Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2012

39. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 26. září 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 26. září 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9.

Měsíc dorůstá k úplňku. Dobrá je viditelnost planety Jupiter, především v druhé polovině noci, ráno také Venuše. Uran je v opozici. Mezinárodní vesmírné stanice je také viditelná ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. září ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 30. září v úplňku. Tím pádem z oblohy prakticky vymaže slabší teleskopické planety Uran a Neptun nebo deep-sky objekty. To je příležitost k průzkumu dvojhvězd nebo asterismů.

Planety:
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Býka vychází už kolem půl desáté večer. Před svítáním je velmi vysoko nad jihem. Vybrané vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Přechody GRSÚkazy měsíců
25.9. 1:42 25.9. Io přechod stín 0:19-2:29, měsíc 1:37-3:46
27.9. 3:20 25.9. Europa zatmění 4:24-6:47
29.9. 5:00 27.9. Europa přechod stín (23:22)-1:46, měsíc 2:01-4:22
30.9. 0:50 29.9. Ganymed zatmění 3:32-5:30
1.10. 6:37    
Časy jsou v SELČ.

Venuše (-4,1 mag) je viditelná ráno nad východem. V souhvězdí Lva se pomalu přibližuje k jeho nejjasnější hvězdě Regulus.
Uran (5,7 mag) je 29. září v opozici se Sluncem. Najdeme jej poblíž hvězdy 44 Psc (také cca 5,7 mag) v souhvězdí Ryb.

Slunce bude nejspíš hodně zajímavým cílem, protože na odvrácené straně bouří jedna velmi aktivní oblast. Výraznou erupci na pomezí třídy X zaznamenala družice STEREO B a dokonce to vypadá, že sluneční skvrny z této oblasti zachytil robot na Marsu Curiosity (na odkazované animaci je vidět měsíc Deimos putující po slunečním disku a vedle něj i tmavé skvrnky). Další vývoj slunečních skvrn tedy sledujte na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS probíhají v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Ve středu 19. září se na svoji poslední cestu vydal raketoplán Endeavour. Stalo se tak jako obvykle na zádech speciálního Boeingu 747. Následovat bude přesun do California Science Center, které vlastní například kabinu Mercury 2, v které letěl šimpanz Ham (1961), kabinu Gemini 11 (z roku 1966) nebo velitelský modul Apollo, který souvisí s testovací misí Sojuz-Apollo z roku 1975.
     
  • Curiosity na Marsu má vybraný první kámen k důkladnějšímu průzkumu. Kus horniny pyramidového tvaru byl nazván Jake Matijevic na počest jednoho z významných inženýrů mise, který letos zemřel. Podílel se rovněž na vozítku Sojourner a robotech Spirit a Opportunity.
     
  • 51. start rakety Ariane 5 by se měl uskutečnit 28. září, kdy by měla vynést s geostacionární družice ASTRA-2F a GSAT-10.
     

Výročí:

  • 25. září 1992 (20 let) odstartovala sonda Mars Observer. Bohužel během přeletové fáze k Marsu, tři dny před plánovaným usazením na jeho oběžné dráze, byla se sondou komunikace přerušena. Další snaha obnovit spojení byla marná. Mnohé přístroje byly později vyrobeny znovu pro misi Mars Global Surveyor, která pracovala u Marsu úspěšně od roku 1997 do 2006.
     
  • 27. září 2007 (5 let) odstartovala k významným tělesům mezi Marsem a Jupiterem sonda DAWN. Její úspěchy máme v čerstvé paměti, protože do září letošního roku operovala perfektně u planetky Vesta a nyní je na cestě k trpasličí planetě (nebo také první objevené planetce) Ceres.
     
  • 29. září 1962 (50 let) byl vypuštěn první kanadský satelit Alouette 1. Ačkoli byl vypuštěn z americké základny Vandenberg v Kalifornii, šlo o první satelit vyrobený mimo území USA nebo SSSR. Byl určen k výzkumu ionosféry a pracoval po dobu deseti let, než byl vypnut.
     
  • 29. září 1977 (35 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek se Sojuzem 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena v roce 1982.
     

Výhled na příští týden:

  • sobotní Měsíc a Jupiter
  • Výročí: Sputnik 1
  • Výročí: Mercury-Atlas 8
  • Výročí: meteorit Zagami
  • Výročí: ESO
  • Výročí: Goddard

Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »