Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2011

36. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars a Merkur. Dobře viditelná je kometa Garradd. Startuje dvojice sond GRAIL k Měsíci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc dorůstá k úplňku. Případné jasné večery lze využít k prohlídce útvarů na jeho povrchu.

Planety: nejprve lze pozorovat Neptun (7,8 mag). Nachází se v souhvězdí Vodnáře a vypadá jako slabá hvězdička viditelná jen dalekohledem. Vrcholí nad jihem po půlnoci. Uran (5,7 mag) v Rybách je nejvýše kolem 2. ranní a i když je viditelný na tmavé obloze pouhým okem, budete na jeho vyhledání tento týden potřebovat dalekohled (s ohledem na svit Měsíce).
Jupiter (-2,6 mag) v Beranu vychází po 21. hodině letního času. Nejvýše je za svítání, více než 50°.
Velká červená skvrna je nejlépe viditelná u středu kotoučku planety 7. 9. ve 2:47 SELČ, 9. 9. ve 4:25, 10. 10. v 0:17 a v noci na pondělí 12. září v 1:55.
Z úkazů jupiterových měsíců lze očekávat hned v noci na pondělí přechod Ió a jeho stínu. Úkaz začne ve 3:01 a trvá do svítání. Zatmění Ió nastane v noci na úterý v 0:21 SELČ a ve 3:40 pak zákryt měsíčku Jupiterem. Konec přechodu měsíčku Ió a jeho stínu nás zastihne také v noci z úterý na středu 6.-7. 9. (stín končí 23:39, Ió končí v 0:47). Zatmění Ganyméda nastane 8. 9. od 1:27 do 3:32. Přechod Európy a stínu probíhá 9. 9. (stín 1:30 - 4:01, měsíc od 3:50). 11. 9. v 0:14 dojde k zákrytu Európy Jupiterem.
Nové snímky Jupiteru v najdete v sekci Snímky na Astro-fóru.

Mars (1,4 mag) uprostřed souhvězdí Blíženců se ráno nalézá už více než 25° vysoko.

Merkur je obtížně viditelnou planetou ráno za svítání. Situaci nám usnadní fakt, že jeho jasnost postupně roste až do záporných magnizud, což jej učiní snáze viditelným. Zkoušejte jej hledat triedrem od 4:45 nad východoseverovýchodem (azimut 70°).

Kometa C/2009 P1 (Garradd) prošla kolem seskupení hvězd známému jako Ramínko. Nyní se pohybuje mezi souhvězdími Lyry a Orla a míří do Herkula. Od poloviny týdne začne její viditelnost rušit Měsíc. Kometa je vidět i malým triedrem, jasnost je mezi 6 - 7 mag. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.

Aktivita Slunce je středně vysoká. Ačkoli je poseto mnoha skvrnkami, v žádné z aktivních oblastí nyní nedochází k výraznějším erupcím. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS viditelné večer skončily. Místo nich se můžeme pokoušet o podvečerní a odpolední přelety ISS přes sluneční disk. Předpovědi těchto přeletů si vyhledávejte pomocí serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Neúspěšný start rakety Proton byl již prošetřen. Byla nalezena chyba v naprogramování urychlovacího stupně Briz-M, který se kvůli ní vychýlil z kurzu. Vyšetřování selhání rakety Sojuz s lodí Progress ještě pokračuje.
  • Mise kosmonautů na ISS byla prodloužena. První posádka nepoletí 8. září, ale až 15. 9. a přistát má 16. září v kazašské stepi. Druhá posádka setrvá na stanici do poloviny listopadu. Pokud do té doby neodletí k ISS další Sojuz s tříčlennou posádkou, zůstane stanice opuštěna. Vše závisí na vyšetřování selhání rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress, která nedosáhla oběžné dráhy.
  • K Měsíci se má tento týden vydat mise dvou družic nazvaná GRAIL, což vychází ze zkratky pro výzkum gravitace a vnitřní stavby Měsíce. Start rakety Delta 2 Heavy je plánován 8. září.
  • Juno letící k Jupiteru otestovala širokoúhlou kameru (70° pole pro snímání z velké blízkosti planety) a zachytila nás a Měsíc. Lepší snímky snad uvidíme při gravitačním manévru kolem Země, který ji teprve čeká.
  • Opportunity pokračuje ve zkoumání zcela jiných hornin, než s jakými se po dobu své více než sedmileté mise setkala. Brekcie, které jsou například na Měsíci běžné a na Marsu se s nimi moc nesetkáme, to je jeden z kamenů u kterých vozítko právě zastavilo. Podle vědců je to u obřího kráteru Endeavour začátek zcela nové mise. To zní po tak dlouhé době na Marsu opravdu neuvěřitelně.

Výročí

  • 8. září 1966 (45 let) začal v televizi seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu v roce 1966 se nápadně podobaly mobilním telefonům a Motorola podle něj jeden mobil vyrobila. Oblíbený seriál se samozřejmě potýká i s mnoha parodiemi.

Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »