Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2019

39. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 25. září 2019 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 23. 9. do 29. 9. 2019. Měsíc bude v novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Kometa Africano je vidět i většími triedry. Start japonské nákladní lodi HTV-8 odložen na úterý. Očekáváme také start nové posádky ISS v lodi Sojuz MS-15. Před 375 lety se narodil dánský astronom Ole Christensen Rømer, který určil rychlost světla ze zákrytů Jupiterových měsíčků.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 28. září ve 20:27 SELČ. 24. 9. ráno je nedaleko hvězdokupy M 44 v Rakovi a o den později se přiblíží hvězdě Regulus ze Lva.

Konjunkcia Merkúra s Venušou Autor: Miroslav Znášik
Konjunkcia Merkúra s Venušou
Autor: Miroslav Znášik
Planety:
Jupiter (−2,1 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem a Saturn (0,4 mag) je večer nad jižním obzorem. Přechod GRS vychází nejlépe na 23. 9. v 19:40 SELČ a 28. 9. v 18:50. Z úkazů měsíčků Jupiteru upozorněme např. na přechod stínu Ganymedu 27. 9. který končí v 19:57 SELČ.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2018 W2 (Africano) nyní uhání souhvězdím Andromedy a Pegase. Viditelnost větším triedrem už potvrdila řada pozorovatelů, takže dosahuje jasnosti asi 9 mag.

23. 9. v 9:50 SELČ začíná astronomický podzim.

Kosmonautika

Japonská raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-8 by mohla odstartovat v úterý 24. září v 18:05 SELČ. K ISS se má vydat také nová posádka v kosmické lodi Sojuz MS-15. Raketa Sojuz-FG má startovat 25. září v 15:57 SELČ a na palubě budou Rus Oleg Skripočka, Američanka Jessica Meir a ze Spojených Arabských Emirátů Hazza Al Mansouri.

Čínská raketa Dlouhý pochod 11 vypustila 19. září pět družic sítě Zhuhai 1 určených k dálkovému průzkumu Země.

V týdnu očekáváme ještě dva čínské starty a jeden ruský z Plesecku.

Výročí

25. září 1644 (375 let) se narodil dánský matematik a astronom Ole Christensen Rømer. Spolu s Jeanem Pickardem měřil na ostrově Hven zákryty měsíčku Io u Jupiteru, přičemž cílem bylo určit přesnou zeměpisnou polohu (v tomto případě zeměpisnou délku) bývalé observatoře Tycha Brahe. Oba astronomové si všimli, že se časy zákrytů měsíce zkracují, když se naše planeta Jupiteru smetla ze stolu pod argumenty René Descartesa. Teprve po Rømerově smrti, kdy byla Jamesem Bradleym zjištěna aberace hvězd a teprve 170 let poté, kdy Fizeau měřil rychlost světla, byla tato myšlenka potvrzena.

Znázornění Kirkwoodových mezer. Autor: Wiki.
Znázornění Kirkwoodových mezer.
Autor: Wiki.
V týdnu máme dvě zajímavá výročí, kdy meteority zasáhly přímo dům a prorazily jejich střechu. 28. září 1969 (50 let) dopadl tzv. Murchisonský meteorit na stejnojmenné městečko v Austrálii. Pád byl pozorován a na zem dopadlo asi 100 kg hmoty, přičemž jeden malý asi půlkilogramový kus prorazil střechu jednoho z domů. 26. září 1999 (15 let) dopadl meteorit na japonské Kobe. Také tentokrát došlo k průrazu střechy. Celkem bylo nalezeno 20 kusů, ale celková hmotnost byla jen 136 gramů.

27. 9. 1814 (205 let) se narodil americký astronom Daniel Kirkwood. S přibývajícími počty nově objevených planetek mezi Marsem a Jupiterem si všiml, že jsou mezi jejich drahami mezery, které vznikají gravitačními rezonancemi s Jupiterem. Tyto dnes nazýváme na jeho počest Kirkwoodovy mezery. Podobně vysvětlil i mezery v Saturnově prstenci jako rezonanci s některým z měsíců planety.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce a Jupiteru
  • Výročí: Hervé Faye
  • Výročí: Luna 3
  • Výročí: SpaceShipOne získal XPrize

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Daniel Kirkwood, Ole Christensen Rømer, Kirkwoodovy mezery, Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »