Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2023

4. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 25. ledna 2023 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 1. do 29. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se již potkala se Saturnem a je nejjasnějším objektem soumrakové oblohy spolu s Jupiterem. Nejvýše na obloze najdeme Mars. Kometa C/2022 E3 (ZTF) se blíží k Zemi a stává se objektem viditelným i pro neozbrojené oko. Slunce je stále aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. V týdnu očekáváme start Falconu 9, rakety Electron a HII-A. Slavíme několik výročí československých astronomů Františka Hřebíka, Antonína Mrkose a Juraje Zverka.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 28. ledna v 16:19 SEČ. Pěkná konjunkce s Venuší a Saturnem připadá na pondělí 23. ledna za soumraku.

Planety
Za soumraku jsou nízko nad jihozápadem slabý Saturn (0,8 mag) a jasná Venuše (−3,9 mag). Nad jihozápadem je Jupiter (−2,2 mag) a vysoko nad jihem září planeta Mars (−0,4 mag).

Jupiter – úkazy, časy v SEČ
Datum Přechody GRS Úkazy měsíců
23. 1. 19:30 17:26–20:04 – Europa – přechod stínu
    17:42 – Europa – konec přechodu měsíce
26. 1. 17:00
27. 1. 18:02–20:16 – Io – přechod měsíce
    19:12 – Io – zač. přechodu stínu
28. 1. 18:40 18:34 – Io – konec zatmění

Aktivita Slunce je vysoká. Na povrchu je mnoho oblastí s pěknými skvrnami. Velmi silné erupce ale nakonec nenastaly. Aktivní oblast 3190 s největší skvrnou během týdne zapadne. Uvidíme, jak se to projeví v aktivitě Slunce a zda se vynoří nové skvrny. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) má nyní období nejlepší viditelnosti. V týdnu se přesune ze souhvězdí Draka do Malého medvěda. Mine zadní kola Malého vozu a vstoupí do Žirafy. Večer ji najdeme nad severním obzorem. Nejvýše je vidět ráno.  Pomocí malého dalekohledu ji spatříme jako mlhavou skvrnku. Na tmavé obloze by měl být vidět i kousek prachového ohonu a za ideálních podmínek bude možná viditelná i pouhým okem. V Draku nedaleko jeho hlavy je také slabší kometa C/2022 A2 (PanSTARRS) a podobně jasná kometa C/2020 V2 (ZTF) je v Kassiopeii.

Kosmonautika

V týdnu očekáváme kromě startu Falconu 9 se Starlinky (26. 1.) také start menší rakety Electron z nové rampy kosmodromu Wallops ve Virginii (23. 1.), která má vynést družice Hawk-6A, B a C.
25. 1. má startovat japonská raketa H-IIA s družicí IGS Radar-7.

V pátek 20. ledna provedli svou první kosmickou vycházku z paluby ISS Nicole Mann (USA) a Koichi Wakata (Jap.). Hlavním úkolem byla příprava instalace dalších panelů iROSA.

15. ledna proběhl start Falconu Heavy v rámci vojenské mise USSF-67 a oba postranní boostery přistály v pořádku zpět na Floridě. Také oba starty Falconu 9 byly úspěšné. 18. ledna byla vynesena družice GPSIII SV06 a 19. 1. byly vyneseny z Vandenbergu další Starlinky (51 družic mise 2-4).

Čína vypustila 15. ledna raketu CZ-2D se 14 družicemi.

Výročí

24. ledna 1943 (80 let) se narodil slovenský astronom Juraj Zverko. Zabývá se hvězdnou fyzikou. Stanovil metodiku spektroskopického výzkumu chemicky pekuliárních hvězd, určení jejich fyzikálních parametrů, chemického složení a rozložení chemických prvků v jejich atmosférách. Je to bývalý ředitel ASÚ SAV (1993–2001) a čestný člen České astronomické společnosti.

25. ledna 1983 (40 let) odstartovala vesmírná observatoř IRAS (InfraRed Astronomical Satelite). Družice pracovala 10 měsíců, za tu dobu stihla čtyřikrát zmapovat 96 % oblohy, přičemž zaznamenala na 350 000 infračervených zdrojů. K jejím významným objevům patří objev protoplanetárního disku kolem hvězdy Vega, či objevy komet. První kometa objevěná vesmírnou družicí byla IRAS-Araki-Alcock. Podařilo se díky ní nalézt také planetku Phaeton, zdroj Gemiid. Po vyčerpání zásob tekutého hélia pro chlazení aparatury ukončila svoji činnost a jako neaktivní těleso nadále obíhá kolem Země.

26. ledna 1978 (45 let) odstartovala sonda IUE (International Ultraviolet Explorer). Jejím hlavním úkolem bylo pořizovat spektra v ultrafialovém oboru záření. Původně se očekávala životnost 3 roky, ale nakonec pracovala 18 let. Poprvé měli astronomové možnost ovládat pozorování družice přímo ze Země. Provedeno bylo více než 100 000 pozorování počínaje objekty Sluneční soustavy a konče vzdálenými kvasary.

27. ledna 1908 (115 let) byl poprvé pozorován měsíček Jupiteru zvaný Pasiphae. Oficiální objev připadá až na 28. únor 1908, ale právě tehdy se ukázalo, že byl poprvé spatřen již 27. ledna. Objeven byl Philibertem Jacquesem Melottem na Královské greenwichské observatoři. Jak se později ukázalo, jde o nepravidelné těleso s retrográdním pohybem kolem planety (opačný směr, než velké měsíce). Jedná se tedy o zachycený asteroid, který byl srážkami rozmělněn, a proto dnes známe celou rodinu měsíčků Jupitera nazývanou podle Pasiphae.

27. ledna 1918 (105 let) se narodil český astronom Antonín Mrkos. Byl vytrvalým lovcem komet, a to jak na observatoři na Skalnatém plese a Lomnickém štítu, tak později na hvězdárně na Kleti. Jeho jméno nese celkem 13 komet. Na Kleti intenzivně hledal asteroidy, kterých zde objevil 274 s pomocí výkonné Maksutovovy komory o průměru menisku 0,63 m. Jeho manželka Ľudmila Pajdušáková je také (spolu)objevitelka 5 komet.

28. ledna 1908 (115 let) se narodil český astronom František Hřebík. V roce 1979 se stal čestným členem České astronomické společnosti. Na observatoři v Ondřejově se věnoval slunečním erupcím a později spolu s dalšími pozoroval erupce spektrohelioskopem. Pracoval zde od roku 1950 a i když v roce 1973 nabyl důchodového věku, v pozorováních pokračoval, protože to, jak sám říkal, ho bavilo nejvíc. V důchodu ještě pracoval ve Výpočetním středisku AsÚ ČSAV, obvykle u digigrafu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Naro-1 (KSLV) jihokorejská raketa
  • výročí: Explorer 1, první americká družice
  • výročí: zánik raketoplánu Columbia
  • výročí: Velká kometa 1843 (objev)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: František Hřebík, Antonín Mrkos, Pasiphae, IUE, IRAS, Juraj Zverko, Vesmírný týden


5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jižní kříž nad horou

Fotografie je focena v Chilských Andách v podmínkách s velmi nízkým světelným smogem.

Další informace »