34. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 19. 8. do 25. 8. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. Konjunkce Marsu a Venuše proběhne na snímcích SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Očekáváme bezpilotní test Sojuzu. Sonda Chandrayyan-2 je na cestě k Měsíci. Problémy s padáky ExoMars 2020 pokračují. Známe čtyři kandidáty na odběr vzorků z Bennu. Parker Solar Probe se potřetí zanoří ke Slunci. Před 30 lety prolétl Voyager 2 kolem Neptunu a zmapoval tak poslední do té doby neprozkoumanou velkou planetu a její měsíce.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 23. srpna ve 16:56 SELČ.
Autor: NASA/ESA
Jupiter (−2,3 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Projde přímo přes kulovou hvězdokupu NGC 6235, ale ta bude s jasností 9 mag zcela přezářena. Saturn (0,3 mag) je večer nad jižním obzorem. Během noci se k jihu blíží také Neptun (7,8 mag) a Uran (5,7 mag).
V korónografech SOHO se nyní nachází jasná planeta Venuše, jejíž světlo na senzoru přetéká do sousedních pixelů a vytváří taky pro jasné objekty typické dlouhé čárky. Zleva se k ní blíží také Mars. K jejich konjunkci dojde 24. srpna na vzdálenost asi čtvrt stupně. Kromě jasných planet projde zorným polem korónografů LASCO C3 a LASCO C2 také jasná hvězda Regulus, srdce Lva.
Úkazy Jupiterových měsíců: Ve středu 21. srpna ve 22:16 SELČ začíná přechod měsíce Io. Ve čtvrtek 22. 8. ve 21:22 začíná přecházet stín Ganymedu. V pátek 23. 8. končí přechod Io ještě za světla a stín vyleze ve 20:12, těsně po západu Slunce.
Přechody GRS: 20. 8. ve 21:20 SELČ, 22. 8. ve 23:00, 25. 8. ve 20:30.
Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Alespoň v okolí Slunce bylo více živo. Po delší době se k němu přiblížila jasnější kometa Kreutzovy rodiny (nutno dodat, že slabých je do roka desítky) a samozřejmě zanikla, jako většina takových „lízačů“ Slunce. Pěkně zánik zdokumentovala stařičká SOHO svými korónografy LASCO C3 a C2. Objekt s vodorovnými čárkami je Venuše, viz odstavec planety. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
22. srpna má z Bajkonuru startovat raketa Sojuz 2-1a s bezpilotní lodí Sojuz MS-14. Půjde o test startu Sojuzu na novějším typu rakety (dosud se startovalo na verzi FG). Loď se připojí po dvou dnech letu k ISS, kde pobude kratší dobu (návrat je v plánu 6. září). Kabina nebude tak úplně prázdná. Kromě zásob zde bude sedět robot Skybot F-850 zvaný FEDOR.
Indové slaví zatím úspěšnou misi. Sonda Chandrayyan-2 zatím provedla všechny plánované urychlovací manévry a poslední, který proběhl 13. 8., ji navedl na dráhu k Měsíci. U něj bude pro změnu pomalu zakulacovat a snižovat svou dráhu, aby v září mohla vypustit přistávací modul. Sondu vyfotografoval Milan Antoš z Jablonce nad Nisou za použití relativně běžného amatérského dalekohledu. Na snímku vypadá pochopitelně jako slabá hvězdička, protože se nacházela více, než 200 000 km od nás. Milan ji navíc dokázal zachytit i ve vzdálenosti 358 000 km, kdy už podmínky nebyly ideální.
Problémy s padáky mise ExoMars 2020 pokračují. Při výškových testech docházelo k poškození padáku a bude třeba udělat úpravy a vše znovu otestovat. Možnosti se krátí a vše se musí stihnout, aby nebyl ohrožen start v létě 2020. Další možnosti testů jsou v druhé polovině srpna, listopadu 2019 a únoru 2020.
Planetka Bennu je pokryta množstvím balvanů různých velikostí, a tak se vědci a inženýři NASA potýkají s podobným problémem, jako před nedávnem Japonci, kteří odebírali vzorky z planetky Ryugu. Nakonec byla vytipována čtyři místa a uvidíme, které bude nakonec k odběru vzorků vybráno.
Sluneční sonda Parker Solar Probe se brzy již potřetí ponoří do blízkosti naší hvězdy. Přenos dat probíhá nad očekávání dobře, takže vědci dostávají dvakrát více dat, než se původně očekávalo.
Tradiční seriál na Kosmonautix.cz s názvem TOP5 nabídl zajímavý pohled na větší, či menší obtíže, které problémy nejvíce ohrozily misi Apolla 11. Doporučujeme nejen tento díl.
V sobotu úspěšně odstartovala na svůj první let menší čínská raketa Jielong-1. V překladu to znamená Chytrý drak. Na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů by měla vynést zhruba 150 kg nákladu.
19. srpna má proběhnout test rakety LauncherOne z podvěsu Boeingu-747. Na tento den je také odložen start rakety Electron na Novém Zélandu a to kvůli počasí.
21. srpna se má na ISS uskutečnit výstup do volného kosmu. Nick Hague a Andrew Morgan se především postarají o finální propojení adaptéru IDA-3, který bude sloužit americkým kosmickým lodím k připojování ke stanici.
Na mysu Canaveral se chystá ke startu raketa Delta IV M+, tentokrát má vynést další družici GPS III.
Výročí
25. srpna 1989 (30 let) se sonda Voyager 2 přiblížila nejvíce planetě Neptun. Jak jistě víte, jedná se o doposud jedinou kosmickou sondu, která proletěla kolem nejvzdálenější planety. Kromě planety se zaměřila na jeho prstence a měsíce. Nejzajímavější byl objev vulkanické činnosti na velkém měsíci Tritonu, možném zástupci těles Kuiperova pásu. Pro zajímavost dodejme, že přesně 25 let po Voyageru protla dráhu planety Neptun také sonda New Horizons, která byla na cestě k Plutu. Nyní jsou obě sondy daleko za těmito planetami a nadále zkoumají vlastnosti slunečního větru.
Výhled na příští týden
- Návrat Dragonu od ISS
- Výročí: objev Saturnova měsíce Enceladu
- Výročí: C/1979 Q1 (SOLWIND), zánik
- Výročí: Carringtonova erupce na Slunci
- Výročí: Pioneer 11 u Saturnu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
