Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2012

35. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9.

Měsíc bude v úplňku. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše a za svítání poměrně jasný Merkur. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity se na Marsu vydá k prvnímu cíli.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pátek 31. srpna v úplňku. Nachází se nízko nad jižním obzorem v souhvězdích Střelce, Kozoroha a Vodnáře. Koncem týdne bude výše a v neděli 2. září jej najdeme 4° nad Uranem v Rybách.

Planety:

Mars (1,2 mag) a Saturn (0,8 mag) zapadají v souhvězdí Panny nedlouho po západu Slunce. Hledat je musíme s pomocí triedru ještě na světlé obloze. Potom ale není problém vykoukat jasný kotouček Marsu a Saturn s prstencem. Více detailů tam asi nebude.
Jupiter (-2,3 mag) začíná být hlavním objektem našeho zájmu, ale ideální je si na něj přivstat v druhé polovině noci. Velká červená skvrna prochází uprotřed kotoučku ve středu před půl pátou a v sobotu před druhou hodinou SELČ. V ostatních dnech to nevychází na brzké ranní hodiny.
Venuše (-4,2 mag) prochází souhvězdím Blíženců. Na obloze ji najdeme už před třetí hodinou ranní. V dalekohledu bude připomínat Měsíc ve čtvrti.
Merkur (-1,1 až -1,4 mag) má velkou jasnost a proto i přes malou výšku nad obzorem by mohl být viditelný alespoň pomocí triedru. Další možností je vyhledat jej během dne.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Na povrchu se vyskytlo jen několik menších skvrn už druhý týden po sobě. Velké erupce byly zaznamenány pouze z jedné aktivnější oblasti, která zapadla před týdnem. Určitou naději dávají nové větší skvrnky, které se vyskytly v posledních dnech. Aktuální situaci se slunečními skvrnami si můžete zkontrolovat na snímku z SDO.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je nyní viditelná pouze v případě, kdy se na našem stanovišti trefí na sluneční kotouč. V takovém případě lze s vhodným vybavením pozorovat přelet tmavé stanice na slunečním disku.
Předpovědi přeletů různých družic, záblesky a jiné zajímavosti si můžete vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V sobotu večer bleskově obletěla svět zpráva o úmrtí prvního člověka, který stanul na povrchu Měsíce. Neil Armstrong sem přiletěl spolu s Edwinem "Buzzem" Aldrinem a Michaelem Collinsem v lodi Apollo 11. Jeho kariéru coby astronauta si můžete připomenout v galerii se slovenskými titulky.
     
  • Oba marsovské rovery jsou nyní v pohybu. Opportunity se přesouvá podél východního okraje valu kráteru Endeavour zvaného Cape York. Curiosity v kráteru Gale se zatím pohybuje jen v okolí místa přistání, ale jakmile prozkoumá místa v okolí, vydá se nejspíš ještě v tomto týdnu ke 400 metrů vzdálenému novému cíli, kde se stýkají tři různé druhy povrchu.
     
  • Start dvojice družic RBSP (Radiation Belt Storm Probes) byl několikrát odložen a nakonec přesunut, prozatím na 30. srpen v 10:05 SELČ, protože Floridu ohrožuje tropická bouře Isaac. Jejich úkolem bude průzkum radiačních pásů v okolí Země. Průzkum dynamiky tzv. Van Allenových pásů pomůže při návrhu družic, stejně jako při přípravě výprav kosmonautů.
     

Výročí:

  • 27. srpna 1962 (50 let) odstartovala sonda Mariner 2 k planetě Venuši. K letu byla připravena dvojice identických sond s pracovním označením Mariner-Venus 62, ale jedna byla zničena spolu s raketou Atlas-Agena B krátce po startu. Sonda byla úspěšná a přinesla první informace o Venuši, které definitivně vyvrátily představy o planetě podobné Zemi. Byly zjištěny nelidské teploty a tlak pod oblačnou přikrývkou.
     
  • 30. srpna 1992 (20 let) bylo objeveno za dráhou Neptunu první těleso po Plutu a jeho měsíci Cháronu. Dostalo označení 1992 QB1. Objevili jej na observatoři Mauna Kea David Jewitt a Jane Luuová. Patří mezi klasická tělesa Kuiperova pásu a dalo jméno celé skupině těchto těles, tzv. Cubewanos, podle anglické výslovnosti předběžného označení "kjůbíwan". Dráha těchto planetek má velkou poloosu v rozpětí od 41 do 47 AU a velmi malou výstřednost, takže se nepřibližují k Neptunu na méně než 9 až 10 AU. Planetka 1992 QB1 dostala číslo 15760, ale dosud nemá jméno.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a Jupiter
  • Výročí: Voyager 1

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »