Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2011

36. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars a Merkur. Dobře viditelná je kometa Garradd. Startuje dvojice sond GRAIL k Měsíci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc dorůstá k úplňku. Případné jasné večery lze využít k prohlídce útvarů na jeho povrchu.

Planety: nejprve lze pozorovat Neptun (7,8 mag). Nachází se v souhvězdí Vodnáře a vypadá jako slabá hvězdička viditelná jen dalekohledem. Vrcholí nad jihem po půlnoci. Uran (5,7 mag) v Rybách je nejvýše kolem 2. ranní a i když je viditelný na tmavé obloze pouhým okem, budete na jeho vyhledání tento týden potřebovat dalekohled (s ohledem na svit Měsíce).
Jupiter (-2,6 mag) v Beranu vychází po 21. hodině letního času. Nejvýše je za svítání, více než 50°.
Velká červená skvrna je nejlépe viditelná u středu kotoučku planety 7. 9. ve 2:47 SELČ, 9. 9. ve 4:25, 10. 10. v 0:17 a v noci na pondělí 12. září v 1:55.
Z úkazů jupiterových měsíců lze očekávat hned v noci na pondělí přechod Ió a jeho stínu. Úkaz začne ve 3:01 a trvá do svítání. Zatmění Ió nastane v noci na úterý v 0:21 SELČ a ve 3:40 pak zákryt měsíčku Jupiterem. Konec přechodu měsíčku Ió a jeho stínu nás zastihne také v noci z úterý na středu 6.-7. 9. (stín končí 23:39, Ió končí v 0:47). Zatmění Ganyméda nastane 8. 9. od 1:27 do 3:32. Přechod Európy a stínu probíhá 9. 9. (stín 1:30 - 4:01, měsíc od 3:50). 11. 9. v 0:14 dojde k zákrytu Európy Jupiterem.
Nové snímky Jupiteru v najdete v sekci Snímky na Astro-fóru.

Mars (1,4 mag) uprostřed souhvězdí Blíženců se ráno nalézá už více než 25° vysoko.

Merkur je obtížně viditelnou planetou ráno za svítání. Situaci nám usnadní fakt, že jeho jasnost postupně roste až do záporných magnizud, což jej učiní snáze viditelným. Zkoušejte jej hledat triedrem od 4:45 nad východoseverovýchodem (azimut 70°).

Kometa C/2009 P1 (Garradd) prošla kolem seskupení hvězd známému jako Ramínko. Nyní se pohybuje mezi souhvězdími Lyry a Orla a míří do Herkula. Od poloviny týdne začne její viditelnost rušit Měsíc. Kometa je vidět i malým triedrem, jasnost je mezi 6 - 7 mag. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.

Aktivita Slunce je středně vysoká. Ačkoli je poseto mnoha skvrnkami, v žádné z aktivních oblastí nyní nedochází k výraznějším erupcím. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS viditelné večer skončily. Místo nich se můžeme pokoušet o podvečerní a odpolední přelety ISS přes sluneční disk. Předpovědi těchto přeletů si vyhledávejte pomocí serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Neúspěšný start rakety Proton byl již prošetřen. Byla nalezena chyba v naprogramování urychlovacího stupně Briz-M, který se kvůli ní vychýlil z kurzu. Vyšetřování selhání rakety Sojuz s lodí Progress ještě pokračuje.
  • Mise kosmonautů na ISS byla prodloužena. První posádka nepoletí 8. září, ale až 15. 9. a přistát má 16. září v kazašské stepi. Druhá posádka setrvá na stanici do poloviny listopadu. Pokud do té doby neodletí k ISS další Sojuz s tříčlennou posádkou, zůstane stanice opuštěna. Vše závisí na vyšetřování selhání rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress, která nedosáhla oběžné dráhy.
  • K Měsíci se má tento týden vydat mise dvou družic nazvaná GRAIL, což vychází ze zkratky pro výzkum gravitace a vnitřní stavby Měsíce. Start rakety Delta 2 Heavy je plánován 8. září.
  • Juno letící k Jupiteru otestovala širokoúhlou kameru (70° pole pro snímání z velké blízkosti planety) a zachytila nás a Měsíc. Lepší snímky snad uvidíme při gravitačním manévru kolem Země, který ji teprve čeká.
  • Opportunity pokračuje ve zkoumání zcela jiných hornin, než s jakými se po dobu své více než sedmileté mise setkala. Brekcie, které jsou například na Měsíci běžné a na Marsu se s nimi moc nesetkáme, to je jeden z kamenů u kterých vozítko právě zastavilo. Podle vědců je to u obřího kráteru Endeavour začátek zcela nové mise. To zní po tak dlouhé době na Marsu opravdu neuvěřitelně.

Výročí

  • 8. září 1966 (45 let) začal v televizi seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu v roce 1966 se nápadně podobaly mobilním telefonům a Motorola podle něj jeden mobil vyrobila. Oblíbený seriál se samozřejmě potýká i s mnoha parodiemi.

Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »