Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2014

4. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 22. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 22. ledna 2014 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 20. 1. do 26. 1.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše se vyhoupla na ranní oblohu. Večer je vidět Merkur a Jupiter. Po půlnoci lze pozorovat Mars a k ránu Saturn. Aktivita Slunce je zatím velmi nízká. ESA „probouzí“ sondu Rosetta na cestě ke kometě. Přelety ISS nastávají ráno.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. ledna v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 24. ledna.

 

Merkur na jihozápadě ve 4. týdnu 2014 po 17. hodině SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Merkur na jihozápadě ve 4. týdnu 2014 po 17. hodině SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Merkur (−0,9 mag) se tento týden dostává poměrně dost daleko úhlově od Slunce. Pozorovatelný by měl být na večerní obloze na jihozápadě minimálně od 17:15, možná i dříve.
Jupiter (−2,6 mag) je vidět hned po setmění a nabízí nejlepší podívanou. Tabulka úkazů je níže.
Mars (0,4 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou vidět v druhé polovině noci. Rudá planeta je poblíž jasné hvězdy Spica v Panně. Saturn ve Vahách se ráno dostává až 23° nad jižní obzor. Venuše (−4,6 mag) je jasnou jitřenkou a je viditelná i ve dne napravo od Slunce. Pomocí dalekohledu odstíněného od Slunce rozlišíme velký srpek.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20. 1. 19:55   22. 1. Io přechod měsíc 21:32–23:47
Io přechod stínu 21:58–(0:13)
22. 1. 21:35   24. 1. Io přechod měsíc končí 18:13
Io přechod stínu končí 18:42
23. 1. 17:25   25. 1. Ganymed přechod měsíc 18:10–21:20
Ganymed přechod stínu 20:09–23:22
24. 1. 23:15   26. 1. Europa přechod měsíc 19:25–22:07
Europa přechod stínu 20:28–23:10
25. 1. 19:05      
         
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je zpět na nízké úrovni. Pozor můžeme dávat na případné změny u aktuálně viditelných skupin skvrn. Jejich další vývoj lze sledovat nejspíš jen na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na ranní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • ESA „probouzí“ Rosettu. Řečeno pro lidi a obrazně. Sonda se musí probudit sama. I tak je to významná událost, když si uvědomíme, že letí vesmírem bezmála 10 let, aby se letos konečně setkala se svým cílem, kometou Čurjumov-Gerasimenko. Startovala v březnu 2004. Potkala na cestě asteroidy (2867) Steins v roce 2008 a (21) Lutetia v roce 2010. Poté byla hibernována (v roce 2011) až do letoška. Sonda nyní v klidu zkontroluje své systémy a v srpnu přiletí k jádru komety. Přistání landeru Philae na povrchu je v plánu na listopad. Snad se vše podaří.
     
  • NASA má schválený rozpočet na rok 2014. Nejsou v něm zásadní škrty, pokud jde o hlavní připravované projekty, jako je loď Orion, nebo superraketa SLS. Omezené finance by měli mít především soukromí dopravci, létající k ISS. Místo tří budou moci létat pro NASA jen dva, možná dokonce jen jeden.
     
  • Virgin Galactic provedla třetí test SpaceShipTwo. Letoun s raketovým motorem dosáhl rychlosti 1,4 Machu a plánované výšky něco přes 21 kilometrů. Testován byl systém orientace lodi RCS, který by měl pasažérům umožnit dokonalé výhledy při krátkém letu do kosmu. Dále proběhl test tepelné ochrany ocasních částí, aby se příliš neohřívaly, když pracuje raketový motor. Zkušební let do vesmíru (výše než 100 km) by měl proběhnout ještě letos.
     
  • Čínské vozítko Yutu i přistávací modul Chang'e 3 mají zase 14denní období činnosti, než zase zapadne Slunce. Podívejte se na perfektní panoramatický snímek. Ze snímků ještě připomeňme snímek Země krátce po přistání, konkrétně na Štedrý večer 24. 12. 2013. Z vědeckých dat může zaujmout ultrafialové okolí Země, nebo složení měsíční půdy v okolí.
     

Výročí:

  • 25. ledna 2004 (10 let) přistál na povrchu Marsu robot Opportunity. Po uplynutí základní 90denní mise přešla do prodlouženého provozu a protože se vše dařilo, začalo se s výzkumem plání v místě přistání. Ani to nestačilo a Opportunity se podařilo přejet několik kilometrů ke kráteru Victoria o průměru 1 km. Vědci s úžasem zjistili, že mohou cestovat dál a dlouhověkému vozítku se podařilo dojet k cíli více než 7 km daleko – velkému kráteru Endeavour. Jeho valy by měly být geologickou knihou do minulosti. Opportunity zde zkoumá různé vrstvy a letos, ač v to nikdo ani nemohl doufat, slaví 10 pozemských roků na povrchu rudé planety. Co bude dál už nemá cenu ani odhadovat, protože už před pěti lety se dalo mluvit o neuvěřitelné výdrži, tehdy ještě společně se sesterskou Spirit. Aktuálně víme, že se nyní chystá vyhledání zimního stanoviště a snad tedy i přežití další marsovské zimy s menším přísunem energie ze Slunce, na kterou vozítko funguje.
     
  • 25. ledna 1994 (20 let) startovala k Měsíci americká sonda Clementine. Na oběžné dráze kolem Měsíce provedla jeho globální snímkování, topografické měření laserovým výškoměrem a přispěla ke znalosti lunárního gravitačního pole.
     

Výhled na příští týden:

  • Čínský nový rok
  • Merkur v maximální elongaci od Slunce
  • Výročí: RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc.
  • Jindřich Zeman

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »