Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2012

39. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 26. září 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 26. září 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9.

Měsíc dorůstá k úplňku. Dobrá je viditelnost planety Jupiter, především v druhé polovině noci, ráno také Venuše. Uran je v opozici. Mezinárodní vesmírné stanice je také viditelná ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. září ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 30. září v úplňku. Tím pádem z oblohy prakticky vymaže slabší teleskopické planety Uran a Neptun nebo deep-sky objekty. To je příležitost k průzkumu dvojhvězd nebo asterismů.

Planety:
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Býka vychází už kolem půl desáté večer. Před svítáním je velmi vysoko nad jihem. Vybrané vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Přechody GRSÚkazy měsíců
25.9. 1:42 25.9. Io přechod stín 0:19-2:29, měsíc 1:37-3:46
27.9. 3:20 25.9. Europa zatmění 4:24-6:47
29.9. 5:00 27.9. Europa přechod stín (23:22)-1:46, měsíc 2:01-4:22
30.9. 0:50 29.9. Ganymed zatmění 3:32-5:30
1.10. 6:37    
Časy jsou v SELČ.

Venuše (-4,1 mag) je viditelná ráno nad východem. V souhvězdí Lva se pomalu přibližuje k jeho nejjasnější hvězdě Regulus.
Uran (5,7 mag) je 29. září v opozici se Sluncem. Najdeme jej poblíž hvězdy 44 Psc (také cca 5,7 mag) v souhvězdí Ryb.

Slunce bude nejspíš hodně zajímavým cílem, protože na odvrácené straně bouří jedna velmi aktivní oblast. Výraznou erupci na pomezí třídy X zaznamenala družice STEREO B a dokonce to vypadá, že sluneční skvrny z této oblasti zachytil robot na Marsu Curiosity (na odkazované animaci je vidět měsíc Deimos putující po slunečním disku a vedle něj i tmavé skvrnky). Další vývoj slunečních skvrn tedy sledujte na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS probíhají v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Ve středu 19. září se na svoji poslední cestu vydal raketoplán Endeavour. Stalo se tak jako obvykle na zádech speciálního Boeingu 747. Následovat bude přesun do California Science Center, které vlastní například kabinu Mercury 2, v které letěl šimpanz Ham (1961), kabinu Gemini 11 (z roku 1966) nebo velitelský modul Apollo, který souvisí s testovací misí Sojuz-Apollo z roku 1975.
     
  • Curiosity na Marsu má vybraný první kámen k důkladnějšímu průzkumu. Kus horniny pyramidového tvaru byl nazván Jake Matijevic na počest jednoho z významných inženýrů mise, který letos zemřel. Podílel se rovněž na vozítku Sojourner a robotech Spirit a Opportunity.
     
  • 51. start rakety Ariane 5 by se měl uskutečnit 28. září, kdy by měla vynést s geostacionární družice ASTRA-2F a GSAT-10.
     

Výročí:

  • 25. září 1992 (20 let) odstartovala sonda Mars Observer. Bohužel během přeletové fáze k Marsu, tři dny před plánovaným usazením na jeho oběžné dráze, byla se sondou komunikace přerušena. Další snaha obnovit spojení byla marná. Mnohé přístroje byly později vyrobeny znovu pro misi Mars Global Surveyor, která pracovala u Marsu úspěšně od roku 1997 do 2006.
     
  • 27. září 2007 (5 let) odstartovala k významným tělesům mezi Marsem a Jupiterem sonda DAWN. Její úspěchy máme v čerstvé paměti, protože do září letošního roku operovala perfektně u planetky Vesta a nyní je na cestě k trpasličí planetě (nebo také první objevené planetce) Ceres.
     
  • 29. září 1962 (50 let) byl vypuštěn první kanadský satelit Alouette 1. Ačkoli byl vypuštěn z americké základny Vandenberg v Kalifornii, šlo o první satelit vyrobený mimo území USA nebo SSSR. Byl určen k výzkumu ionosféry a pracoval po dobu deseti let, než byl vypnut.
     
  • 29. září 1977 (35 let) odstartovala sovětská orbitální stanice Saljut 6. Stanice obsahovala dva spojovací uzly, takže se k ní kromě lodí se stálou posádkou mohly připojovat i lodě návštěvní. Tak se na jeho palubu v roce 1978 dostal také československý kosmonaut Vladimír Remek se Sojuzem 28. Úspěšná orbitální stanice několikrát překonala svoji plánovanou životnost a do atmosféry byla navedena v roce 1982.
     

Výhled na příští týden:

  • sobotní Měsíc a Jupiter
  • Výročí: Sputnik 1
  • Výročí: Mercury-Atlas 8
  • Výročí: meteorit Zagami
  • Výročí: ESO
  • Výročí: Goddard

Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »