Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2011

36. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars a Merkur. Dobře viditelná je kometa Garradd. Startuje dvojice sond GRAIL k Měsíci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc dorůstá k úplňku. Případné jasné večery lze využít k prohlídce útvarů na jeho povrchu.

Planety: nejprve lze pozorovat Neptun (7,8 mag). Nachází se v souhvězdí Vodnáře a vypadá jako slabá hvězdička viditelná jen dalekohledem. Vrcholí nad jihem po půlnoci. Uran (5,7 mag) v Rybách je nejvýše kolem 2. ranní a i když je viditelný na tmavé obloze pouhým okem, budete na jeho vyhledání tento týden potřebovat dalekohled (s ohledem na svit Měsíce).
Jupiter (-2,6 mag) v Beranu vychází po 21. hodině letního času. Nejvýše je za svítání, více než 50°.
Velká červená skvrna je nejlépe viditelná u středu kotoučku planety 7. 9. ve 2:47 SELČ, 9. 9. ve 4:25, 10. 10. v 0:17 a v noci na pondělí 12. září v 1:55.
Z úkazů jupiterových měsíců lze očekávat hned v noci na pondělí přechod Ió a jeho stínu. Úkaz začne ve 3:01 a trvá do svítání. Zatmění Ió nastane v noci na úterý v 0:21 SELČ a ve 3:40 pak zákryt měsíčku Jupiterem. Konec přechodu měsíčku Ió a jeho stínu nás zastihne také v noci z úterý na středu 6.-7. 9. (stín končí 23:39, Ió končí v 0:47). Zatmění Ganyméda nastane 8. 9. od 1:27 do 3:32. Přechod Európy a stínu probíhá 9. 9. (stín 1:30 - 4:01, měsíc od 3:50). 11. 9. v 0:14 dojde k zákrytu Európy Jupiterem.
Nové snímky Jupiteru v najdete v sekci Snímky na Astro-fóru.

Mars (1,4 mag) uprostřed souhvězdí Blíženců se ráno nalézá už více než 25° vysoko.

Merkur je obtížně viditelnou planetou ráno za svítání. Situaci nám usnadní fakt, že jeho jasnost postupně roste až do záporných magnizud, což jej učiní snáze viditelným. Zkoušejte jej hledat triedrem od 4:45 nad východoseverovýchodem (azimut 70°).

Kometa C/2009 P1 (Garradd) prošla kolem seskupení hvězd známému jako Ramínko. Nyní se pohybuje mezi souhvězdími Lyry a Orla a míří do Herkula. Od poloviny týdne začne její viditelnost rušit Měsíc. Kometa je vidět i malým triedrem, jasnost je mezi 6 - 7 mag. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.

Aktivita Slunce je středně vysoká. Ačkoli je poseto mnoha skvrnkami, v žádné z aktivních oblastí nyní nedochází k výraznějším erupcím. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS viditelné večer skončily. Místo nich se můžeme pokoušet o podvečerní a odpolední přelety ISS přes sluneční disk. Předpovědi těchto přeletů si vyhledávejte pomocí serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Neúspěšný start rakety Proton byl již prošetřen. Byla nalezena chyba v naprogramování urychlovacího stupně Briz-M, který se kvůli ní vychýlil z kurzu. Vyšetřování selhání rakety Sojuz s lodí Progress ještě pokračuje.
  • Mise kosmonautů na ISS byla prodloužena. První posádka nepoletí 8. září, ale až 15. 9. a přistát má 16. září v kazašské stepi. Druhá posádka setrvá na stanici do poloviny listopadu. Pokud do té doby neodletí k ISS další Sojuz s tříčlennou posádkou, zůstane stanice opuštěna. Vše závisí na vyšetřování selhání rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress, která nedosáhla oběžné dráhy.
  • K Měsíci se má tento týden vydat mise dvou družic nazvaná GRAIL, což vychází ze zkratky pro výzkum gravitace a vnitřní stavby Měsíce. Start rakety Delta 2 Heavy je plánován 8. září.
  • Juno letící k Jupiteru otestovala širokoúhlou kameru (70° pole pro snímání z velké blízkosti planety) a zachytila nás a Měsíc. Lepší snímky snad uvidíme při gravitačním manévru kolem Země, který ji teprve čeká.
  • Opportunity pokračuje ve zkoumání zcela jiných hornin, než s jakými se po dobu své více než sedmileté mise setkala. Brekcie, které jsou například na Měsíci běžné a na Marsu se s nimi moc nesetkáme, to je jeden z kamenů u kterých vozítko právě zastavilo. Podle vědců je to u obřího kráteru Endeavour začátek zcela nové mise. To zní po tak dlouhé době na Marsu opravdu neuvěřitelně.

Výročí

  • 8. září 1966 (45 let) začal v televizi seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu v roce 1966 se nápadně podobaly mobilním telefonům a Motorola podle něj jeden mobil vyrobila. Oblíbený seriál se samozřejmě potýká i s mnoha parodiemi.

Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »