Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2020

39. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 23. září 2020 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Na ranní obloze je vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Nastává rovnodennost, začíná astronomický podzim. Aktivita Slunce je nízká. Zaznamenán byl jeden úspěšný čínský start, dva americké potkal odklad. Před 90 lety se narodil americký astronaut John Young, který letěl v lodích Gemini a Apollo a stihl i první lety raketoplánu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 24. září ve 3:55 SELČ. 24. až 26. září projde kolem Jupiteru se Saturnem. Pěkná bude především konjunkce v pátek 25. 9. večer, kdy spolu vytvoří zajímavý trojúhelník. Zajímavý zákryt hvězdy epsilon Capricorni (4,5 mag) nás čeká za týden v neděli 27. 9. před půlnocí.

Minulý týden jsme upozorňovali na konjunkci Venuše a Měsíce s Jesličkami. Jak to šlo v reálu zaznamenat vidíme na fotografii, kterou do čtenářské galerie nahrál Petr Lívanec.

Měsíc, Venuše, hvězdokupa Jesličky Autor: Petr Lívanec
Měsíc, Venuše, hvězdokupa Jesličky
Autor: Petr Lívanec

Planety:
Jupiter (−2,4 mag) a Saturn (0,4 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,3 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko v druhé polovině noci. Ráno můžeme pozorovat velmi jasnou planetu Venuši (−4,2 mag). Ve Vodnáři je slabý Neptun (7,8 mag) a v Beranu o něco jasnější Uran (5,7 mag). Merkur (0 mag) je poblíž východní elongace, ale večer je pro nás nepozorovatelný. Zkusit můžeme jeho zajímavou konjunkci s hvězdou Spica (1,0 mag) v souhvězdí Panny. 22. září budou od sebe jen čtvrt stupně a v případě pěkné modré oblohy je najdeme 24° východně od Slunce. V galerii čtenářů se ještě podívejte na snímky Stanislava Maléře, který porovnává vzhled Jupiteru, Saturnu, Marsu a Uranu. Pavel Prokop nahrál naopak velmi detailní snímky, tak, jak jsme od něj z Prahy zvyklí.

Mars 16. 9. 2020 Autor: Pavel Prokop
Mars 16. 9. 2020
Autor: Pavel Prokop
Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 21. září ve 21:40 SELČ, 24. 9. v 19:10 a 26. 9. v 20:45. Z úkazů měsíčků vybíráme: 20. 9. ve 20:42 SELČ zákryt Europy, 22. 9. v 19:44 zákryt Kallisto a 20:12 konec přechodu stínu Europy, 25. 9. v 19:02 zákryt Io, 26. 9. v 19:57 končí přechod stínu Io.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny se na povrchu nevyskytují. Přes velmi nízkou aktivitu se vědci shodli, že 24. cyklus aktivity skončil v prosinci 2019 a my se tedy nacházíme v počátku 25. cyklu, který má vrcholit kolem rok 2025. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Honza Plachý si vytipoval místo v Krušných horách, odkud snímal východ Slunce za Sněžkou. Mimořádné foto má svůj doplněk v podobě zdařilé animace.

východ Slunce za Sněžkou Autor: Jan Plachý
východ Slunce za Sněžkou
Autor: Jan Plachý

Sbírku slabých komet vložil do čtenářské galerie Miroslav Lošťák. Jednu z nich, 29P/Schwassmann-Wachmann 1 vybíráme i do článku. Kometa pravidelně zjasňuje a pak zase slábne. V tomto období je tedy jasnější, přesto velmi slabá, a to vynikne právě ve srovnání s okem viditelnými hvězdami, jako je třeba na snímku zářící 41 Ari (3,6 mag).

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann 1 Autor: Miroslav Lošťák
Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann 1
Autor: Miroslav Lošťák

Zvířetníkové světlo není u nás příliš dobře viditelné. Může za to světelnému znečištění. Navíc se do něj promítá velmi jasná Venuše, která až oslňuje. Slabě je tento šikmý kužel meziplanetárního prachu nasvíceného Sluncem patrný na fotografii, kterou vložil do galerie Tadeáš Valent.

Zvieratníkove svetlo Autor: Tadeáš Valent
Zvieratníkove svetlo
Autor: Tadeáš Valent

Podzimní rovnodennost připadá na 22. září v 15:30 SELČ. Začíná astronomický podzim.

Kosmonautika

Rakety Delta IV Heavy s NROL-44 a Falcon 9 s 12. řadou Starlinků zažily další odklady startu. U Delty se preventivně vymění součástky a Falcon čeká na lepší počasí v místě přistání stupně a aerodynamických krytů. Delta IV Heavy má nyní startovat v sobotu 26. září. Datum startu Falconu nebyl ještě v neděli znám.

15. září proběhl ze startovní plošiny na moři úspěšný start rakety CZ-11 s devíti družicemi (Jilin-1 Gaofen-03B-01 až 06 a Jilin-1 Gaofen-03C-01 až 03).
21. 9. má startovat raketa CZ-4B s družicí Haiyang-2C.

Výročí

24. září 1930 (90 let) se narodil americký astronaut John Young. Obvykle se všem v tomto přehledu nevěnujeme, ale u Younga můžeme učinit výjimku. Za svoji kariéru totiž vystřídal několik odlišných plavidel, od lodi Gemini, přes Apollo až po raketoplán. Jako člen druhé skupiny astronautů z roku 1962 letěl do vesmíru v kabině Gemini 3 spolu Gusem Grissomem. Byl to první pilotovaný let nové lodi. O rok později se vydal do vesmíru podruhé na palubě Gemini 10, kdy už byl velitelem Miku Collinsovi. Jeho kariéra poté pokračovala v projektu Apollo. Nejprve se účastnil generálky na přistání, tedy mise Apollo 10, kdy John zůstal ve velitelské lodi, zatímco Cernan a Stafford zkoušeli lunární modul. Nakonec se dostal i na povrch Měsíce v lodi Apollo 16. Úspěšná kariéra zde klidně mohla skončit, ovšem Young stihl ještě lety raketoplánem. A ne ledajaké. Společně s Crippenem byl na palubě prvního zkušebního letu raketoplánu Columbia. Závěr kariéry si poté užil ještě při jednom letu raketoplánu, STS-9 Columbia, který už měl šestičlennou posádku a na palubě byla poprvé laboratoř Spacelab.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Ismaël Bullialdus
  • Výročí: Karl Ludwig Harding
  • Výročí: Giuseppe (Bepi) Colombo

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Young, Vesmírný týden, Úkazy na obloze - Gembec


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »