Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2017

35. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 28. 8. do 3. 9. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, projde kolem Jesliček. Blíží se zajímavé setkání Země s planetkou Florence. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. SpaceX splnila závazek, když vypustila malou tchajwanskou družici. Úspěšná byla i menší raketa Minotaur. Další start chystají Indové a na neděli je v plánu přistání Sojuzu s částí posádky z ISS.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 29. srpna v 10:13 SELČ. Pokud se zadíváme ve středu 30. srpna pod něj, bude tam jen tři stupně daleko Saturn.

Planety: Jupiter (–1,7 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě. Saturn (0,4 mag) je po setmění přibližně nad jihozápadem.
Planety nevýrazné svým jasem, Neptun a Uran, najdeme na jihovýchodní obloze již před půlnocí, ale nejvýše jsou až ve druhé polovině noci. Neptun je ve Vodnáři poblíž jasnější hvězdy lambda a Uran na pomezí Ryb a Berana je nad hvězdou omikron. Nad ránem je dobře vidět planeta Venuše (–4 mag). Ta se tento týden prosmýkne pod Jesličkami (hvězdokupou M 44).

Aktivita Slunce je středně vysoká a stále jsou k vidění pěkné skvrny. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 63: Planetka (3122) Florence v opozici (30. 8. 2017)

Jedná se o planetku, kterou lze spatřit jen výjimečně. Astronomové amatéři mají většinou možnost podívat se na vlastní oči jen na větší objekty pohybující se na drahách někde mezi Marsem a Jupiterem. Toto je jiný případ. Planetka (3122) Florence je malým objektem v řádu jednotek kilometrů. V různých zdrojích se hodnoty pohybují od průměru 2,5 do 4,9 km. Jedná se o kamenný asteroid ze skupiny Amor, neboli blízkozemní planetku, která současně figuruje i na seznamu potenciálně nebezpečných objektů. A právě to nám dá možnost ji zahlédnout při jejím letošním průchodu opozicí.
Planetku Florence objevil 2. března 1981 americký astronom Schelte Bus na Siding Spring Observatory. Předběžně byla označena jako 1981 ET3. Dnes již víme, že planetka oběhne Slunce jednou za 859 dnů, excentricita její dráhy je 0,42 a sklon vůči ekliptice 22°.
Na přelomu srpna a září se dostane na své dráze do relativní blízkosti Země až na vzdálenost 7,066 milionu km, čímž se krátkodobě zvýší její jasnost k 8,6 mag. V následující tabulce naleznete pozice planetky o světové půlnoci pro období její nejlepší viditelnosti. Vedle přesné pozice obsahuje také údaje o předpokládané jasnosti, vzdálenosti od Země v au a úhel elongace planetky od Slunce.

Efemerida planetky Florence pro setkání se Zemí 2017 Autor: NASA
Efemerida planetky Florence pro setkání se Zemí 2017
Autor: NASA

Jak je z výše uvedených údajů patrné, bude se planetka Florence pohybovat relativně rychle od jihu na sever večerní oblohou souhvězdími Kozoroha, východní částí Vodnáře, Delfínem do Lištičky, Labutě a bude mizet z našeho dohledu už jako cirkumpolární v souhvězdí Draka.

Pozorování planetky se v živém přenosu na internetu bude věnovat i Bareket observatory.

Rozbor poloh planetky nabízí Marián Urbaník.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Ve čtvrtek 24. srpna se vznesla raketa Falcon 9 s kosmodromu Vandenberg v Kalifornii a vynesla malou družici Formosat 5. Vzhledem k tomu, že SpaceX původně plánovala vypustit družici již před několika lety a penále bylo nemalé, šlo vlastně spíše o splnění dohody a dost možná startovala tato tchajwanská družice zdarma.
  • Z Floridy odstartovala také menší raketa Minotaur. Na palubě nesla družici určenou ke sledování jiných družic.
  • Z indické Shrirakoty má odstartovat nosič PSLV XL s navigační družicí IRNSS-1H.
  • Na neděli je připraveno přistání Sojuzu s částí posádky z Mezinárodní vesmírné stanice.

Výročí

  • 30. srpna 1992 (25 let) bylo objeveno za dráhou Neptunu první těleso po Plutu a jeho měsíci Charonu. Dostalo označení 1992 QB1. Objevili jej na observatoři Mauna Kea David Jewitt a Jane Luuová. Patří mezi klasická tělesa Kuiperova pásu a dalo jméno celé skupině těchto těles, tzv. Cubewanos, podle anglické výslovnosti předběžného označení "kjůbíwan". Dráha těchto planetek má velkou poloosu v rozpětí od 41 do 47 AU a velmi malou výstřednost, takže se nepřibližují k Neptunu na méně než 9 až 10 AU. Planetka 1992 QB1 dostala číslo 15760, ale dosud nemá jméno.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Opozice Neptunu se Sluncem
  • 100 pozorování: Planetka Julia v opozici
  • Výročí: Voyager 1
  • Výročí: Surveyor 5
  • Výročí: Amalthea, měsíc Jupiteru
  • Výročí: Conestoga, první raketa soukromé firmy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »