Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 21. září 2016 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 23. září ve 11:56 SELČ. Zákryt Neptunu se ukázal jako těžký oříšek, ale několik astronomů jej úspěšně rozlousklo. V noci ze středy na čtvrtek 21. / 22. 9. se Měsíc bude nacházet nedaleko hvězdy Aldebaran v Býku. Přitom začne zakrývat hvězdy 89 Tau a sigma Tau.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je po západu Slunce velmi nízko na západě.
Mars (–0,1 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a spolu s Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat celou noc.
Ráno nám pomalu vylézá Merkur. Bude stále výše a bude zjasňovat. V této době zde také uvidíme nejlépe kužel zvířetníkového světla.
Jupiter se aktuálně dá také vidět, ale pouze v korónografu SOHO. Animaci za poslední tři dny najdete pod odkazem, Jupiter je jasná hvězda s čárkami a postupuje zleva doprava.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Drobná naděje na změnu tu sice je, ale větší skvrny zatím nebyly vidět. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Astronomický podzim začne v okamžiku podzimní rovnodennosti. Ta připadá na 22. září v 16:21 SELČ.

Kosmonautika

  • Tříčlenná posádka 49. dlouhodobé expedice ve složení dvou Rusů (Ryžikov, Borisenko) a jednoho Američana (Kimbrough) se pilně chystá ke startu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ten byl původně v plánu v pátek 23. září. Start rakety Sojuz FG s modernizovaným Sojuzem MS2 se však nakonec podle plánu neuskuteční. Čekáme na další informace a nový termín startu. Živě česky komentovaný přenos startu chystá portál Kosmonautix.cz.
  • Čína 15. září úspěšně vypustila svoji druhou vesmírnou stanici Tiangong-2. V říjnu by se k ní měla vydat dvoučlenná posádka, která by na ní mohla pobýt asi měsíc. Stanice poté bude obsloužena také nákladní lodí Tianzhou-1 (pravděpodobně na jaře 2017).

Výročí

  • 22. září 2001 (15 let) proletěla sonda Deep Space 1 kolem jádra komety 19P/Borrelly. Sonda startovala v roce 1998 a měla za úkol testovat nové technologie, především iontový pohon. Kromě komety vyfotografovala také asteroid (9969) Braille.
  • 22. září 2006 (10 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Solar-B známá jako Hinode (východ Slunce). Její vynikající výbava pomohla lépe nahlédnout na aktivní děje na povrchu Slunce. Mezi přístroji vynikal např. EUV spektrometr desetkrát citlivější než má SOHO, dále optický dalekohled s rozlišením 0,2 úhlové vteřiny a rentgenový dalekohled s ještě lepším rozlišením, než měla vynikající japonská sonda Yohkoh. Na konstrukci přístrojů se podílela i NASA. Družice pozorovala do roku 2008.
  • 23. září 1846 (170 let) byl objeven Neptun. Protože 12. července 2011 uběhla doba, za kterou se od objevu vrátil Neptun do stejného bodu své dráhy, vyšel k tomuto výročí na našem webu článek zabývající se objevem planety podrobněji.
  • 23. září 1966 (50 let) havaroval na Měsíci Surveyor 2 při pokusu o přistání. Narozdíl od Surveyoru 1 se tedy tato mise, jako předstupeň Apollo, nezdařila.

Výhled na příští týden

  • Jasný Merkur ráno v elongaci
  • Výročí: Ananke, měsíc Jupiteru
  • Výročí: Luna 19

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Deep Space 1, Hinode, Surveyor 2, 19P/Borrelly, Vesmírný týden, Neptun


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »