Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2021

35. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 1. září 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 8. do 5. 9. 2021. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Za soumraku je nad západem jasná planeta Venuše, během noci poblíž jihu září výrazný Jupiter a vpravo od něj Saturn. Pomalu se můžeme rozloučit s krásnými oblastmi Mléčné dráhy ve Střelci a vyhlížet začneme zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce se zvýšila, jsou vidět i skvrny. Výstup na ISS byl odložen pro drobnou zdravotní indispozici amerického astronauta. Čínské vozítko Ču žung na Marsu splnilo základní misi. Před 35 lety přistála na Marsu sonda Viking 2.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 30. srpna v 9:13 SELČ. V noci na čtvrtek 2. září zakryje poměrně jasnou hvězdu Mebsuta, epsilon Geminorum. To je hvězda 3. velikosti ze souhvězdí Blíženců. Vstup za osvětlenou část Měsíce nastane krátce po 2. hodině letního času. Zajímavější výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce nastane asi ve 2:55 v závislosti na vaší poloze. Jen o málo slabší kappu Gem (3,6 mag) zakryje srpek Měsíce od en později, 3. září krátce před 4:45. Výstup nastane asi v 5:35 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,3 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe vidět kolem půlnoci. Planeta Neptun (7,8 mag) je vidět dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb. Ráno je vidět Uran (5,7 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale konečně se trochu zvýšila a objevily se, kromě protuberancí, i větší skvrny. Pravděpodobně se dočkáme v týdnu i erupcí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Ranní zvířetníkové světlo – pokud byste se vzbudili před pátou hodinou ranní, nebo cestovali přes světelným znečištěním méně zasažená místa, potom zbystřete. Na rozhraní dne a noci bude nad východem patrný šikmý kužel podivně bělavého světla. Prach (velikosti od tisíciny do desetiny milimetru převážně rozptýlený z komet Jupiterovy rodiny) nacházející se ve Sluneční soustavě poblíž roviny oběhu planet je totiž nasvícen Sluncem a nejlépe je patrný před svítáním jako zvířetníkové světlo (zodiacal light). V nejtmavších místech na Zemi bychom pak viděli i jeho pokračování v podobě zodiakálního pásu a v místě naproti Slunci na noční obloze bývá vidět zjasnění, tzv. protisvit (gegenschein). Hlavní období viditelnosti zvířetníkového světla začne po víkendu od 6. září, kdy nebude svým světlem rušit ani Měsíc.

Zvířetníkové světlo a planeta Venuše. Autor: Peter Komka/MTI
Zvířetníkové světlo a planeta Venuše.
Autor: Peter Komka/MTI

Kosmonautika

V sobotu 28. srpna měla odstartovat raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon v rámci mise CRS-23 k ISS. Start byl kvůli počasí odložen na neděli.

Výstup astronautů z paluby ISS za účelem příprav instalace dalších solární panelů iROSA byl odložen na polovinu září. Mark Vande Hei si skřípl nerv v oblasti krku.

Čínské vozítko Ču-žung na Marsu splnilo základní misi, nyní pojede a bude fotografovat, než se uloží k zimnímu odpočinku.

Výročí

30. srpna 1991 (30 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Yohkoh („sluneční paprsky“). Zaměřena byla na pozorování Slunce v rentgenovém a gama záření od minima až po maximum aktivity.

2. září 1971 (50 let) odstartovala k Měsíci Luna 18. Nepodařilo se jí však splnit hlavní cíl mise, kterým bylo měkké přistání a sběr vzorků. Na povrch se zřítila 11. září 1971.

3. září 1976 (45 let) na Marsu úspěšně přistála sonda Viking 2 v oblasti Utopia Planitia. Podařilo se využít všechny přístroje, jen meteostanice se brzy odmlčela. Měření probíhala až do dubna 1980. Skončila po 1281 marsovských dnech po selhání baterií.

3. září 2006 (15 let) dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1. Úspěšná mise ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon. Podobný například poháněl sondu Dawn k planetkám Vesta a Ceres.

Výhled na příští týden 

  • výročí: James Melville Gilliss
  • výročí: Yrjö Väisälä
  • výročí: Jan Píšala
  • výročí: Star Trek
  • výročí: OSIRIS-REx
  • výročí: GRAIL
  • výročí: Gemini 11

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: SMART-1, Viking 2, Luna 18, Yohkoh, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »