Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2014

39. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 24. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 9. do 28. 9.

Měsíc je kolem novu. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce je nižší. Na obloze se kromě komety Jacques nachází i ranní 2012 K1 PanSTARRS. Pokračují ranní přelety ISS. U Marsu by měly přibýt dvě nové oběžnice, MAVEN a MOM. V pátek probíhá na řadě našich hvězdáren a planetárií Noc vědců.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. září ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu ve středu 24. září. Začátkem týdne je na ranní obloze poblíž Venuše (v úterý ráno jen 5° napravo). V sobotu a v neděli se dostává na večerní soumrakové obloze k Saturnu a Marsu.

Planety:
Mars (0,8 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou za soumraku jen velmi nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) je ráno za svítání již 25° nad obzorem a za pokročilého svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce se opět snížila, ovšem na východním okraji slunečního disku se opět vynořily zajímavé aktivní oblasti se skvrnami, a aktivita tak bude možná opět zvýšená, jak naznačila jedna nedělní erupce třídy C5. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 39. týdnu 2014. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 39. týdnu 2014. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je již slabší kometou. Nyní však prochází stále ve výhodné poloze souhvězdím Orla. V minulém týdnu zdánlivě potkala Ramínko, jak to dobře zachytil Rolando Ligustri. Polohy komety na orientační mapce odpovídají času 0:00 SELČ každého dne. Kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) je aktuálně nejjasnější kometou na obloze. Radost kazí fakt, že je vidět relativně nízko nad jihovýchodním obzorem za ranního svítání.

Přelety ISS nyní probíhají za ranního svítání. Většinou ještě před šestou, ale například středeční a páteční až po šesté, takže si na ně lze počíhat celkem snadno. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Pokud čtete tyto řádky, dá se očekávat, že sonda MAVEN už právě zakotvila na oběžné dráze planety Mars. Alespoň doufejme. K manévru dochází právě v noci na pondělí.
    Blízko k Rudé planetě je také indická sonda Mars Orbiter Mission. Ta má před sebou závěrečné manévry a na oběžnou dráhu má přejít ve středu.
     
  • V neděli 21. září se ke stanici ISS úspěšně vydala další nákladní loď Dragon společnosti SpaceX. Dragon je u stanice očekáván v době úterního oběda, 23. září. O jeho zachycení robotickou paží 9 metrů pod stanicí se postará německý astronaut Alexandr Gerst. Mediálně asi nejzajímavější na celé misi je, že na ISS letí 3D tiskárna, takže si astronauti budou moci vyrábět předměty, co by jim případně mohly chybět a museli by na ně čekat.
     
  • Pravděpodobně jste v Astronomickém snímku dne zaznamenali barevný snímek jádra komety Čurjumov-Gerasimenko. Kromě toho se z dat sondy Rosetta podařilo Emily Lakdawalle vytvořit moc pěkný snímek jádra s tryskající hmotou z povrchu. Takový snímek je těžký na složení, neboť jádro je na snímku přeexponované a v okolí jsou ve snímku různé vady zobrazení, které je třeba odstranit.
     

Výročí:

  • V týdnu máme dvě zajímavá výročí, kdy meteority zasáhly přímo dům a prorazily střechy domů. 28. září 1969 (45 let) dopadl tzv. Murchisonský meteorit na stejnojmenné městečko v Austrálii. Pád byl pozorován a na zem dopadlo asi 100 kg hmoty, přičemž jeden malý asi půlkilogramový kus prorazil střechu jednoho z domů.
    26. září 1999 (15 let) dopadl meteorit na japonské Kobe. Také tentokrát došlo k průrazu střechy. Celkem bylo nalezeno 20 kusů, ale celková hmotnost byla jen 136 gramů.
     

Výhled na příští týden:

  • Ideální viditelnost útvarů na Měsíci
  • Výročí: SpaceShipOne
  • Výročí: Little Joe 1
  • Výročí: Luna 3

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »