Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2016

35. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 31. srpna 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2016. Měsíc bude v okolí novu. I po těsné konjunkci jsou ještě nízko na západě vidět planety Jupiter a Venuše. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Juno se opět protáhla kolem Jupiteru. Raketa Falcon 9 se chystá k dalšímu startu.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 1. září v 11:03 SELČ. Z rovníkových a jižních částí Afriky a z Madagaskaru bude pozorovatelné prstencové zatmění Slunce.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) a Jupiter (–1,7 mag) jsou po západu Slunce blízko sobě a v dalším období nám Jupiter zmizí ve sluneční záři, zatímco Venuše bude vidět i nadále.
Mars (–0,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem. Jsou nízko. Jen asi 10° nad obzorem a ještě níže je u nich také hvězda Antares.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách lze pozorovat celou noc. Hvězda lambda Aquarii, která je jeden stupeň východně od Neptunu, pomůže dobře s jeho vyhledáním.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Skvrny na povrchu však můžeme pozorovat. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • 27. srpna se sonda Juno dostala podruhé těsně nad oblaka Jupiteru. Provedla první snímkování a opět trochu upravila svou dráhu.
  • 26. srpna byla úspěšným přistáním do vln Pacifiku ukončena mise nákladní lodě Dragon.
  • Ariane 5 vynesla v noci ze 24. na 25. srpna dvě družice Intelsat. Nyní se ke startu chystá raketa Falcon 9 s družicí AMOS 6. Start je zatím v plánu 3. září v 9:00 SELČ.

Výročí

  • 30. srpna 1991 (25 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Yohkoh („sluneční paprsky“). Zaměřena byla na pozorování Slunce v rentgenovém a gama záření od minima až po maximum aktivity.
  • 2. září 1971 (45 let) odstartovala k Měsíci Luna 18. Nepodařilo se jí však splnit hlavní cíl mise, kterým bylo měkké přistání a sběr vzorků. Na povrch se zřítila 11. září 1971.
  • 3. září 1976 (40 let) na Marsu úspěšně přistála sonda Viking 2 v oblasti Utopia Planitia. Podařilo se využít všechny přístroje, jen meteostanice se brzy odmlčela. Měření probíhala až do dubna 1980. Skončila po 1281 marsovských dnech po selhání baterií.
  • 3. září 1996 (20 let) dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1. Úspěšná mise ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon. Podobný například poháněl sondu Dawn k planetkám Vesta a Ceres.

Výhled na příští týden

  • Měsíc večer
  • Výročí: Jan Píšala
  • Výročí: Star Trek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, SMART-1, Viking 2, Luna 18, Yohkoh


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »