Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2015

4. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 19. 1. do 25. 1. 2015

Měsíc je kolem novu. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a slabý Merkur, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. ledna v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v úterý 20. ledna. Srpek Měsíce se dostane na večerní oblohu již od středečního večera, kdy bude dva stupně od Merkuru. Ve čtvrtek večer už bude asi deset stupňů nad Venuší.

Jupiter trojitý úkaz 24. 1. 2015, data Guide Autor: Martin Gembec
Jupiter trojitý úkaz 24. 1. 2015, data Guide
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (-4 mag) a Merkur (cca 0 mag) jsou nyní dvěma jasnými objekty večerní soumrakové oblohy. Vyhledávat tuto dvojici můžeme pomocí triedru cca od 17:30. Je třeba mít dokonalý výhled až k jihozápadnímu obzoru. Mars (1,2 mag) se nachází večer kolem 18. hodiny asi 15° nad jihozápadem.
Jupiter (-2,5 mag) je slušně vidět už před devátou večer. Níže jsou úkazy GRS a měsíčků. Upozorňujeme na trojitý úkaz měsíčků, který nastane 24. ledna, bohužel Jupiter bude nízko a bude už denní světlo. Viz obrázek vlevo.
Ráno můžeme pozorovat také Saturn (0,5 mag). V 6:30 je 15° nad jihovýchodem.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19. 1. 22:30   20. 1. Europa přechod stínu končí 21:03
Europa přechod měsíce končí 21:53
22. 1. 19:55   22. 1. Ganymed zákryt končí 21:23
24. 1. 21:35   26. 1. Io přechod stínu 0:03-2:20
Io přechod měsíc 0:20-2:37
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká, což je zapříčiněno především absencí aktivních oblastí s většími skvrnami. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015 Autor: Aleš Majer
C/2014 Q2 Lovejoy mapa na leden 2015
Autor: Aleš Majer
Kometa Q2 Lovejoy je na tmavé obloze skvěle viditelná a ve větším triedru ji doprovází asi dva stupně dlouhý ohon a hlava komety má velikost skoro jako Měsíc v úplňku (konkrétně 25'). Mnohem horší je to s její viditelností na příměstské obloze, kde je problém ohon spatřit. Fotograficky se dá ohon komety vysledovat do vzdálenosti 15 a možná až 20 stupňů, jak ukazuje např. fotografie Alana Dyera. Doporučujeme vám jako obvykle čtenářskou galerii našeho webu. Podrobnější vyhledávací mapa k tisku je k dispozici na zadní straně mapy oblohy na leden 2015 (viz. obrázek napravo).

Časově až do dalšího týdne spadá průlet zajímavé blízkozemní planetky kolem naší planety, ale raději na ni upozorníme už nyní. Jedná se o asteroid 2004 BL86 patří mezi ty větší (680 m) a proletí jen třikrát dál, než je vzdálenost k Měsíci. Na obloze bude tedy viditelný i amatérsky a můžete se na jeho pozorování připravit. V noci z 26. na 27. bude jasnější než 10 mag a poletí celkem výhodně vysoko na obloze v souhvězdích jako je Hydra a Rak.

Kosmonautika:

  • Minulý týden jsme zažili dvě události týkající se průzkumu sluneční soustavy. Před deseti lety totiž přistálo pouzdro Huygens na povchu Saturnova měsíce Titan. Druhá zpráva se týká fotografií přistávacího modulu Beagle-2, který se v roce 2003 po přistání už neozval. Zdá se, že důvodem je nerozbalení všech částí sondy a anténa zůstala zakryta.
     
  • A jak že dopadlo přistání prvního stupně rakety Falcon 9 v 1.1? To ukazuje odkazované video. Raketa měla problém se stabilizací, takže plošinu trefila našikmo.
     

Výročí:

  • 23. ledna 1840 (175 let) se narodil fyzik a inovátor v oboru optiky Ernst Abbe. Pravděpodobně se vám vybaví Abbeho okulár nebo Abbeho apochromát. Právě konstrukce apochromátu, který ještě lépe eliminuje barevnou vadu objektivu, jej proslavila nejvíce a to nejdříve u objektivů mikroskopu. Samozřejmě si jej všiml Carl Zeiss z Jeny a tak pomohl zdokonalit vývoj optiky, do té doby odkázané na metodu pokus, omyl. Bývá uváděn také jako inovátor kratší osmihodinové pracovní doby.
     
  • 24. ledna 1990 (10 let) odstartovala japonská sonda Hiten, známá i jako MUSES-C. Byla to první japonská sonda určená k průzkumu Měsíce a v té době první od Luny 24 (1976). Zároveň to byla první sonda vypuštěná někým jiným než SSSR nebo USA. Sonda nesla jen přístroj na hledání množství prachových částic, především v Lagrangeových bodech L4 a L5, ale žádné zvýšené množství nenalezla. Zajímavé byly spíše její orbitální manévry.
     

Výhled na příští týden:

  • dorůstající Měsíc k úplňku
  • blízkozemní planetka 2004 BL86
  • Výročí: Luboš Kohoutek
  • Výročí: Philibert Jacques Melotte

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Hiten


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »