Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 16. září 2026 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

OBLOHA

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 18. 9. ve 22:43 SELČ. V pondělí 14. 9. kolem poledne (přibližně od 11:34 do 12:43 SELČ) dojde k zákrytu Venuše tenkým přibývajícím srpkem Měsíce. Úkaz nastane na denní obloze, takže Měsíc nebude ani za dobrých podmínek moc dobře patrný, zato srpeček Venuše je poměrně výrazný. Úkazu ale asi nebude příliš přát počasí.

Planety
Merkur (kolem –0,3 mag) je večer kvůli nízkému sklonu ekliptiky prakticky nepozorovatelný.
Venuše (–4,7 mag) je večer extrémně nízko nad západním až jihozápadním obzorem, lépe viditelná je přes den. Kolem 18. 9. dosáhne letošního největšího jasu (–4,8 mag).
Mars (1,2 mag) je ráno vysoko nad východem v Blížencích, necelých 6° od hvězdy Pollux, k níž se dál pomalu přibližuje.
Jupiter (–1,7 mag) je ráno nízko nad severovýchodním obzorem, ale díky strmému sklonu ekliptiky rychle stoupá výše.
Saturn (0,4 mag) je vidět prakticky celou noc a blíží se k letošní maximální jasnosti. Prstence i měsíc Titan uvidíme i v malém dalekohledu.
Uran (5,7 mag) je slabý, ale viditelný i malým dalekohledem v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je v Rybách a blíží se k letošní opozici (26. 9.). V ten den ale nastane i úplněk jen 3° od planety, lepší pozorovací okno tak nabízí právě tento týden. Vidět je prakticky celou noc. Mapa polohy z czsky.cz.

Aktivita Slunce je aktuálně nízká. Skvrny sice na povrchu jsou, ale erupce jen slabé. Minulý týden, kolem 7. a 8. září sice byla zvýšená geomagnetická aktivita, ale žádné silnější polární záře asi čekat nemůžeme, a to i když začne proudit rychlejší sluneční vítr z koronální díry. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Stále je možné zachytit kometu 10P/Tempel, která po příznivém návratu dál zvolna slábne – aktuálně má kolem 9 mag a je nízko nad jižním obzorem v souhvězdí Jižní ryby. Opakované nečekané výbuchy prodloužily viditelnost komety 220P/McNaught, která se po srpnovém vzplanutí stále držela kolem 11 mag na hranici souhvězdí Býka a Velryby – nyní je však už hodně slabá a obtížná.

KOSMONAUTIKA A SONDY

Hlavní událostí týdne by měl být první orbitální start rakety Super Heavy se Starship. Jako první datum startu je uváděno 18. září se záložním termínem 19. 9. Čas začátku startovního okna pak připadá na pro nás příznivých 14:15 SELČ (konec okna 16:14). V plánu je tedy start boosteru B21 s lodí Starship S41, přičemž poprvé má být na oběžnou dráhu vynesen náklad v podobě družic Starlink generace V3. Zda se SpaceX poprvé pokusí zachytit vracející se loď do rozevřených rukou startovací věže („chopsticks“) je nejisté, ale spíše bychom měli očekávat dosednutí do Mexického zálivu nedaleko místa startu. Podobně booster by měl bez pokusu o zachycení dosednout na hladinu zálivu.
Edit 14. 9.: start byl posunut a to na 22. 9. nebo později. Časy prý stejné.

V noci ze 14. na 15. 9. ve 3:21 SELČ je v plánu start evropské rakety Vega-C s dvojicí evropských družic. Sentinel-3C rozšíří řadu oceánografických a klimatických družic programu Copernicus, FLEX je osmá mise ESA v programu Earth Explorer a bude sledovat fluorescenci rostlin jako indikátor fotosyntézy a zdraví vegetace.

VÝROČÍ

15. září 1991 (35 let) byla z paluby raketoplánu Discovery na oběžnou dráhu vypuštěna družice UARS. Sledovala vyšší vrstvy atmosféry, především ozonovou vrstvu. Do atmosféry zanikla v roce 2011.

15. září 2016 (10 let) byla vynesena druhá čínská orbitální stanice Tiangong 2. Byla založena na principu jednomodulárních sovětských stanic typu Saljut.

17. září 1951 (75 let) zemřel významný český astronom František Nušl, spoluzakladatel a předseda České astronomické společnosti. Na jeho počest se uděluje Nušlova cena za celoživotní práci v astronomii.

VÝHLED NA PŘÍŠTÍ TÝDEN

Neptun v opozici (26. 9.).
Měsíc v úplňku (v USA tzv. Harvest Moon), jen 3° od Neptunu.
Podzimní rovnodennost (23. 9. ve 2:05 SELČ), začíná astronomický podzim.
Výročí: objev Neptunu
Výročí: Deep Space 1, průlet kolem komety 19P/Borrelly
Výročí: Hinode, start

DOPORUČENÉ ODKAZY

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tiangong-2, František Nušl, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »