Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. září 2018 ve 20:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 17. září v 1:15 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,8 mag) dosahuje maximálního jasu a je tedy nejlépe viditelná už v pozdním odpoledni na denní obloze, kdy je výše nad obzorem. Jupiter (−1,8 mag) je večer za soumraku jen pár stupňů nad jihozápadem. Saturn (0,4 mag) a Mars (−1,6 mag) se zdržují nízko nad jihem až jihozápadem.

Aktivita Slunce je nízká a povrch naší nejbližší hvězdy krásně čistý. Můžete se přesvědčit na vlastní oči chráněné filtrem, nebo na aktuálních snímcích družicové observatoře SDO.

Galaxie NGC 891 v Andromedě
Tato pěkná spirální galaxie je zajímavá pro pozorovatele tím, že se na ni díváme z boku. Pro tenký tvar podobně vzhlížejících galaxií se můžeme setkat s pojmem „jehlová“. Není z nejjasnějších (asi 10 mag), takže ještě ve 20cm dalekohledu si asi tmavého pásu nevšimneme, ale je pěkným námětem na astrofotografii. Galaxie leží ve vzdálenosti 30 miliónů světelných roků a promítá se směrem do souhvězdí Andromedy. Její rozměr kolem 100 000 světelných roků jí dává připomenout, že takto nějak by vypadala naše Galaxie (Mléčná dráha) z boku. Na detailních záběrech si můžeme všimnout pozoruhodných prachových oblak směřujících vysoko nad a pod rovinu této galaxie. Její fotografie s povídáním k nim, stejně jako tip, kde ji hledat, nabízí pořad Noční obloha.

Začíná astronomický podzim. Letos tento okamžik připadá na neděli 23. září ve 3:54 SELČ.

Kosmonautika

V týdnu proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 z Floridy statický s telekomunikační družicí Telstar 18 Vantage. Jako obvykle se podařilo i přistát s prvním stupněm. Ten už je zpět v přístavu. V pondělí měla startovat také japonská raketa H-II s nákladní lodí HTV-7 k ISS. Ovšem sledovací stanice byla ovlivněna špatným počasím v Tichém oceánu (jakoby nestačil supertajfun u Filipín), takže start byl odložen. Další odklad nyní způsobil problém s ventilem kapalného kyslíku, takže se poletí cca o týden později.

V sobotu 15. 9. odstartovala poslední raketa Delta II s družicí ICESAT-2 a několika cubesaty. Start proběhl z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii (kde díky poloze není špatné počasí, jako zažívá východ USA díky tropické bouři Florence) a byl zcela úspěšný.

V příštím týdnu se kromě startu nákladní lodi k ISS můžeme dočkat i čínských startů a v neděli výstupu z ISS v podání Andrewa Feustela a Alexandera Gersta.

Výročí

19. září 1988 (30 let) odstartovala raketa Šavit s první izraelskou tajnou družicí Ofek-1. Název družice znamená v hebrejštině „obzor“.

21. září 2003 (15 let) zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo. Po vypuštění raketoplánem Atlantis v říjnu 1989 se vydala k Jupiteru, přičemž cestou zblízka vyfotografovala planetky Gaspra a Ida. Od prosince 1995 pracovala úspěšně u Jupiteru, přičemž zkoumala atmosféru i jeho měsíce.

23. září 2008 (10 let) zemřel čestný člen České astronomické společnosti Emil Škrabal. Ještě ve věku sta let nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém. Pozoruhodná je určitě už jenom vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

Výhled na příští týden 

  • Dvojhvězda alfa Capricorni
  • Výročí: Shenzhou 7, start, 3 tajkonauti, 1. EVA
  • Výročí: Vladimír Remek
  • Výročí: SMART-1
  • Výročí: první fotografie komety
  • Výročí: Falcon 1
  • Výročí: Discovery, STS-26, návrat po Challengeru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NGC 891, Emil Škrabal, Galileo, Ofek-1, Šavit, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »