Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2019

34. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 21. srpna 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 19. 8. do 25. 8. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. Konjunkce Marsu a Venuše proběhne na snímcích SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Očekáváme bezpilotní test Sojuzu. Sonda Chandrayyan-2 je na cestě k Měsíci. Problémy s padáky ExoMars 2020 pokračují. Známe čtyři kandidáty na odběr vzorků z Bennu. Parker Solar Probe se potřetí zanoří ke Slunci. Před 30 lety prolétl Voyager 2 kolem Neptunu a zmapoval tak poslední do té doby neprozkoumanou velkou planetu a její měsíce.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 23. srpna ve 16:56 SELČ.

Situace v korónografu SOHO LASCO C3 15. srpna 2019. Popisky ukazují zajímavé dění v okolí. Slunce je zakryto terčíkem. Autor: NASA/ESA
Situace v korónografu SOHO LASCO C3 15. srpna 2019. Popisky ukazují zajímavé dění v okolí. Slunce je zakryto terčíkem.
Autor: NASA/ESA
Planety:
Jupiter (−2,3 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem. Projde přímo přes kulovou hvězdokupu NGC 6235, ale ta bude s jasností 9 mag zcela přezářena. Saturn (0,3 mag) je večer nad jižním obzorem. Během noci se k jihu blíží také Neptun (7,8 mag) a Uran (5,7 mag).
V korónografech SOHO se nyní nachází jasná planeta Venuše, jejíž světlo na senzoru přetéká do sousedních pixelů a vytváří taky pro jasné objekty typické dlouhé čárky. Zleva se k ní blíží také Mars. K jejich konjunkci dojde 24. srpna na vzdálenost asi čtvrt stupně. Kromě jasných planet projde zorným polem korónografů LASCO C3 a LASCO C2 také jasná hvězda Regulus, srdce Lva.
Úkazy Jupiterových měsíců: Ve středu 21. srpna ve 22:16 SELČ začíná přechod měsíce Io. Ve čtvrtek 22. 8. ve 21:22 začíná přecházet stín Ganymedu. V pátek 23. 8. končí přechod Io ještě za světla a stín vyleze ve 20:12, těsně po západu Slunce.
Přechody GRS: 20. 8. ve 21:20 SELČ, 22. 8. ve 23:00, 25. 8. ve 20:30.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Alespoň v okolí Slunce bylo více živo. Po delší době se k němu přiblížila jasnější kometa Kreutzovy rodiny (nutno dodat, že slabých je do roka desítky) a samozřejmě zanikla, jako většina takových „lízačů“ Slunce. Pěkně zánik zdokumentovala stařičká SOHO svými korónografy LASCO C3 a C2. Objekt s vodorovnými čárkami je Venuše, viz odstavec planety. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

22. srpna má z Bajkonuru startovat raketa Sojuz 2-1a s bezpilotní lodí Sojuz MS-14. Půjde o test startu Sojuzu na novějším typu rakety (dosud se startovalo na verzi FG). Loď se připojí po dvou dnech letu k ISS, kde pobude kratší dobu (návrat je v plánu 6. září). Kabina nebude tak úplně prázdná. Kromě zásob zde bude sedět robot Skybot F-850 zvaný FEDOR.

Indové slaví zatím úspěšnou misi. Sonda Chandrayyan-2 zatím provedla všechny plánované urychlovací manévry a poslední, který proběhl 13. 8., ji navedl na dráhu k Měsíci. U něj bude pro změnu pomalu zakulacovat a snižovat svou dráhu, aby v září mohla vypustit přistávací modul. Sondu vyfotografoval Milan Antoš z Jablonce nad Nisou za použití relativně běžného amatérského dalekohledu. Na snímku vypadá pochopitelně jako slabá hvězdička, protože se nacházela více, než 200 000 km od nás. Milan ji navíc dokázal zachytit i ve vzdálenosti 358 000 km, kdy už podmínky nebyly ideální.

Problémy s padáky mise ExoMars 2020 pokračují. Při výškových testech docházelo k poškození padáku a bude třeba udělat úpravy a vše znovu otestovat. Možnosti se krátí a vše se musí stihnout, aby nebyl ohrožen start v létě 2020. Další možnosti testů jsou v druhé polovině srpna, listopadu 2019 a únoru 2020.

Planetka Bennu je pokryta množstvím balvanů různých velikostí, a tak se vědci a inženýři NASA potýkají s podobným problémem, jako před nedávnem Japonci, kteří odebírali vzorky z planetky Ryugu. Nakonec byla vytipována čtyři místa a uvidíme, které bude nakonec k odběru vzorků vybráno.

Sluneční sonda Parker Solar Probe se brzy již potřetí ponoří do blízkosti naší hvězdy. Přenos dat probíhá nad očekávání dobře, takže vědci dostávají dvakrát více dat, než se původně očekávalo.

Tradiční seriál na Kosmonautix.cz s názvem TOP5 nabídl zajímavý pohled na větší, či menší obtíže, které problémy nejvíce ohrozily misi Apolla 11. Doporučujeme nejen tento díl.

V sobotu úspěšně odstartovala na svůj první let menší čínská raketa Jielong-1. V překladu to znamená Chytrý drak. Na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů by měla vynést zhruba 150 kg nákladu.

19. srpna má proběhnout test rakety LauncherOne z podvěsu Boeingu-747. Na tento den je také odložen start rakety Electron na Novém Zélandu a to kvůli počasí.
21. srpna se má na ISS uskutečnit výstup do volného kosmu. Nick Hague a Andrew Morgan se především postarají o finální propojení adaptéru IDA-3, který bude sloužit americkým kosmickým lodím k připojování ke stanici.
Na mysu Canaveral se chystá ke startu raketa Delta IV M+, tentokrát má vynést další družici GPS III.

Výročí

25. srpna 1989 (30 let) se sonda Voyager 2 přiblížila nejvíce planetě Neptun. Jak jistě víte, jedná se o doposud jedinou kosmickou sondu, která proletěla kolem nejvzdálenější planety. Kromě planety se zaměřila na jeho prstence a měsíce. Nejzajímavější byl objev vulkanické činnosti na velkém měsíci Tritonu, možném zástupci těles Kuiperova pásu. Pro zajímavost dodejme, že přesně 25 let po Voyageru protla dráhu planety Neptun také sonda New Horizons, která byla na cestě k Plutu. Nyní jsou obě sondy daleko za těmito planetami a nadále zkoumají vlastnosti slunečního větru.

Výhled na příští týden 

  • Návrat Dragonu od ISS
  • Výročí: objev Saturnova měsíce Enceladu
  • Výročí: C/1979 Q1 (SOLWIND), zánik
  • Výročí: Carringtonova erupce na Slunci
  • Výročí: Pioneer 11 u Saturnu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Neptun, Voyager 2, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »