Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 21. září 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 23. září ve 11:56 SELČ. Zákryt Neptunu se ukázal jako těžký oříšek, ale několik astronomů jej úspěšně rozlousklo. V noci ze středy na čtvrtek 21. / 22. 9. se Měsíc bude nacházet nedaleko hvězdy Aldebaran v Býku. Přitom začne zakrývat hvězdy 89 Tau a sigma Tau.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je po západu Slunce velmi nízko na západě.
Mars (–0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc.
Ráno nám pomalu vylézá Merkur. Bude stále výše a bude zjasňovat. V této době zde také uvidíme nejlépe kužel zvířetníkového světla.
Jupiter se aktuálně dá také vidět, ale pouze v korónografu SOHO. Animaci za poslední tři dny najdete pod odkazem, Jupiter je jasná hvězda s čárkami a postupuje zleva doprava.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Drobná naděje na změnu tu sice je, ale větší skvrny zatím nebyly vidět. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Astronomický podzim začne v okamžiku podzimní rovnodennosti. Ta připadá na 22. září v 16:21 SELČ.

Kosmonautika

  • Tříčlenná posádka 49. dlouhodobé expedice ve složení dvou Rusů (Ryžikov, Borisenko) a jednoho Američana (Kimbrough) se pilně chystá ke startu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ten byl původně v plánu v pátek 23. září. Start rakety Sojuz FG s modernizovaným Sojuzem MS2 se však nakonec podle plánu neuskuteční. Čekáme na další informace a nový termín startu. Živě česky komentovaný přenos startu chystá portál Kosmonautix.cz.
  • Čína 15. září úspěšně vypustila svoji druhou vesmírnou stanici Tiangong-2. V říjnu by se k ní měla vydat dvoučlenná posádka, která by na ní mohla pobýt asi měsíc. Stanice poté bude obsloužena také nákladní lodí Tianzhou-1 (pravděpodobně na jaře 2017).

Výročí

  • 22. září 2001 (15 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly. Sonda startovala v roce 1998 a měla za úkol testovat nové technologie, především iontový pohon. Kromě komety vyfotografovala také asteroid (9969) Braille.
  • 22. září 2006 (10 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Solar-B známá jako Hinode (východ Slunce). Její vynikající výbava pomohla lépe nahlédnout na aktivní děje na povrchu Slunce. Mezi přístroji vynikal např. EUV spektrometr desetkrát citlivější než má SOHO, dále optický dalekohled s rozlišením 0,2 úhlové vteřiny a rentgenový dalekohled s ještě lepším rozlišením, než měla vynikající japonská sonda Yohkoh. Na konstrukci přístrojů se podílela i NASA. Družice pozorovala do roku 2008.
  • 23. září 1846 (170 let) byl objeven Neptun. Protože 12. července 2011 uběhla doba, za kterou se od objevu vrátil Neptun do stejného bodu své dráhy, vyšel k tomuto výročí na našem webu článek zabývající se objevem planety podrobněji.
  • 23. září 1966 (50 let) havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání. Narozdíl od Surveyoru 1 se tedy tato mise, jako předstupeň Apollo, nezdařila.

Výhled na příští týden

  • Jasný Merkur ráno v elongaci
  • Výročí: Ananke, měsíc Jupiteru
  • Výročí: Luna 19

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Deep Space 1, Hinode, Surveyor 2, 19P/Borrelly, Vesmírný týden, Neptun


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »