rozcestník zahraničních webů můžete zkusit například server Spaceweather.com. Speciální stránka k zatmění je potom eclipse2017.org.
Během týdne se pak objeví srpek Měsíce na večerní obloze. V pátek večer nás čeká jeho setkání s Jupiterem. Bude nad ním jen 2,5 stupně. Obě tělesa však budou velmi nízko nad obzorem.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě, ale díky svému jasu je nepřehlédnutelnou „hvězdou“. Saturn (0,4 mag) je po setmění přibližně nad jihem.
Po půlnoci je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun a nad východem Uran na pomezí Ryb a Berana. Nad ránem je dobře vidět „Jiřenka“, planeta Venuše (–4 mag).

Aktivita Slunce je středně vysoká a mohou za to nové skvrny, které jistě krásně doplní snímky slunečního zatmění. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 62: Úplné zatmění Slunce (21. 8. 2017)

V pondělí 21. srpna 2017 dojde k 22. zatmění Slunce ze série saros č. 145. Předchozí, 21. sluneční zatmění této série, bylo pro české pozorovatele velmi významné, odehrálo se 11. srpna 1999 a jeho stín proťal Evropu. I když se tentokrát zatmění Evropy vůbec netýká, pás totality bude procházet územím Spojených států, stane se i tentokrát pro řadu našich zájemců o astronomii zajímavým. Do USA míří řada našich pozorovatelů. Proto si jistě i tento úkaz zaslouží zmínku v našem seznamu stovky nejzajímavějších letošních pozorování.

Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017
Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017
Jak už bylo řečeno, zatmění protne USA a to od severozápadu (Oregon) po jihovýchod (Jižní Karolína). Na své dráze stín projde nad pevninou čtyřmi časovými pásmy, a pokud vezmeme v úvahu místní čas, zdrží se na území USA od 10:17 PDT na západě až po odpoledne 14:48 EDT na východním pobřeží. Přehlednější ovšem bude vzít v úvahu světový čas. A v tomto ohledu bude zatmění pozorovatelné přibližně v intervalu od 17:17 do 18:48 UT (19:17 až 20:48 našeho času). Úkaz jako takový ale začne již o dvě hodiny dříve při východu Slunce ve vodách Tichého oceánu (16:48:36 UT) a skončí opět v oceánu, tentokrát Atlantickém, při západu Slunce ve 20:02:34 UT (autor animace: A. T. Sinclair).

Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA. Autor: Eclipsophile.com
Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA.
Autor: Eclipsophile.com

Průběh zatmění, a to jak dráhy totality, tak i oblastí, kam až dosahuje zatmění částečné, je nejlépe patrné z připojeného obrázku. Délka úplné fáze zatmění se bude pohybovat od dvou minut (na západě USA) až po maximální trvání 2 minuty 41,1 sekundy v Kentucky. Maximální velikost zatmění je 1,0306 v jednotkách slunečního průměru. Největší pozornost všech, kdo se na cestu za zatměním chystají, je ovšem upřena na statistickou předpověď počasí v oblastech, kudy bude plný stín Měsíce procházet. V grafické podobě zpracoval předpověď Jay Anderson a nejlépe vychází, jak ukazuje připojený obrázek, pro západní část USA.

Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna očekává. Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com
Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna očekává.
Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

Výročí

  • 21. srpna 1972 (45 let) odstartovala družice ze série OAO Copernicus. Nesla detektor rentgenového záření a 80cm ultrafialový dalekohled. Jméno získal při výročí 500 let od narození Mikuláše Koperníka.
  • 25. srpna 1997 (20 let) odstartovala družice Advanced Composition Explorer, známá jako ACE. Nachází se v okolí libračního bodu L1, který je asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Sonda zde sbírá informace o slunečním plasmatu, erupcích a slouží jako ideální předvoj v případě, kdy očekáváme oblak plasmy ze sluneční erupce.
  • 27. srpna 1962 (55 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny teploty stovky stupňů Celsia a drtivý tlak pod oblačnou přikrývkou.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Saturn, Venuše a Jesličky
  • 100 pozorování: Planetka 3122 Florence v opozici
  • Výročí: 1992 QB1, první po Plutu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »