Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2014

39. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 24. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 9. do 28. 9.

Měsíc je kolem novu. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce je nižší. Na obloze se kromě komety Jacques nachází i ranní 2012 K1 PanSTARRS. Pokračují ranní přelety ISS. U Marsu by měly přibýt dvě nové oběžnice, MAVEN a MOM. V pátek probíhá na řadě našich hvězdáren a planetárií Noc vědců.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. září ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ve středu 24. září. Začátkem týdne je na ranní obloze poblíž Venuše (v úterý ráno jen 5° napravo). V sobotu a v neděli se dostává na večerní soumrakové obloze k Saturnu a Marsu.

Planety:
Mars (0,8 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou za soumraku jen velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) je ráno za svítání již 25° nad obzorem a za pokročilého svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce se opět snížila, ovšem na východním okraji slunečního disku se opět vynořily zajímavé aktivní oblasti se skvrnami, a aktivita tak bude možná opět zvýšená, jak naznačila jedna nedělní erupce třídy C5. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 39. týdnu 2014. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 39. týdnu 2014. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je již slabší kometou. Nyní však prochází stále ve výhodné poloze souhvězdím Orla. V minulém týdnu zdánlivě potkala Ramínko, jak to dobře zachytil Rolando Ligustri. Polohy komety na orientační mapce odpovídají času 0:00 SELČ každého dne. Kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) je aktuálně nejjasnější kometou na obloze. Radost kazí fakt, že je vidět relativně nízko nad jihovýchodním obzorem za ranního svítání.

Přelety ISS nyní probíhají za ranního svítání. Většinou ještě před šestou, ale například středeční a páteční až po šesté, takže si na ně lze počíhat celkem snadno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Pokud čtete tyto řádky, dá se očekávat, že sonda MAVEN už právě zakotvila na oběžné dráze planety Mars. Alespoň doufejme. K manévru dochází právě v noci na pondělí.
    Blízko k Rudé planetě je také indická sonda Mars Orbiter Mission. Ta má před sebou závěrečné manévry a na oběžnou dráhu má přejít ve středu.
     
  • V neděli 21. září se ke stanici ISS úspěšně vydala další nákladní loď Dragon společnosti SpaceX. Dragon je u stanice očekáván v době úterního oběda, 23. září. O jeho zachycení robotickou paží 9 metrů pod stanicí se postará německý astronaut Alexandr Gerst. Mediálně asi nejzajímavější na celé misi je, že na ISS letí 3D tiskárna, takže si astronauti budou moci vyrábět předměty, co by jim případně mohly chybět a museli by na ně čekat.
     
  • Pravděpodobně jste v Astronomickém snímku dne zaznamenali barevný snímek jádra komety Čurjumov-Gerasimenko. Kromě toho se z dat sondy Rosetta podařilo Emily Lakdawalle vytvořit moc pěkný snímek jádra s tryskající hmotou z povrchu. Takový snímek je těžký na složení, neboť jádro je na snímku přeexponované a v okolí jsou ve snímku různé vady zobrazení, které je třeba odstranit.
     

Výročí:

  • V týdnu máme dvě zajímavá výročí, kdy meteority zasáhly přímo dům a prorazily střechy domů. 28. září 1969 (45 let) dopadl tzv. Murchisonský meteorit na stejnojmenné městečko v Austrálii. Pád byl pozorován a na zem dopadlo asi 100 kg hmoty, přičemž jeden malý asi půlkilogramový kus prorazil střechu jednoho z domů.
    26. září 1999 (15 let) dopadl meteorit na japonské Kobe. Také tentokrát došlo k průrazu střechy. Celkem bylo nalezeno 20 kusů, ale celková hmotnost byla jen 136 gramů.
     

Výhled na příští týden:

  • Ideální viditelnost útvarů na Měsíci
  • Výročí: SpaceShipOne
  • Výročí: Little Joe 1
  • Výročí: Luna 3

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »