Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 24. ledna 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 24. ledna ve 23:20 SEČ. 25. ledna těsně před 18. hodinou dojde k zákrytu hvězdičky 6. velikosti poblíž hlavy Velryby. Vstup se odehraje za neosvětlenou polovinu Měsíce a stojí proto za shlédnutí. Další podobný zákryt nastane tutéž noc po půlnoci.

Planety:
Neptun
(7,9 mag) je už večer jen nízko nad jihozápadem. Uran (5,7 mag) je po setmění nad jihem. Najdeme jej ve východní části Ryb. Poblíž Uranu se v úterý a ve středu objeví Měsíc.
Ráno jsou poblíž jihu planety Jupiter (−1,9 mag) a Mars (1,3 mag). 23. ledna proběhne zákryt Ganymédu (5:45; 7:17 SEČ), 27. ledna v 6:57 vstoupí na Jupiter stín Ió. 28. ledna ve 4:10 začíná zatmění Ió a v 5:57 zatmění Európy. Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 23. ledna v 5:00 SEČ, 25. 1. v 6:40 nebo 28. 1. ve 4:10.

Aktivita Slunce je velmi nízká, je zcela beze skvrn. Pro kontrolu situace, zda se nějaká skvrna neobjevila, lze využít aktuální snímek družicové observatoře SDO.

Kulová hvězdokupa M 79

79. objekt Messiérova katalogu je zajímavá kulová hvězdokupa v souhvězdí Zajíce. Pozoruhodnost této hvězdokupy spočívá především v její poloze na obloze, protože tyto objekty lze obvykle pozorovat v kulovém halu kolem středu naší Galaxie. Střed Mléčné dráhy je směrem do souhvězdí Střelce, které je u nás nejlépe vidět v létě, a proto je vzácné vidět nějakou kulovou hvězdokupu v zimě. Hvězdokupa se poměrně snadno hledá už malým triedrem pod souhvězdím Oriona a můžete se s ní blíže seznámit i v jednom z dílů pořadu Noční obloha.

Kembleova kaskáda (Kemble 1)

Kembleova kaskáda dalekohledem s ohniskem 400 mm Autor: Martin Gembec
Kembleova kaskáda dalekohledem s ohniskem 400 mm
Autor: Martin Gembec
Aktuální díl pořadu Noční obloha je věnován asterismu, tedy seskupení hvězd, která se nám náhodně promítají tak, že tvoří zajímavý útvar na obloze. Mezi asterismy můžeme řadit i velké útvary na obloze, které ale tvoří hvězdy z různých souhvězdí, např. letní trojúhelník hvězd Vegy, Denebu a
Altairu nebo Pegasův čtverec. Známý je také Velký vůz, který tvoří zadní část souhvězdí Velké medvědice. Často jde ale o menší útvary, které jsou pěkné v triedru a připomínají nějakou věc (např. Ramínko, Vánoční stromeček), zvíře (Orel se zajícem) nebo souhvězdí oblohy (Malá Kasijopea, Delfínek). Lucian Kemble byl zkušený amatérský pozorovatel a v roce 1980 vyšel v časopisu Sky&Telescope článek, kde Kemble popisuje řadu hvězd v souhvězdí Žirafy, které tvoří objekt, jemuž dnes říkáme Kembleho kaskáda. Táhne se jako skupinka podobně jasných hvězd od otevřené hvězdokupy NGC 1502. K vyhledání nám snadno pomohou hvězdy alfa a beta Cam (Žirafy), které tvoří s hvězdokupou téměř rovnostranný trojúhelník. A skoro stejný trojúhelník, jen větší, tvoří alfa Persea (Mirfak), alfa Vozky (Capella) a alfa Žirafy.

Kosmonautika

  • 18. ledna vypustili Japonci malou radarovou družici ASNARO-2 s pomocí rakety Epsilon 3. Tato raketa je vlastně jen upraveným urychlovacím blokem na tuhé pohonné látky z mnohem větší rakety H-IIA. Start byl mimořádně fotogenický.
  • Čína pokračuje v rychlé kadenci startů. Tento týden vypustila raketu CZ-11 s dvěma družicemi Jilin.
  • Společnost Rocket Lab uskutečnila druhý testovací let rakety Electron s elektrickými čerpadly. Let byl zcela úspěšný a raketa vypustila i několik nanosatelitů.
  • ULA v pátek vypustila raketu Atlas V s družicí SBIRS-GEO-4.
  • V tomto týdnu (25. ledna) má z Francouzské Guayány odstartovat raketa Ariane 5 s družicemi Al Yah 3 a SES-14. O den později (26. ledna) je v plánu start rakety CZ-2C se třemi družicemi Yaogan.

Výročí

  • 22. ledna 1968 (50 let) odstartovala raketa Saturn IB s lodí Apollo 5. Po tragických zkušenostech s lodí Apollo 1 šlo o let bez posádky. Cílem bylo vyzkoušet motory lunárního modulu v prostředí vesmíru. Test byl úspěšný a tak na sebe další lety Apollo nenechaly dlouho čekat (nepilotované Apollo 6 v dubnu a mise s lidmi, Apollo 7, v říjnu 1968).
  • 23. ledna 2008 (10 let) zemřel významný český astronom, Prof. Miroslav J. Plavec. Narodil se r. 1925 v Sedlčanech. Vystudoval astronomii na UK v Praze a věnoval se postupně studiu meteorických rojů a těsných dvojhvězd, zprvu v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově a posléze na zahraničních ústavech v Kanadě a USA. Patří k zakladatelům moderního astrofyzikálního studia interagujících dvojhvězd, k vynikajícím vysokoškolským pedagogům a znamenitým popularizátorům astronomie (články v časopise Vesmír, příspěvky v rozhlasovém týdeníku Meteor, kniha Člověk a hvězdy atd.). Je zahraničním čestným členem Učené společnosti ČR. Je po něm pojmenována planetka č. 6076. V roce 1992 se stal čestným členem ČAS, v r. 1995 byl zvolen čestným členem Učené společnosti České republiky. Stal se po doc. L. Perkovi v r. 2000 druhým nositelem Nušlovy ceny České astronomické společnosti za celoživotní přínos k astronomii.
  • 24. ledna 1943 (75 let) se narodil slovenský astronom Juraj Zverko. Zabývá se hvězdnou fyzikou. Stanovil metodiku spektroskopického výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, určení jejich fyzikálních parametrů, chemického složení a rozložení chemických prvků v jejich atmosférách. Je to bývalý ředitel ASÚ SAV (1993 – 2001) a čestný člen České astronomické společnosti.
  • 25. ledna 1983 (35 let) byla vypuštěna družicová infračervená observatoř IRAS (InfraRed Astronomical Satellite). Byla vybavena dalekohledem o průměru 57 cm a po dobu 10 měsíců skenovala celou oblohu. Podařilo se tak získat obrovské množství dat o objektech zářících především v tepelném oboru a navíc pak i v datech nalézt objekty nové (mimo jiné též zdroj Geminid, planetku Phaeton).
  • 26. ledna 1978 (40 let) odstartovala sonda IUE (International Ultraviolet Explorer). Jejím hlavním úkolem bylo pořizovat spektra v ultrafialovém oboru záření. Původně se očekávala životnost 3 roky, ale nakonec pracovala 18 let. Poprvé měli astronomové možnost ovládat pozorování družice přímo ze Země. Provedeno bylo více než 100 000 pozorování počínaje objekty Sluneční soustavy a konče vzdálenými kvasary.
  • 26. ledna 1983 (35 let) odstartovala vesmírná observatoř IRAS (InfraRed Astronomical Satelite). Družice pracovala 10 měsíců, za tu dobu stihla čtyřikrát zmapovat 96 % oblohy, přičemž zaznamenala na 350 000 infračervených zdrojů. K jejím významným objevům patří objev protoplanetárního disku kolem hvězdy Vega, či objevy komet. První kometa objevěná vesmírnou družicí byla IRAS-Araki-Alcock. Po vyčerpání zásob tekutého hélia pro chlazení aparatury ukončila svoji činnost a jako neaktivní těleso nadále obíhá kolem Země.
  • 27. ledna 1908 (110 let) byl poprvé pozorován měsíček Jupiteru zvaný Pasiphae. Oficiální objev připadá až na 28. únor 1908, ale právě tehdy se ukázalo, že byl poprvé spatřen již 27. ledna. Objeven byl Philibertem Jacquesem Melottem na Královské greenwichské observatoři. Jak se později ukázalo, jde o nepravidelné těleso s retrográdním pohybem kolem planety (opačný směr, než velké měsíce). Jedná se tedy o zachycený asteroid, který byl srážkami rozmělněn, a proto dnes známe celou rodinu měsíčků Jupitera nazývanou podle Pasiphae.
  • 27. ledna 1918 (100 let) se narodil významný český astronom Antonín Mrkos. Byl vytrvalým lovcem komet a to jak na observatoři na Skalnatém plese a Lomnickém štítu, tak později na hvězdárně na Kleti. Jeho jméno nese celkem 13 komet. Na Kleti intenzivně hledal asteroidy, kterých zde objevil 274 s pomocí výkonné maksutovovy komory o průměru menisku 0,63 m. Jeho manželka Ľudmila Pajdušáková také (spolu)objevila celkem 5 komet.
  • 28. ledna 1908 (110 let) se narodil český astronom František Hřebík. V roce 1979 se stal čestným členem České astronomické společnosti. Podle kusých informací je zřejmé, že se zabýval Sluncem, ale na tomto místě nám nezbývá, než požádat laskavé čtenáře, kteří si na něj pamatují, nebo mají přístup k jakýmkoli textům o jeho činnosti, nechť je zašlou na náš mail info@astro.cz. Děkujeme.

Výhled na příští týden    

  • Vícenásobné hvězdy kolem sigmy Orionis
  • Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) se blíží k Plejádám
  • Úplné zatmění Měsíce 31. ledna (u nás neviditelné)
  • Měsíc poblíž Regula
  • Výročí: Naro-1 (KSLV) jihokorejská raketa
  • Výročí: Explorer 1
  • Výročí: zánik raketoplánu Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Antonín Mrkos, Pasiphae, Juraj Zverko, IRAS, IUE, Miroslav Plavec, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »