Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2022

4. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 26. ledna 2022 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 1. do 30. 1. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ve středu ráno proběhnou zajímavé zákryty hvězd. Večer nám z oblohy mizí Jupiter a dobře je vidět ještě Uran. Zkusit lze slabší komety. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST je poskládán a připraven k seřizování. V pondělí se usadí na výslednou dráhu. Rusové vystoupili do volného kosmu. Startovaly další Starlinky. Z družic jsme sledovali i explozi sopky v Tichomoří. Před 55 lety skončil život tří členů posádky Apolla 1 při požáru kabiny jejich kosmické lodi.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 25. ledna ve 14:41 SEČ.
Zajímavé zákryty hvězd nastanou především ráno 26. ledna. Nejprve vystoupí zpoza neosvětlené strany Měsíce hvězda 5 Lib (6,3 mag). Za pokročilého svítání se pak schová za Měsíc nejjasnější hvězda souhvězdí Vah, alfa Librae, Zuben Elgenubi o jasnosti 2,8 mag. Protože je dvojitá, vstoupí za Měsíc nejprve slabší složka (jasnost 5,2 mag, vstup kolem 6:45 SEČ) a poté jasnější složka (2,7 mag, vstup kolem 6:55 SEČ). Pokud by bylo hezky, vyplatí se koukat kolem 8:10 na výstup hvězdy, která se jakoby rozsvítí na modré obloze vedle Měsíce, protože neosvětlená část Měsíce nebude vidět.
Zajímavá bude i konjunkce Měsíce 29. ledna ráno s Marsem a Venuší.

Planety:
Na večerní obloze nám zůstal už jen Jupiter (−2,1 mag). Ten je díky velké jasnosti stále ještě dobře vidět, ale už tu s námi bude jen asi dva až tři týdny, než i jeho pohltí záře Slunce. Pohodlně vysoko je nyní Uran (5,7 mag). Nachází se vysoko nad jihozápadem v souhvězdí Berana a za ideálních podmínek je vidět jako slabá hvězda i pouhým okem. Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag), ale především vás může svým jasem překvapit jasná Jitřenka, tedy planeta Venuše (−4,6 mag).

Aktivita Slunce je poměrně nízká. K erupcím a výronům hmoty docházelo poblíž východního okraje. Je zde pouze jedna větší skvrna, a tak můžeme jen počkat, jaký bude další vývoj. Pohled na skvrny nabízí aktuální snímek SDO.

Slabší komety najdeme na večerní obloze. Nad jihozápadem můžeme hledat 19P/Borrelly, která má jasnost kolem 9 mag. Hned vedle je trochu slabší 104P/Kowal, která je vlastně nad očekávání jasná. Přesto je ke spatření obou komet potřeba větší přístroj. I v 10cm dalekohledu jde jen o nenápadné mlžinky. V Blížencích najdeme asi nejsnáze viditelnou C/2019 L3 (ATLAS). Je podobně jasná jako 19P, ale díky poloze vysoko na obloze je snadněji viditelná. V horní části Raka je kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, ale ta už velmi rychle slábne.

Komety 19P/Borrelly a 104P/Kowal 21. 1. 2022, Canon 6D, Orion CT8 (200/1000), 8×30 s, ISO1600 Autor: Martin Gembec
Komety 19P/Borrelly a 104P/Kowal 21. 1. 2022, Canon 6D, Orion CT8 (200/1000), 8×30 s, ISO1600
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Vesmírný dalekohled Jamese Webba by měl v pondělí večer našeho času provést zážeh, který jej umístí na výslednou dráhu v okolí Lagrangeova bodu L2. Další týdny a měsíce budou zaměřeny na seřizování zrcadel a testy dalších přístrojů.
Mezitím jiná observatoř NASA, IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), započala svá pozorování v rentgenovém oboru.
Přišla však také zpráva, že problémy má vesmírný dalekohled Neil Gehrels Swift Observatory. Ten přešel do bezpečnostního (safe) modu a čeká na další příkazy poté, co selhal jeden silový setrvačník.

19. ledna provedli ruští kosmonauté Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov výstup do volného kosmu z paluby Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Pracovali především na přípravách modulu Pričal pro přijetí kosmických lodí. Například v březnu přiletí další Sojuz a bude se mu hodit funkční anténa systému Kurs. Dále instalovali madla nebo kameru.

Start rakety Atlas V v konfiguraci 511 Autor: ULA (United Launch Alliance)
Start rakety Atlas V v konfiguraci 511
Autor: ULA (United Launch Alliance)
21. ledna úspěšně vynesla dvě vojenské družice raketa Atlas V 511. V této konfiguraci letěla poprvé a zřejmě i naposledy. Družice budeou obíhat kolem Geostacionární dráhy a odposlouchávat a sledovat zde jiné družice.

19. ledna proběhl úspěšný start rakety Falcon 9 s dalšími družicemi Starlink (mise 4-6). S těmito 49 satelity již konstelace přesáhla 2000 vypuštěných kusů a brzy jich stejný počet bude i na oběžné dráze (dochází i k deorbitaci některých Starlinků z různých důvodů).

První z letošních startů má za sebou i Čína. Raketa CZ-2D vynesla 17. ledna utajený náklad v podobě družice Shiyan 13 (název se dá totiž přeložit jako experimentální družice).

Dálkový průzkum Země pomocí družic byl užitečný i v případě exploze tichomořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai. Mohli jsme sledovat šíření rázové vlny v atmosféře, oblaku sopečného popela, i snímky ostrovů samotných pokrytých sopečným popelem s následky vln cunami. Družice CALIPSO (Cloud-Aerosol Lidar and Infrared Pathfinder Satellite Observations) změřila, že prach vystoupal do výšky 31 km a později malé množství až do výšky téměř 40 km.

Výročí

24. ledna 1882 (140 let) se narodil Harold D. Babcock. Celý svůj profesní život strávil na observatoři na Mount Wilsonu, kterou pomohl zakládat a kde vyvíjel přístroje. Nejvýznamější jsou jeho spektrografy používané na 100palcovém reflektoru a později i 200palcovém dalekohledu (Mt. Palomar). Přinesl významné poznatky o spektru Slunce a společně se synem změřil rozložení magnetických polí na Slunci a u některých jiných hvězd.

26. ledna 1962 (60 let) odstartovala k Měsíci sonda Ranger 3. Raketa jí však udělila větší rychlost, než bylo v plánu a tak kolem Měsíce jen proletěla a úkoly nesplnila.

27. ledna 1967 (55 let) nastal požár na palubě lodi Apollo 1. Astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee zahynuli v kabině, když při rutinním testu vypukl rychlý požár v kyslíkové atmosféře. Občas se lidé poučí, až když se něco stane. A tak už další lodi Apollo byly mnohem bezpečnější než jednička, a celý program patří mezi to nejlepší, co americká kosmonautika předvedla.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Cuno Hoffmeister
  • výročí: Saljut 4
  • výročí: Lunar-Orbiter 3
  • výročí: August Kopff
  • výročí: meteorit Innisfree

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Harold D. Babcock, Apollo 1, Ranger 3


33. vesmírný týden 2022

33. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Neobvyklé tvary blesků

Bouřka severozápadně od Studénky Výboj blesků mezi mraky

Další informace »