Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2024

34. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 21. srpna 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 8. do 25. 8. 2024. Při Perseidách jsme obdivovali i polární záři, což je nyní častější jev díky zvýšené aktivitě Slunce. Měsíc bude v úplňku. Planety jsou vidět hlavně v druhé polovině noci a nastane zákryt Saturnu Měsícem. Novou hrozbou pro astronomy jsou po družicích Starlink čínské družice Qianfan. Před 35 lety jsme měli možnost obdivovat první záběry planety Neptun z kosmické sondy Voyager 2.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 19. 8. ve 20:26 SELČ. 21. srpna ráno zakryje planetu Saturn. Stane se tak už po východu Slunce nad jihozápadním obzorem, ale úkaz je natolik vzácný, že má smysl na něj upozornit. Vstup planety za kotouč Měsíce nastane krátce po půl šesté letního času. A pro zajímavost 21. srpna večer je jasný kotouč Měsíce hned vedle planety Neptun a k zákrytu jen těsně nedojde.

Planety
Merkur prochází dolní konjunkcí se Sluncem a je tedy nepozorovatelný. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,7 mag) je vidět celou noc, ale nejlépe až po půlnoci. To platí i pro dovjici planet po vzájemné konjunkci, Mars (0,8 mag) a Jupiter (–2,2 mag), které jsou v souhvězdí Býka poměrně vysoko na ranní obloze.

Aktivita Slunce je zvýšená. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Stále se na povrchu nachází větší skvrny a aktivní oblasti s potenciálem i k nejsilnějším erupcím kategorie X. Poslední taková způsobila geomagnetickou bouři v sobotu 17. 8., ale protože nastala během dne, neviděli jsme z polární záře nic. Bohatě nám to ale vynahradily dřívější úkazy během Perseid. V noci z 11. na 12. srpna a k naší velké radosti znovu z 12. na 13. srpna se objevila i okem viditelná polární záře současně s padajícími meteory. V běžných lokalitách u města byla záře slabá a viditelná spíše fotograficky, ale na tmavých místech se opakovaně objevovaly okem dobře viditelné světlé pruhy světla, které v řádu sekund měnily tvar i polohu a v nejsilnějších periodách měla záře i načervenalý nádech na pozadí. Ohlédnutí za Perseidami a polární září nabízí také čtenářská fotogalerie.

Nadcházející týden nabízí také zajímavý zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope. V úterý 20. srpna ve 22:20 SELČ zakryje po dobu 3,9 sekundy hvězdu UCAC4 376-175965 o jasnosti 11,1 mag ze souhvězdí Kozoroha. Stín široký 67 km bude procházet od samého jihovýchodu Moravy přes její jih, projde Vysočinou, částečně jižními, středními a západními Čechami a do Německa vstoupí z Karlovarského kraje. Pokles jasnosti by měl být bezproblémově viditelný i při vizuálním sledování, neboť činí 3,2 mag. I Slunce bude v okamžicích úkazu již spolupracovat. Jeho hloubka bude právě odpovídat začátku astronomické noci (–18°). Drobnou vadu na kráse ale najdu i tentokrát. Je jí hraniční výška zákrytu nad jihovýchodem (A = 143°). Bude pouhých 18°. Leč nikdo není dokonalý a doufám, že to neodradí další pozorovatele a ke čtveřici nyní přihlášených (z ČR) přibydou další zákrytáři. Veškeré potřebné informace obsahuje připojená grafická předpověď.

Zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope 20. 8. 2024 Autor: IOTA/ES
Zákryt hvězdy planetkou (2829) Bobhope 20. 8. 2024
Autor: IOTA/ES

Kosmonautika a sondy

Čínské družice konstelaci Qianfan se ukazují být zkázou pro noční oblohu. Ačkoli obíhají výše než Starlinky, jejich jasnost je větší a jsou vidět i okem jako slabý vláček teček. Pokud je to jen začátek budování nové satelitní konstelace, pak problém se Starlinky byl jen přestupní stanicí.

Na průzkum skleníkových plynů se zaměřuje nová družice Tanager-1, kterou vynesla 16. 8. raketa Falcon 9. Družice byla jednou z mnoha vynesených v rámci mise Transporter 11.

K Mezinárodní kosmické stanici se připojila nákladní loď Progress MS-28, kterou 15. 8. vynesla raketa Sojuz-2.1a.

Výročí

19. srpna 1924 (100 let) se narodil americký fyzik a vědec Willard Sterling Boyle, spoluvynálezce CCD čipu, který znamenal revoluci v astronomii od 80. let 20. století.

25. srpna 1989 (35 let) se sonda Voyager 2 přiblížila nejvíce planetě Neptun. Jak jistě víte, jedná se o doposud jedinou kosmickou sondu, která proletěla kolem nejvzdálenější planety. Kromě planety se zaměřila na jeho prstence a měsíce. Nejzajímavější byl objev vulkanické činnosti na velkém měsíci Tritonu, možném zástupci těles Kuiperova pásu. Pro zajímavost dodejme, že přesně 25 let po Voyageru protla dráhu planety Neptun také sonda New Horizons, která byla na cestě k Plutu. Nyní jsou obě sondy daleko za těmito planetami a nadále zkoumají vlastnosti slunečního větru.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v Plejádách 26. srpna
  • Výročí: objev Saturnova měsíce Enceladu
  • Výročí: C/1979 Q1 (SOLWIND), zánik

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Willard Sterling Boyle, Voyager 2, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »