Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2020

4. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 22. ledna 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2020. Měsíc bude v novu. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na Floridě proběhl test úniku lodi Crew Dragon z letící rakety. Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. Úspěšný byl také start evropské Ariane 5. Na ISS proběhnou dva výstupy do volného kosmu s různými úkoly. Připraven je i start dalších družic Starlink. Před 90 roky se narodil druhý muž na Měsíci, Buzz Aldrin.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 24. ledna ve 22:42 SEČ. V pondělí a úterý 20. / 21. ledna najdeme zužující se srpek poblíž Marsu na ranní svítající obloze nízko nad jihovýchodem. Na večerní oblohu se mladý Měsíc vyhoupne zhruba v neděli večer.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde se každým dnem přibližuje k slabému Neptunu (7,9 mag). Na konci večerního soumraku vrcholí nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag) nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi nízká, minimum aktivity se stále připomíná a povrch je tedy beze skvrn. To si lze zkontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) můžeme vyhlížet vysoko na obloze, nyní v souhvězdí Persea. Mine nejprve slabší otevřenou hvězdokupu NGC 957, ale zajímavé to bude hlavně směrem k víkendu a další týden, kdy se dostane do těsné blízkosti dvojité hvězdokupy „h a chí“, NGC 869 & 884.

Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) na konci ledna 2020 (mapa z Guide 9)
Poloha komety C/2017 T2 (PanSTARRS) na konci ledna 2020 (mapa z Guide 9)

Kosmonautika

Exploze rakety Falcon 9 za letu poté, co proběhl úspěšný únik lodi Crew Dragon (19. ledna 2020) Autor: SpaceX
Exploze rakety Falcon 9 za letu poté, co proběhl úspěšný únik lodi Crew Dragon (19. ledna 2020)
Autor: SpaceX
Test úniku lodi Crew Dragon od letící rakety (InFlight Abort Test) proběhl nakonec až v neděli, protože sobotní plánovaný start byl odložen pro silný vítr a velké vlny v plánovaném místě přistání lodi. Test byl úspěšný a raketa po úniku kosmické lodi do bezpeční spektakulárně explodovala. Nejspíš díky samodestrukčnímu systému, ale ve hře mohl být i odpor prostředí. Crew Dragon po několika minutách úspěšně přistál na padácích do vln Atlantiku.

Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. V týdnu proběhly starty menších raket CZ-2D s družicemi Jilin-1 Kuanfu-01, NuSat-7/8 a Tianqi 5 a rakety KZ-1A s družicí Yinhe-1.

Na ISS probíhá výměna baterií. Během výstupů do volného kosmu je vyměňují dámy Jessica Meir a Christina Koch. Další výstup je čeká i v tomto týdnu v pondělí. Luca Parmitano a Andrew Morgan mají vystoupit v sobotu k Alfa-magnetickému spektrometru AMS-02. Tím zahájí pokračování jeho oprav.

Úspěšný start si připsala i raketa Ariane 5, když ve čtvrtek vynesla geostacionární družice Eutelsat Konnect a GSAT-30.

Kromě testu Crew Dragona (na rampě 39A) má SpaceX napilno i s vypouštěním družic Starlink. Další takový start je v plánu už 21. ledna z floridské rampy SLC-40.

24. ledna je připraven také start z Plesecku, kde má raketa Sojuz 2-1A vynést družici Meridian-9.

Výročí

Edwin Aldrin na Měsíci. Nejvíce publikovaný snímek (AS11-40-5903) z prvního přistání vyfotil Neil Armstrong, který je vidět v odrazu průzoru helmy. Autor: NASA
Edwin Aldrin na Měsíci. Nejvíce publikovaný snímek (AS11-40-5903) z prvního přistání vyfotil Neil Armstrong, který je vidět v odrazu průzoru helmy.
Autor: NASA
20. ledna 1930 (90 let) se narodil Edwin "Buzz" Aldrin, který mj. stanul s Armstrongem jako druhý na povrchu Měsíce v rámci mise Apolla 11. Aldrin dosud žije, je tak jedním z posledních žijících astronautů, kteří se procházeli po povrchu našeho nejbližšího vesmírného souseda. Před Apollem letěl na poslední misi Gemini 12, kdy zkoušeli let a dokování se stupněm Agena.

21. ledna 1880 (140 let) se narodil belgický astronom George Van Biesbroeck. Objevil komety C/1925 W1 (Van Biesbroeck 1) a C/1935 Q1 (Van Biesbroeck 2) a také 16 planetek.

21. ledna 1960 (60 let) byl proveden test únikového systému lodi Mercury. Test Little Joe 1B zažila na palubě lodi i samice makaka Miss Sam.

23. ledna 1840 (180 let) se narodil fyzik a inovátor v oboru optiky Ernst Abbe. Pravděpodobně se vám vybaví Abbeho okulár nebo Abbeho apochromát. Právě konstrukce apochromátu, který ještě lépe eliminuje barevnou vadu objektivu, jej proslavila nejvíce a to nejdříve u objektivů mikroskopu. Samozřejmě si jej všiml Carl Zeiss z Jeny a tak pomohl zdokonalit vývoj optiky, do té doby odkázané na metodu pokus, omyl. Bývá uváděn také jako inovátor kratší osmihodinové pracovní doby.

24. ledna 1990 (30 let) odstartovala japonská sonda Hiten, známá i jako MUSES-C. Byla to první japonská sonda určená k průzkumu Měsíce a v té době první od Luny 24 (1976). Zároveň to byla první sonda vypuštěná někým jiným než SSSR nebo USA. Sonda nesla jen přístroj na hledání množství prachových částic, především v Lagrangeových bodech L4 a L5, ale žádné zvýšené množství nenalezla. Zajímavé byly spíše její orbitální manévry.

Výhled na příští týden 

  • Zvířetníkové světlo,  Merkur a Venuše na večerní obloze
  • Výročí: Philibert Jacques Melotte
  • Výročí: Luboš Kohoutek

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: George Van Biesbroeck, Little Joe 1B, Ernst Abbe, Hiten, Edwin Aldrin, Buzz Aldrin, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »