Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2014

39. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 24. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 9. do 28. 9.

Měsíc je kolem novu. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce je nižší. Na obloze se kromě komety Jacques nachází i ranní 2012 K1 PanSTARRS. Pokračují ranní přelety ISS. U Marsu by měly přibýt dvě nové oběžnice, MAVEN a MOM. V pátek probíhá na řadě našich hvězdáren a planetárií Noc vědců.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. září ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ve středu 24. září. Začátkem týdne je na ranní obloze poblíž Venuše (v úterý ráno jen 5° napravo). V sobotu a v neděli se dostává na večerní soumrakové obloze k Saturnu a Marsu.

Planety:
Mars (0,8 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou za soumraku jen velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) je ráno za svítání již 25° nad obzorem a za pokročilého svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce se opět snížila, ovšem na východním okraji slunečního disku se opět vynořily zajímavé aktivní oblasti se skvrnami, a aktivita tak bude možná opět zvýšená, jak naznačila jedna nedělní erupce třídy C5. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 39. týdnu 2014. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 39. týdnu 2014. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je již slabší kometou. Nyní však prochází stále ve výhodné poloze souhvězdím Orla. V minulém týdnu zdánlivě potkala Ramínko, jak to dobře zachytil Rolando Ligustri. Polohy komety na orientační mapce odpovídají času 0:00 SELČ každého dne. Kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) je aktuálně nejjasnější kometou na obloze. Radost kazí fakt, že je vidět relativně nízko nad jihovýchodním obzorem za ranního svítání.

Přelety ISS nyní probíhají za ranního svítání. Většinou ještě před šestou, ale například středeční a páteční až po šesté, takže si na ně lze počíhat celkem snadno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Pokud čtete tyto řádky, dá se očekávat, že sonda MAVEN už právě zakotvila na oběžné dráze planety Mars. Alespoň doufejme. K manévru dochází právě v noci na pondělí.
    Blízko k Rudé planetě je také indická sonda Mars Orbiter Mission. Ta má před sebou závěrečné manévry a na oběžnou dráhu má přejít ve středu.
     
  • V neděli 21. září se ke stanici ISS úspěšně vydala další nákladní loď Dragon společnosti SpaceX. Dragon je u stanice očekáván v době úterního oběda, 23. září. O jeho zachycení robotickou paží 9 metrů pod stanicí se postará německý astronaut Alexandr Gerst. Mediálně asi nejzajímavější na celé misi je, že na ISS letí 3D tiskárna, takže si astronauti budou moci vyrábět předměty, co by jim případně mohly chybět a museli by na ně čekat.
     
  • Pravděpodobně jste v Astronomickém snímku dne zaznamenali barevný snímek jádra komety Čurjumov-Gerasimenko. Kromě toho se z dat sondy Rosetta podařilo Emily Lakdawalle vytvořit moc pěkný snímek jádra s tryskající hmotou z povrchu. Takový snímek je těžký na složení, neboť jádro je na snímku přeexponované a v okolí jsou ve snímku různé vady zobrazení, které je třeba odstranit.
     

Výročí:

  • V týdnu máme dvě zajímavá výročí, kdy meteority zasáhly přímo dům a prorazily střechy domů. 28. září 1969 (45 let) dopadl tzv. Murchisonský meteorit na stejnojmenné městečko v Austrálii. Pád byl pozorován a na zem dopadlo asi 100 kg hmoty, přičemž jeden malý asi půlkilogramový kus prorazil střechu jednoho z domů.
    26. září 1999 (15 let) dopadl meteorit na japonské Kobe. Také tentokrát došlo k průrazu střechy. Celkem bylo nalezeno 20 kusů, ale celková hmotnost byla jen 136 gramů.
     

Výhled na příští týden:

  • Ideální viditelnost útvarů na Měsíci
  • Výročí: SpaceShipOne
  • Výročí: Little Joe 1
  • Výročí: Luna 3

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »