Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  39. vesmírný týden 2025

39. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 24. září 2025 ve 20:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 9. do 28. 9. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze až koncem týdne. Saturn je v opozici a uvidíme ho celou noc, další planety jsou nejvýše ráno. Aktivita Slunce je nízká. Na ranní obloze je zjasňující kometa C/2025 A6 (Lemmon) a zajímavé jsou rovněž další, od nás nyní neviditelné. Cygnus XL po drobných obtížích se zážehy motoru dorazil úspěšně k ISS. Evropa je blíže k znovupoužitelnému nosiči. Do blízkosti Lagrangeova bodu L1 se mají dostat významné sondy pro studium Slunce i heliosféry. Před 95 lety se narodil americký astronaut John Young.

Planety
Merkur (kolem –0,5 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je ráno nízko nad východním obzorem, ale stále jde o velmi výrazný objekt během svítání.
Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2,1 mag) je ráno vysoko nad východem a je tedy nejvýraznějším objektem ranní oblohy.
Saturn (0,6 mag) je viditelný celou noc, opozice připadá na neděli 21. 9., kdy vrcholí v jednu ráno nad jihem.
Uran (5,6 mag) je 4 stupně pod Plejádami a nyní je ideální období se pokusit o jeho pozorování pouhým okem, protože na tmavé obloze jsou vidět hvězdyaž 6 mag a v horách i slabší. K vyhledání použijte
mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, úhlově asi 2 stupně, takže jeho opozice se Sluncem připadá na 23. září a v dalekohledu vypadá jako slabá hvězdička. K vyhledání je potřeba dalekohled a
mapa.

Aktivita Slunce je nízká a pozorovatele tak alespoň potěší poměrně velký počet skvrn na povrchu stejně jako protuberancí ve speciálním H-alfa dalekohledu. Slunce je zkrátka aktivní, jen nedochází k silným erupcím. Sledujte stránky Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) má jasnost asi 8 mag a je tak na tmavší obloze pohodlně v dosahu malého triedru. Hlava komety je výrazná, ale slabší iontový ohon zatím vynikne až na fotografiích. Mapu k vyhledání nabízí server czsky.cz. Kometa bude dále výrazně zjasňovat a koncem září bude již atakovat hranici viditelnosti pouhým okem. Pokud bude tento trend pokračovat, očekávejme v říjnu pěknou kometu viditelnou pod Velkým vozem a v Pastýři s jasností možná až 2 magnitudy (jako jas hvězd Velkého vozu).
Na jižní obloze je nyní ještě jasnější, nedávno objevená, kometa C/2025 R2 (SWAN). Byla poblíž Marsu a hvězdy Spica v Panně a shodou okolností potkala i další kometu C/2025 K1 (ATLAS). Jasnost komety je asi 7 magnitud.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS je velmi obtížně viditelná i na jižní obloze a zmizí na čas v záři Slunce, než se opět vynoří v listopadu a bude k vidění i od nás. Nyní se pozorovatelé nemohou úplně shodnout na jejím jasu, ale je zřejmé, že začala více uvolňovat plyny a jasnost vzrostla. Odhaduje se až na 12 magnitud, a to dává šanci, že před Vánoci bude mít většina běžných amatérských astronomů vidět návštěvníka od jiné hvězdy.

Kosmonautika a sondy

23. září je v plánu start rakety Falcon 9 se sdílenou misí IMAP sond na únikovou dráhu od Země. Tento start je potenciálně velmi důležitý, protože jedním z nákladů je sluneční observatoř SWFO-L1 (Space Weather Follow On-Lagrange 1), která má potenciál konečně nahradit extrémně přesluhující SOHO a ACE, případně ne tak zdařilou sondu DSCOVR. Hlavním nákladem je sonda IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe), která by měla pomoci vědcům pochopit, jaké procesy se odehrávají na okraji heliosféry, což je jakási pomyslná magnetická bublina, která obklopuje Sluneční soustavu.

Evropská kosmická agentura je nyní blíže znovupoužitelnému nosiči. Technologický demonstrátor opakovaně použitelného prvního stupně orbitální rakety nazvaný Themis dorazil na zkušební rampu švédské základny Esrange Space Center. Raketu vyvíjí společnost ArianeGroup a pohon zajistí znovupoužitelný raketový motor Prometheus na kapalný kyslík a kapalný metan.

Nová verze nákladní lodi Cygnus XL byla k ISS připojena až 18. září. Po dvou trochu zkrácených motorických manévrech musel být upraven software lodi, aby nebyly limity příliš tvrdé a neukončovaly práci motoru předčasně.

Výročí

24. září 1930 (95 let) se narodil americký astronaut John Young. Obvykle se všem v tomto přehledu nevěnujeme, ale u Younga můžeme učinit výjimku. Za svoji kariéru totiž vystřídal několik odlišných plavidel, od lodi Gemini, přes Apollo až po raketoplán. Jako člen druhé skupiny astronautů z roku 1962 letěl do vesmíru v kabině Gemini 3 spolu Gusem Grissomem. Byl to první pilotovaný let nové lodi. O rok později se vydal do vesmíru podruhé na palubě Gemini 10, kdy už byl velitelem Miku Collinsovi. Jeho kariéra poté pokračovala v projektu Apollo. Nejprve se účastnil generálky na přistání, tedy mise Apollo 10, kdy John zůstal ve velitelské lodi, zatímco Cernan a Stafford zkoušeli lunární modul. Nakonec se dostal i na povrch Měsíce v lodi Apollo 16. Úspěšná kariéra zde klidně mohla skončit, ovšem Young stihl ještě lety raketoplánem. A ne ledajaké. Společně s Crippenem byl na palubě prvního zkušebního letu raketoplánu Columbia. Závěr kariéry si poté užil ještě při jednom letu raketoplánu, STS-9 Columbia, který už měl šestičlennou posádku a na palubě byla poprvé laboratoř Spacelab.

28. září 1605 (420 let) se narodil francouzský astronom a matematik Ismaël Bullialdus. Byl zastáncem nových teorií o pohybech planet, které nastolili Koperník, Galileo a Kepler. S významnými astronomy své doby si také dopisoval. Mezi nejznámějšími jsou právě Galileo a Huygens. Upřesnil také periodu dlouhoperiodické proměnné hvězdy Mira Ceti na 333 dnů.

Výhled na příští týden 

Kometa Lemmon na ranní obloze

Výročí: Karl Ludwig Harding

Výročí: Michael Mästlin

Výročí: Zdeněk Švestka

Výročí: Chang'e 2

Výročí: Giuseppe (Bepi) Colombo

Výročí: Raketoplán Atlantis

Výročí: Paul Wild

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ismaël Bullialdus, John Young, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »