Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 25. ledna 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 28. ledna v 1:07 SEČ. Je sice pravda, že týž den večer, kdy bude stáří srpku 16 hodin, bude ještě u obzoru, když skončí občanský soumrak, ale pokud tedy takto extrémně mladý srpek nespatříme, potom v dalších dnech už by to neměl být problém. Samozřejmě tento týden uvidíme Měsíc i ráno, ve čtvrtek jako slabý srpek zřejmě naposledy.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda na jihozápadě. Nyní nás upoutá tím, jak velmi vysoko se nachází, i tím, jak je jasná. Září totiž i dlouho po setmění. V dalekohledu vypadá jako měsíček ve čtvrti. Nezapomínejme také na planetu Mars (1,1 mag), která je nyní již pouze 5,5 stupně od Venuše a vejde se tak do zorného pole triedru 10×50.
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–2,1 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn se nenápadně vynořil na ranní oblohu již na začátku ledna. Nyní již začíná být dost vysoko, aby šel dobře vidět za svítání na jihovýchodě.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
23. 1. 7:05   23. 1. Io, zatmění, zač. 6:46
26. 1. 4:35   24. 1. Io, přechod stínu 4:06 – 6:18
Io, přechod měsíce 5:19 – 7:29
28. 1. 6:15   26. 1. Ganymed, přechod stínu, konec 3:51 – 6:27
Ganymed, přechod měsíce 5:01 – 7:12
29. 1. 2:05   29. 1. Europa, přechod stínu, konec 1:31
Europa, přechod měsíce, konec 3:49
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se nyní zvýšila. Může za to především aktivní oblast, která se během týdne bude přesouvat přes střed slunečního disku. Ještě zajímavější skvrny byly k vidění na západní části slunečního kotouče, ale ty už téměř zmizely. Nynější jsou však také velmi pěkné, jak je vidět i na přiloženém obrázku. Další vývoj skvrn můžeme sledovat také na detailním aktuálním snímku družice SDO.

Skvrny na povrchu Slunce 21. ledna 2017 Autor: NASA/SDO/HMI
Skvrny na povrchu Slunce 21. ledna 2017
Autor: NASA/SDO/HMI

Kometa 2P/Encke pomalu zjasňuje a najdeme ji na večerní obloze v hlavě Ryby. Problém je, že s jasností kolem 12 mag a malou kondenzací může i tak být obtížně viditelná. S vyhledáním může pomoci hvězda théta Psc. Jako náhradní cíl, kdyžtak, nabízíme planetku Vesta. Ta se nyní nachází kolem opozice se Sluncem a hledá se poměrně snadno pod Castorem a Polluxem z Blíženců. Vyhledávací mapku najdete z druhé strany mapy oblohy na leden.

Kosmonautika

  • Minulý týden přinesl noční start Atlasu V s družicí SBIRS GEO-3, která je součástí americké protiraketové obrany.
  • ESA musela konstatovat, že má problém s atomovými hodinami na družicích navigačního systému Galileo. Postupně selhalo už devět exemplářů a ačkoli jsou na každé družici čtvery hodiny, není to dobrá zpráva.
  • Z plánovaných startů raket můžeme upozornit na Sojuz 2-1B/Fregat-MT, který má vynést z Kourou ve Francouzské Guayaně družici Hispasat 36W-1. Start je v plánu 28. ledna ve 2:03 SEČ.
  • Sonda Cassini má nyní možnost detailně studovat oblasti vnějších prstenů Saturnu. To dává možnost snímat detailně také měsíčky, které zde utváří mezery a tvar prstenců. Minulý týden se nám naskytl fantastický pohled na měsíček Daphnis. Tento jen zhruba 8km měsíc okupuje tzv. Keelerovu mezeru, kterou svou gravitací utváří.

Měsíc Daphnis v Keelerově mezeře v Saturnově prstenci Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Měsíc Daphnis v Keelerově mezeře v Saturnově prstenci
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Výročí

  • 24. ledna 1882 (135 let) se narodil Harold D. Babcock. Celý svůj profesní život strávil na observatoři na Mount Wilsonu, kterou pomohl zakládat a kde vyvíjel přístroje. Nejvýznamější jsou jeho spektrografy používané na 100 palcovém reflektoru a později i 200 palcovém dalekohledu (Mt. Palomar). Přinesl významné poznatky o spektru Slunce a společně se synem změřil rozložení magnetických polí na Slunci a u některých jiných hvězd.
  • 27. ledna 1967 (50 let) napsal požár na palubě lodi Apollo 1 další smutnou kapitolu do dějin kosmonautiky. Astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee zahynuli v kabině lodi, když při rutinním testu vypukl rychlý požár v kyslíkové atmosféře. Občas se lidé poučí pozdě, až když se něco stane. A tak už další lodi Apollo byly mnohem bezpečnější, než jednička a celý program patří mezi to nejlepší, co americká kosmonautika předvedla.

Výhled na příští týden

  • Měsíc, Venuše a Mars seskupení
  • kometa 45P na ranní obloze od 3. 2.
  • Výročí: Cuno Hoffmeister
  • Výročí: Saljut 4, zánik
  • Výročí: Lunar-Orbiter 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Apollo 1, Babcock


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »