36. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 2. září v 6:22 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,5 mag) a Saturn (0,3 mag) jsou večer nad jihem a poměrně rychle se sklání nízko k jihozápadu. Naopak Mars (−1,9 mag) je vysoko již po půlnoci a nad ránem jsou ideální podmínky pozorování detailů na povrchu, především polární čepičky. Za svítání je vidět jasná planeta Venuše (−4,2 mag).

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 2. září ve 2:50 SELČ, 4. 9. ve 22:30 a v noci ze 6. na 7. září krátce po půlnoci. Z úkazů měsíčků vybíráme tyto: 1. září přechází Io (od 21:53 SELČ měsíc a od 22:56 jeho stín). Mezitím, 1. 9. ve 22:20, nastává zákryt Ganymedu. 2. září ve 22:21 končí zatmění Io. 4. září přechází Europa (měsíc od 20:40 a stín od 22:50).

Aktivita Slunce je opět nízká, z povrchu zmizely i skvrny, které jsme tam teď mohli několik týdnů pozorovat, to však neplatí pro protuberance, které jsou viditelné v chromosférickém dalekohledu. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Známé objekty letní a podzimní oblohy – to jsou nepochybně i mlhovina Laguna a galaxie v Andromedě. Oblast v souhvězdí Střelce, jejíž fotografii nám vložil do galerie Kamil Karlovský, už pomalu zapadá. Nachází se zde výrazné emisní mlhoviny M8 Laguna a M20 Trifid. Jsou to místa intenzivní tvorby nových hvězd. Rodící se hvězdy a jejich budoucí planetární systémy jsou skryty v globulích plynu. Nachází se zde i zářivé hvězdy, které silně erodují okolní mlhovinu svým hvězdným větrem, což vytváří typické bubliny uvnitř a tmavé sloupy okolního materiálu.

Na fotografii Davida Boury vidíme typický objekt podzimní oblohy a okem vůbec nejvzdálenější ještě snadno viditelnou galaxii M31. Jedná se o relativně blízký ostrov stamiliard hvězd (světlo odtud putuje asi 2,5 milionu let) a společně s galaxií M33 v souhvězdí Trojúhelníku a naší Galaxií (Mléčnou dráhou) ji řadíme mezi spirální galaxie. Tato galaxie, dříve známá jako mlhovina v Andromedě, je nejen zajímavým mlhavým obláčkem, viditelným pouhým okem, ale pomohla nám udělat si lepší představu o rozlehlosti vesmíru. Právě zde byly proměřeny první cefeidy (pulsující proměnné hvězdy), kterými měříme vzdálenosti ve vesmíru.

Kosmonautika

Start rakety Delta IV Heavy s velkou armádní družicí NROL-44 byl odložen nejprve na sobotu kvůli technickým problémům a potom minimálně o týden. V sobotu měla startovat i raketa Electron, která má v rámci mise pojmenované I Can’t Believe It’s Not Optical („nemohu uvěřit, že není optická“) vynést radarovou družici Sequoia firmy Capella Space. Start byl odložen kvůli počasí prozatím na pondělí.

Z plejády plánovaných startů vypadl start rakety Falcon 9 s družicí SAOCOM-1B, který musel být posunut kvůli odkladu startu Delty IV Heavy, ale nakonec možná poletí přeci jen už v noci na pondělí našeho času. Oba starty měl předběhnout Falcon 9 s 11. várkou družic Starlink, ale i tento start byl v neděli odpoledne odložen kvůli počasí, prozatím na úterý ve 14:29 SELČ.

Z našeho pohledu nejočekávanějším startem má být středeční start rakety Vega, která má na vršku mnoho malých družic na společném adaptéru (dispenzeru) vyrobeném českou firmou S.A.B. Aerospace z Brna.

Během týdne možná proběhne i let / skok testovacího exempláře SN6 Starship na Texaském kosmodromu Boca Chica.

Čína v pondělí 24. srpna pomocí rakety CZ-2D úspěšně vypustila družice Gaofen-9 05 určené na DPZ a družice Tiantuo-5 a Duo Gongneng Shiyan Weixing.

Výročí

6. září 1945 (75 let) se narodil americký astronom Stephen Singer-Brewster. Objevil několik planetek a kometu 105P/Singer Brewster.

Výhled na příští týden 

• Výročí: Viking 2
• Výročí: German Titov
• Výročí: Luna 16
• Výročí: Hayabusa u Itokawy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).